Přednášejí, píší knihy, zakládají své knihovny, v nichž se hromadí poté prach na jejich dílech, občas poradí nějakému mladšímu spolustraníkovi. Přiznejme si, že toto nejsou ty úplně nejzajímavější činnosti, které aktivní muže mohou uspokojit. Chce to ještě něco. Třeba pálit whisky jako George Washington. Nebo objevovat brazilské pralesy jako Theodore Roosevelt. Či začít malovat - a celkem dobře - jako George Bush ml. Ale dopadnout můžete i jako Herbert Hoover, ten se po skončení mandátu v roce 1933 odstěhoval do 34. patra luxusního newyorského hotelu  Waldorf Astoria a zůstal v něm až do své smrti v roce 1964.

Včera byl inaugurován již 45. prezident USA Joe Biden. Donald Trump nakonec Bílý dům opravdu opustil. Při této příležitosti vám přinášíme přehled několika významných amerických prezidentů a jejich následných osudů.

Když chcete hrát golf, ale budete muset k soudu

Donald Trump, Republikánská strana, v úřadě v letech 2017-2021

Dluží 421 milionů dolarů. Tedy skoro 10 miliard korun. Dnes již bývalý americký prezident své plány na svůj důchod ještě oficiálně neoznámil, ale jedno je jisté. Svůj oblíbený golf bude nejspíš prokládat pobytem u soudů. Jeho dluh a mizivé daně, totiž zajímají americké úřady. Ty nyní mohou začít řadového občana Trumpa vyšetřovat. A nejenom jeho, ale i velkou část své rodiny, kterou zapojil do svého byznysu.

Seznam obvinění je poměrně rozsáhlý. Jediné, co z jeho plánů zatím prosáklo je, že by mohl snad založit svoji vlastní stranu – prý pod názvem Strana patriotů, protože většina republikánů ho po událostech v Kapitolu 6. ledna hodila přes palubu. Proto také bojoval, aby nebyl ze své funkce předčasně odvolán. To by mu totiž znemožnilo další kandidaturu. Nechme se jeho dalšími kroky překvapit.

Získal dvě Grammy, ovšem ne za hru na saxofon

Bill Clinton, Demokratická strana, v úřadě v letech 1993-2001

Co mají společného americký prezident Bill Clinton, sovětský vůdce Michail Gorbačov a italské herečka Sophia Lorenová? Získali společně v roce 2004 cenu Grammy v kategorii Nejlešpí mluvené slovo za audionahrávku klasické ruské pohádky Petr a vlk. Rok na to obdržel Clinton další zlatý gramofonek cenu, opět v kategorii nejlepšího mluveného slova, tentokrát ale za audioknihu své autobiografie Můj život.

Clinton se sice stal prvním prezidentem, který tuto cenu dostal, ale rozhodně nebyl posledním. Barack Obama má také dva gramofonky z let 2006 a 2008 a Jimmy Carter ho vyhrál v roce 2007. Komentátoři si všimli dvou věcí. Grammy získávají pouze demokratičtí prezidenti a Clinton nejspíš není ve hře na saxofon tak dobrý, aby za ni mohl být oceněn. Mimochodem, zahrál na něj i Václavu Havlovi a všem přítomným v roce 1994 v pražské Redutě.

Prezident, který své narozeniny slavil skokem z letadla

George Bush starší, Republikánská strana, prezident 1989-1993

George Bush starší nastoupil na post prezidenta USA po skončení studené války v roce 1989. Musel však čelit jiným výzvám než jeho předchůdci, především válce v Perském zálivu. Ve sporech s touto částí světa později pokračoval na pozici prezidenta Spojených států jeho syn, George Bush mladší, který funkci zastával v letech 2001-2009.

Bush starší se po skončení svého jediného prezidentského období, stáhl spolu se svojí ženou Barbarou do Texasu. Užíval si odpočinku a cestoval po Spojených státech, navštěvoval například Floridu či Severní Karolínu.

Po celé své post prezidentské období sledoval Bush starší politické kariéry svých synů, Jeba a George mladšího. „Můžete říct, že v nějakém bodě se svým otcem nesouhlasíte. Můžete říct, že jste upřímně přesvědčení, že se v nějakém bodě váš táta mýlil,“ doporučoval jim.

V případech obou synů mohl být prezident na odpočinku spokojený. Jeb vykonával funkci guvernéra státu Florida. George mladší byl guvernérem Texasu a v letech 2001-2009 americkým prezidentem.

Narozeniny bývalý pilot a válečný hrdina slavil tradičně, skokem s padákem z letadla. Osmdesátiny, pětaosmdesátiny, devadesátiny… plánoval, že si skočí i o pětadevadesátinách. George Bush starší zemřel náhle v roce 2018. Bylo mu 94 let.

