Děsivá smrt Anny Boleynové: Vinili ji z neřesti s bratrem, srdce jí vyrvali

V anglickém hrabství Suffolk se nachází drobná vesnička Erwarton s kamenným kostelem svaté Marie. Na první pohled se chrám ničím neliší od ostatních podobných v okolí. Pojí se s ním ale jedna legenda, která by (pokud je pravdivá) z něj dělala významnou součást britských dějin. Podobně, jako se to říká také o kostelu v malé vesnici Salle v Norfolku, zde totiž údajně mělo spočívat srdce popravené královny Anny Boleynové.

Těhotná vytáhla ve zbroji do boje. Kateřina Aragonská byla víc než jen manželka

Anna Boleynová si mohla nárokovat titul královny Anglie pouhých zhruba tisíc dní. Přesto je dodnes tato druhá manželka anglického krále Jindřicha VIII. vůbec nejslavnější ženou anglického panovníka v dějinách. Důvod je nasnadě - aby si ji Jindřich VIII. mohl vzít, musel se napřed rozvést s Kateřinou Aragonskou, a aby toho dosáhl, rozešel se s katolickou církví a zřídil církev anglikánskou (více o rozvodu Jindřicha VIII. a jeho první ženy psal Deník ZDE). 

Už ve chvíli, kdy se Anna Boleynová provdala za Jindřicha, se o ní mluvilo jako o vypočítavé „děvce“ (tak ji nazývala i samotná Kateřina Aragonská), bezcitná mrcha, které se povedlo vyšvihnout přes postel. Podle slov spisovatelky Hayley Nolanové pro magazín Time si ovšem tato označení nezaslouží. Jindřich podle této autorky, která se věnovala Anninu životu, o rozvodu s Kateřinou začal uvažovat už předtím, než se Anna objevila na scéně a její nejcitovanější vykreslení pochází od mužů, kteří byli Anninými politickými nepřáteli.

Jak vypadaly manželky Jindřicha VIII.:

Přitom ale mohlo být vše jinak a Anna se nikdy potenciální nevěstou pro Jindřicha stát nemusela. Životní příběh Anny Boleynové představuje další díl seriálu Deníku o osudech manželek Jindřicha VIII. 

Zmařené zásnuby

Kdy se Anna Boleynová narodila, není známo. Historici se o termín jejího příchodu na svět přou, odhady spadají do prvního desetiletí 16. století. Narodit se každopádně "uměla" dobře - byla potomkem vlivného hraběte Thomase Boleyna.

Annin otec své dobré postavení využil k tomu, aby zařídil, že se Anna jako dívka vydala do Francie, kde se stala dvorní dámou královny Klaudie Francouzské. 

Jindřich VIII. se dvoří Anně Boleynové na plese pořádaném kardinálem WolseymZdroj: Wikimedia Commons, Karl Theodor von Piloty, volné dílo

Sedmiletý pobyt ve Francii byl pro dívku přelomový a výrazně jí pomohl k jejímu pozdějšímu úspěchu u anglického krále. Naučila se totiž mnohé věci, díky kterým jí pak na anglickém dvoře žádná dvorní dáma nemohla konkurovat. „Anna při návratu do Anglie vyčnívala: dokázala zpívat, hrát na hudební nástroje a tančit, a navíc na anglický dvůr přinesla novou francouzskou módu a zvyklosti,“ konstatuje web Historic Royal Palaces. 

Do Anglie se vrátila v roce 1522, měla se vdát za bratrance Jamese Butlera. Jak uvádí web Mental Floss, sňatek měl být uzavřen z majetkových důvodů, nakonec z něj ale sešlo. Příčina je nejasná. Každopádně pokud by se Anna vdala, velmi pravděpodobně by unikla svému pozdějšímu nešťastnému osudu.

Po zmařených zásnubách mu však mladá žena vykročila vstříc - zamířila totiž přímo na dvůr Jindřicha VIII., aby se stala jednou z dvorních dam jeho manželky Kateřiny Aragonské.

Hra na kočku a myš

Na dvoře Jindřicha VIII. charismatická Anna Boleynová zazářila. Brzy zde měla, podobně jako ve Francii, množství ctitelů. S jedním z nich, Jindřichem Percym, se dokonce tajně zasnoubila. Ani tyto zásnuby ale nakonec nedopadly, zasáhl otec potenciálního ženicha.

A pak si jí všiml král. Přestože jeho manželství s Kateřinou Aragonskou bylo šťastné, Jindřich VIII. měl už dříve milenky a zatoužil, aby se mezi ně zařadila i Anna. 

Příběh Anny Boleynové: Sňatek platí, řekl arcibiskup. Byl to krok k její záhubě

Jenže ona panovníka odmítla. „Anna nechtěla být jeho milenkou, ale manželkou,“ píše web King's College. 

Sváděcí hru na kočku a myš znala velmi dobře a Jindřich VIII. ji toužil získat tím víc. Jeho touhu podnítila ještě i další věc - chtěl syna, kterého už mu Kateřina Aragonská nedokázala dát. A začal věřit, že Anna by tohle přání splnit mohla.

Srdíčko na konci dopisu

Je nutno říct, že vztah Jindřicha VIII. a Anny Boleynové neměl zase až tak rychlý spád. Podle dochovaných záznamů se jí král začal dvořit v roce 1526 a milenecký vztah mezi nimi začal až o celých šest let později.

Trailer k seriálu Tudorovci:

Jindřich VIII. posílal Anně zamilované dopisy. „Ve vatikánské knihovně se dosud nachází série sedmnácti dopisů, které detailně ukazují Jindřichovo rostoucí poblouznění. Jedno z psaní uvádí, že Jindřichovo srdce patří jen a pouze jí, a že doufá, že to stejné bude brzy platit i pro jeho tělo. Dopis uzavírá srdíčko kolem Anniných iniciál,“ uvádí web Historic Royal Palaces.

