Bez řádné diskuse s pacientem, jeho nejbližšími či zákonným zmocněncem, která by objasnila všechna úskalí - přesto někteří poskytovatelé zdravotní péče ve Velké Británii rozhodli, že v případě náhlých problémů nebude vybrané skupině pacientů náležitě pomoženo.

„Od začátku pandemie existovaly obavy, že se v krizových situacích bude rozhodovat o neposkytnutí kardiopulmonální resuscitace – tedy masáže srdce s umělou plicní ventilací – bez důkladné komunikace o důsledcích s pacientem nebo jeho rodinou. A že se bude rovnou rozhodovat o celé skupině lidí, místo aby se bral ohled na individuální zdravotní stav každého jednotlivce,“ uvedla v čerstvé studii nezávislá regulační Komise pro kvalitu zdravotní a sociální péče v Anglii (CQC). 

Jak informovala stanice CNN z 2048 oslovených britských poskytovatelů sociální a zdravotní péče, kteří na žádost o informace komisi odpověděli, nebylo v 5,2 procentech (508 z 9679) případů rozhodnutí o tom, že dotyčný nebude v případě problémů resuscitován, dohodnuto v diskusi s pacientem, jeho příbuzným či zákonným zmocněncem. „Sledovány byly případy za posledních dvanáct měsíců,“ uvedla CNN.

Podpis ve stresu

Před víkendem zveřejněná zpráva obsahuje i případovou studii muže, který mohl zemřít v nemocnici jen kvůli plošně vydanému příkazu neresuscitovat seniory nad stanovenou věkovou hranici.

„Jim byl zdravý a aktivní osmdesátník, který vedl bohatý společenský život. Do nemocnice se dostal na začátku pandemie s infekcí v hrudníku,“ píše se ve zprávě. „Asi za 12 hodin od přijetí mi volal. Byl zmatený a rozrušený. Řekl mi, že právě podepsal, že mu nemusí zachraňovat život a že brzy zemře,“ uvedla Jimova dcera Melanie.

„Lékař pak nařídil, aby nebyl v případě srdeční zástavy resuscitován. Táta byl na sebe naštvaný, že s tím souhlasil. Nechtěl zemřít,“ pokračovala Melanie. Dcera se poté pokusila zkontaktovat s lékařským a ošetřovatelským personálem. Protože byl Jim svéprávný a byl schopen o sobě rozhodovat, nikdo se s ní nebavil. „Ale táta byl nemocný, pravděpodobně zmatený, v nemocnici byl úplně sám. Byl zranitelný a snadno ovlivnitelný,“ vysvětlovala Jimova dcera komisařům s tím, že je přesvědčena, že otec prostě podepsal, co po něm chtěli. Jim v nemocnici nakonec zemřel.

Tlak na Borise Johnsona

Zpráva komise pro kvalitu zdravotní péče vznikla po požadavku na rychlý přezkum od britského ministerstva zdravotnictví a sociální péče. Uvedených případů se objevovalo stále více a obavy, že podobný přístup byl nevhodně použit na celé skupiny lidí, rostly.

„Je nepřijatelné, aby jakákoliv rozhodnutí o neposkytnutí potřebné resuscitace byla přijímána bez řádných rozhovorů s dotyčnými pacienty nebo jejich zástupci,“ píše se jednoznačně ve zprávě pro ministerstvo. Ze zprávy dále plyne, že na vině těchto pochybení bude „kombinace bezprecedentního tlaku na zdravotnický personál při krizové situaci a rychle rostoucí počet nařízení, který mohl vést k přijímání nesprávných rozhodnutí ohledně plošných příkazů neresuscitovat.“ 

Celkový obraz – i přes několik pozitivních případů – pak podle CQC ukazuje na špatné vedení lidí, nekvalitní komunikaci s pacienty, nedbale vedené záznamy a nedostatečný dohled a kontrolu nad přijímanými rozhodnutími. Komise proto vyzvala kabinet Borise Johnsona k urychleným opatřením, který by odstranil „znepokojivé odchylky“ a k převzetí odpovědnosti „za zlepšení v této zásadní a citlivé oblasti.“