Car Petr I. Veliký vstoupil do dějin jako reformátor, který se snažil zmodernizovat rozsáhlou Ruskou říši. Vladař ale byl také krutým člověkem, který neváhal v případě, že se mu někdo znelíbil nebo šel proti němu, sáhnout k mučení a vraždám. A týkalo se to bez výjimky i jeho nejbližších příbuzných, včetně jeho následníka.

Carevič Alexej Petrovič zemřel před 305 lety (v závislosti na využití juliánského nebo gregoriánského kalendáře 26. června nebo 7. července 1718). Přesná příčina smrti je dodnes záhadou. Jisté je pouze jedno. S určitostí za ní stojí jeho vlastní otec, který ho nechal uvěznit a brutálně mučit. „Smrt syna Petra I. Velikého je jedním z nejklasičtějších příkladů vzájemných vražd členů královských rodin,“ konstatuje web Grunge.
Nepovedený syn
Carevič Alexej Petrovič přišel na svět v roce 1690 jako nejstarší syn ruského cara Petra I. Velikého a jeho první manželky Jevdokije Fjodorovny Lopuchinové. Navzdory tomu, že měl postavení následníka trůnu a otec jím byl zpočátku nadšen, jeho dětství bylo neradostné. Manželství rodičů bylo totiž nešťastné. Časem si pak Petr I. našel milenku a když měl Alexej osm let, jeho matku car zapudil. „Jevdokiju nechal odvléct do kláštera,“ uvádí encyklopedie Britannica.
Nejstarší syn, který měl k matce mnohem blíže, než k otci, se kterým si nerozuměli, oddělením od ní velmi trpěl. Otec se o něj navíc postupně přestal zajímat. Alexej byl neustále v rukou rychle se střídajících vychovatelů, kteří chlapce utvrzovali v názorech, že panovník vládne špatně.
Ruský car Petr I. Veliký byl reformátor, který pozvedl Ruskou říši, zároveň ale i krutý vladař, který nechal umučit vlastního syna k smrti
Jak carevič dospíval, bylo také navíc stále zjevnější, že se s otcem zcela odlišují. Ten z něj chtěl mít vládce a vojáka, který udělá vše pro rozvoj říše, bude se zajímat o politiku a vojenství. Alexej Petrovič však o panování neměl zájem. Navíc zdědil konzervativní názory své matky a nesouhlasil s otcovými reformami.
Přesto nejdříve otce alespoň poslouchal a snažil se mu vyhovět. „Jako dospívající působil na otcův příkaz v zásobovacích oddílech Petrovy armády, přičemž zajišťoval dodávky jídla pro vojáky a nové rekruty a posílal je na potřebná místa. V těchto letech se nezdálo, že by mohl vzniknout nějaký problém,“ uvedl pro server History historik a autor knihy Petr Veliký: Boj o moc, 1671 - 1725 Paul Bushkovitch z Yale University.

Jenže tato klidná situace nevydržela dlouho. Časem Alexeje tupá poslušnost přestala bavit, a začal se věnovat převážně milenkám a pití alkoholu. „Alexej si nikdy nevypěstoval nadšení pro války, ke kterému ho otec vedl, a postupem času se mezi nimi vyvinulo vzrůstající nepřátelství,“ konstatuje encyklopedie Britannica.
Alexej začal odmítat plnit úkoly, které mu otec zadával. Většinou se takzvaně hodil marod. „Jednou si dokonce záměrně zranil ruku, jen aby nemusel poslechnout jeden z otcových příkazů,“ uvádí web History.
Manželka a milenka v jednom domě
Car Petr I., který se mezitím podruhé oženil, se snažil prostřednictvím Alexeje zajistit alespoň pokračování rodu. Syna přinutil, aby si vzal za manželku Šarlotu Kristýnu Brunšvicko-Wolfenbüttelskou (byla tetou Marie Terezie, tedy švagrovou habsburského panovníka Karla VI.). Byť se při svatbě zdálo, že si Alexej a Šarlota budou vyhovovat a manželství bude poměrně poklidné, iluze se brzy rozplynula.
Alexej Petrovič totiž stále více holdoval alkoholu. Ženu ignoroval, požadoval oddělené ložnice a ponižoval ji. Páru se sice narodily dvě děti, ale po narození dcery (v době porodu byl carevič v zahraničí), svazek prakticky skončil. Alexej si totiž domů přivedl milenku Afrosiniju a žil s ní ve stejném paláci, který obývali s manželkou.
Manželka ruského careviče Alexeje Petroviče Šarlota Kristýna Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská. Manželství bylo nešťastné, carevič žil v paláci se svou milenkou
Jeho otec byl rozzuřený. Vzhledem k tomu, že se mu ve druhém manželství narodil další syn, Alexejovi začal vyhrožovat, že už s ním jako s následníkem nemusí počítat, pokud nezlepší své chování. Carevič k jeho úlevě souhlasil, a dokonce slíbil, že se odebere do kláštera a stane se mnichem.
Ve skutečnosti se ale rozhodl utéct. A podepsal si tím rozsudek smrti.
Promyšlená past
Car Petr I. Veliký ještě synovi přikázal, aby se vypravil do Finska a připojil k ruské armádě. Alexej Petrovič naoko odjel, jenže místo za vojskem tajně zamířil do Vídně, kde poprosil švagra své matky - habsburského císaře Karla VI. (otce Marie Terezie) o úkryt.
Ten se napřed obával konfliktu s Petrem I. Velikým a Ruskem, nakonec se rozhodl prosby vyslyšet. „A tak habsburský císař Alexejovi pomohl,“ zmiňuje encyklopedie Britannica.