Anna se držela v jeho blízkosti, užívala si své stoupající postavení, králi ale odolávala skutečně dlouho. Poprvé se mu podvolila zřejmě někdy v zimě roku 1532 a poté už rychle otěhotněla, což vedlo k jejich sňatku.

Anniny urážky Kateřininými věrnými ani poté neustaly, největším esem v rukávu nové královny ale bylo dítě, které nosila pod srdcem.

Poslední kapka

Anna Boleynová porodila 7. září 1533. Jindřich VIII. ani nemohl být zklamanější. Narodila se mu totiž další dcera, Alžběta. Přesto ještě Anna v tuto chvíli odepsaná nebyla. I s Jindřichem věřili, že další těhotenství už bude znamenat chlapce. 

Nervozita ovšem v Anně, která si uvědomovala, že pokud neporodí syna, bude mít velké problémy, rostla a vyústila v potraty (nebo falešná těhotenství). Nad královnou se začalo smrákat a Jindřich VIII. začal přemýšlet, jak se této ženy zbaví. Navíc se na obzoru objevila další hezká dvorní dáma - Jana Seymourová. 

V mládí velký fešák. Před smrtí ale Jindřicha VIII. trápila paranoia i obezita

Naštěstí pro Annu v roce 1535 znovu otěhotněla. Došlo však ke katastrofě. Jindřich VIII. byl vážně zraněn při turnaji a Anna v šoku potratila. Tělíčko vyvíjejícího se dítěte naznačovalo, že tentokrát šlo o chlapce. Situace byla pro Annu vážná. „Potratila svého spasitele,“ okomentoval to tehdejší diplomat Eustace Chapuys. 

Vše ještě zhoršovala Annina hrdá povaha a žárlivost. Na Jindřichovy milenky veřejně křičela a nadávala jim. 

Jindřich pak svým věrným, mimo jiné Thomasi Cromwellovi (původně Anninu spojenci, který ale s jejím upadajícím postavením rychle „změnil kabát“) naznačil, že ho Anna musela očarovat a její záhuba začala.

Smích před popravou

Jindřichovi věrní vytipovali muže, kteří měli být údajně milenci královny. Zatkli je i Annu a královnu obvinili z cizoložství i incestu s vlastním bratrem. 

Všichni tito lidé byli nakonec odsouzeni k trestu smrti. Zoufalá Anna prosila manžela o smilování, po celou dobu se ale ke svým údajným zločinům přiznat odmítala. Jak uvádí web King's College, historici potvrzují, že šlo skutečně o vykonstruovaná obvinění. 

Anna Boleynová před Jindřichem VIII., obraz Adolfa Russe (1820-1911)Zdroj: Wikimedia Commons, Adolf Russ, Deutsches Historisches Museum, volné dílo

Anně Boleynové už nic nepomohlo. Poddaní ji nikdy rádi neměli. Dřívější řeči o tom, že je čarodějnicí, nyní ještě nabraly na síle. „Její nepřátelé opakovali obvinění z fyzických deformací naznačujících čarodějnictví, například že byla příliš vysoká, měla šestý prst (což byl pravděpodobně jen nehet navíc) a na těle měla podivné bradavice. Proti ní mělo svědčit i to, že dítě, které potratila, bylo údajně znetvořené,“ konstatuje web King's College.

Jindřich manželce ustoupil v jediném - nenechal ji upálit, ani stít sekerou, ale přivolal z Francie kata, který stínal mečem. Před smrtí se podle výpovědí svědků Anna Boleynová chovala nanejvýš důstojně. Dokonce si prý i zažertovala. „Slyšela jsem, že kat je velmi dobrý a já mám malý krk,“ řekla údajně a hned poté se rozesmála.

Trapas s rakví

Poprava Anny Boleynové 19. května 1536 byla rychlá. „Kat oddělil její hlavu jedním švihem meče,“ píše web History.  Mnohem méně důstojně to zvládli Jindřichovi sloužící. Ti totiž zapomněli nechat pro popravenou ženu připravit rakev. Museli tak improvizovat. „Její tělo uložili do staré truhly na šípy,“ uvádí web History.

Po Annině smrti se rozšířila zmíněná historka o jejím vyříznutém srdci. Dosud ale není zcela jasné, zda je pravdivá.

Kostel svaté Marie v Erwartonu v hrabství Suffolk. Jedna z legend praví, že zde jistou dobu odpočívalo vyříznuté srdce popravené Anny BoleynovéZdroj: Wikimedia Commons, Robert Edwards, CC BY-SA 2.0

Další historky se týkají jejího zjevení jako ducha. „Není žádným překvapením, že se o Anně říká, že straší v Tower of London. Koneckonců právě tam přišla o hlavu. Existuje však i mnoho dalších sídel, o nichž se tvrdí, že se v nich zjevuje duch Anny Boleynové, například hrad Hever. Její duch je jedním z nejrozšířenějších ve Velké Británii. Historky sahají od pohledů na královnu procházející se po areálu Tower of London až po její kočár (řízený bezhlavým jezdcem), který zastavuje před Blickling Hall s královnou pohodlně usazenou vzadu a elegantně si držící hlavu na klíně,“ přibližuje server History.

Mýtus Krvavé Mary. Marie Tudorovna nebyla jen vraždící zrůdou, měla i jinou tvář

Podobně jako její předchůdkyně Kateřina Aragonská se Anna Boleynová dočkala vítězství alespoň posmrtně. Její dcera Alžběta I. se totiž stala jednou z nejvýznamnějších anglických královen v dějinách.