S jeho tichým souhlasem se carevič ukryl napřed v pevnosti v Tyrolsku a později v Neapoli. Jenže ruští špioni následníka vypátrali. Caru Petrovi I. Velikému došla s nejstarším synem trpělivost a rozhodl se, že je na čase se neposlušného potomka zbavit. Bál se totiž, že Alexej navzdory svým tvrzením, že nechce mít s politikou nic společného, přeci jen změní názor a postaví se proti němu. „Alexej byl v kontaktu s mnoha zájmovými společenskými skupinami a politickou elitou, která byla v opozici vůči Petrovým radikálním reformám,“ zmínil Bushkovitch.
Ruský carevič Alexej Petrovič, syn cara Petra I. Velikého. Vzájemné neshody otce a syna vyústily v Alexejův útěk z Ruska. Otec jej vypátral a po návratu do Ruska uvěznil a nechal mučit. Alexej zemřel ve vězení
A tak Petr I. Veliký připravil na svého syna past. Naoko carevičovi napsal přátelský dopis. „V něm mu slíbil, že mu bude útěk odpuštěn a doma ho nečeká žádný trest,“ připomíná server Grunge. Alexej dokonce od otce obdržel příslib, že pokud se vrátí do Ruska, bude se moct usadit na venkově i se svou milovanou milenkou (v té době těhotnou) Afrosinijí. Byla to však lež, na kterou Alexej skončil. A spustil tím velké krveprolití.
Zaživa jim rvali maso z těla
Když se Alexej Petrovič vrátil do vlasti, car z něj vytáhl jména všech, kteří o jeho útěku věděli nebo mu při něm pomáhali. Poté, co je carevič prozradil, prakticky všichni jeho blízcí a přátelé skončili v rukou katů, kteří je lámali v kole, nabodávali na kůly, zaživa jim z těla rvali maso rozžhavenými kleštěmi, či jim pálili nohy a vyrvali jazyky.
Při vyšetřování Alexejových blízkých se navíc náhodou přišlo na to, že jeho carem zapuzená matka, vězněná v klášteře, si zde začala poměr se správcem. Její milenec skončil na popravišti a brutálně mučeny a zavražděny byly také řeholnice, které o poměru věděly a bývalou carevnu neudaly. „Car také první manželku přesunul do vzdálenějšího a přísnějšího kláštera,“ podotýká server History.

Trestu nakonec neunikl ani Alexej sám. Car nechal vést proti synovi vyšetřování, při němž byl carevič obviněn z plánování spiknutí. Pověstný hřebíček do rakve nakonec zatloukla vynucená výpověď jeho milované milenky Afrosinije. Ta totiž při tvrdém výslechu prozradila, že jí Alexej údajně jednou svěřil plány na to, co udělá s Ruskem, až jeho otec zemře (nebo ho nechá zavraždit).
„Přivedu zpět staromilce (lidi, kterým vadili reformy cara Petra I. Velikého a toužili po návratu stavu říše do doby před jeho vládou, pozn. red.). Až se stanu suverénem, budu žít v Moskvě a opustím Petrohrad. Vojenské jednotky budu udržovat pouze na obranu a nebudu s nikým válčit. Spokojím se starými panstvími,“ měl prý plánovat carevič.
Záhadná smrt následníka trůnu
Po tomto „přiznání“ byl soudem věrných úředníků carevič Alexej Petrovič odsouzen za velezradu k smrti. Ve vězení v petropavlovské pevnosti, kam byl uvržen, tehdy osmadvacetiletého muže kati každý den brutálně mučili, přičemž při tortuře byl v cele vždy přítomen i jeho vlastní otec a car Petr I. Veliký, který synovo utrpení důsledně pozoroval.
Jediný syn ruského careviče Alexeje Petroviče, Petr II. se později stal ruským carem
Nakonec jednoho dne našli následníka v cele mrtvého. Oficiální zpráva mluvila o tom, že zemřel na selhání srdce. Tomu ale historici příliš nevěří a pravá příčina jeho smrti byla nejspíše jiná. Ve hře jsou dvě možnosti - buď Alexej zemřel na následky několik měsíců trvajícího krutého mučení, nebo byl v cele na přímý příkaz cara Petra I. zavražděn, zřejmě uškrcen.