Za přednášky dostával miliony

Ronald Reagan, Republikánská strana, 1981-1989

Republikán Ronald Reagan se jako americký prezident zapsal do historie jako člověk, který se dohodl se Sověty na omezení jaderných zbraní a pomohl ke konci železné opony či berlínském zdi. Podařilo se mu to za dvě volební období, do funkce nastoupil v roce 1981.

Po skončení druhého prezidentského období v roce 1989 se Reagan se ženou Nancy přestěhoval do Bel Air v Los Angeles v americkém státě Kalifornie. V prvních letech vzbudil pozornost amerických i světových médií, když vyšlo najevo, že za projev v Japonsku přijal dva miliony dolarů. Sklidil za to kritiku a reagoval tím, že další zahraniční projevy odmítl.

První roky jinak trávil Reagan podobně jako jeho předchůdci v prezidentském důchodu. Staral se o sepsání svých pamětí a vybudování Reaganovy knihovny. Obojí dotáhl do konce. Ve volném čase jezdil na koni.

Bývalý americký prezident také hodně cestoval po celém světě a setkával se s lídry různých zemí. I po skončení svého mandátu se třeba sešel se sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem, s nímž dříve podepsal průlomovou Smlouvu o likvidaci zbraní středního doletu.

Podruhé si bývalý prezident Reagan zajistil pozornost celého světa, když oznámil, že má Alzheimerovu chorobu. Učinil tak dopisem adresovaným Američanům. „Nastoupil jsem cestu, která vede k soumraku mého života. Vím však, že před Amerikou je navždy jasný úsvit. Děkuji vám, přátelé. Ať vám Bůh žehná. Váš Ronald Reagan,“ napsal v něm.

Od té doby se  Reagan, bojující s degenerativní neurologickou nemocí, prakticky neukázal. Zemřel v červnu roku 1994.

Vyhladil úhlavního nepřítele. Guayanského červa

Jimmy Carter, Demokratická strana, v úřadě v letech 1977–1981

Prezident jednoho období. Demokrat Carter zasvětil svůj život po životě prezidenta boji za lidská práva. Založil po svém odchodu z Washingtonu v roce 1982 Carterovo centrum, neziskovou organizaci, která se snaží globálně prosazovat lidská práva. Za svoji neutuchající aktivitu na tomto poli dostal v roce 2002 i Nobelovu cenu míru.

Ne zcela známým je ale jeho úspěšný boj proti tzv. drankulóze, tedy velmi bolestivému onemocnění, které se šíří nekvalitní vodou především v Africe a Asii a je způsobené vlasovcem medinským, v anglosaském světě nazývaným guayanský červ. Díky práci jeho centra se počet případů této nákazy snížil z 3,5 milionu v roce 1986 na pouhých 22 v roce 2015.

„Pokud bych si měl vybrat mezi čtyřmi lety v Bílém domě a Carterovým centrem, myslím, že bych si vybral svoje centrum,“ ohodnotil svůj život před pár lety bývalý prezident pro televizi CNN. Dnes mu je osmadevadesát a je stále při síle.

Z Watergate se zvedal do konce života

Richard Nixon, Republikánská strana, prezident 1969-1974

Richard Nixon se stal prezidentem Spojených států v roce 1969, ve funkci skončil po své rezignaci v srpnu 1974. Vedla ho k ní aféra Watergate. V té vyšlo najevo, že spolupracovníci republikána Nixona násilně vnikli do tehdejšího sídla konkurenční Demokratické strany, aby tam umístili odposlechy, přičemž on o tom věděl.

Krátce po předčasném ukončení prezidentského mandátu Nixon dál čelil impeachmentu. Jde o žalobu, která mohla vést až k jeho uvěznění. Oddechnout si mohl až poté, co mu jeho nástupce Gerald Ford udělil milost.

Po odchodu z prezidentského postu se Nixon přestěhoval i s manželkou Pat do jejich domu v Kalifornii. Podle webu Millerova centra, které se jako pobočka americké University of Victoria, zabývá historií prezidentů USA, byl v té době zlomený člověk a netušil, co dál. Přidaly se vážné zdravotní problémy a na sklonku roku 1974 Nixon po řadě operací a dlouhé době strávené v nemocnici patrně dosáhl svého životního dna.

Svůj boj o návrat do života zahájil bývalý prezident nejprve na finančním poli. Za právní bitvy kvůli aféře Watergate totiž před tím utratil velké peníze. Prodal tedy práva na své paměti, vystoupil v televizní šou a zpeněžil rodinné nemovitosti, čímž získal řádově miliony dolarů.

Pak se začal pomalu ukazovat na veřejnosti. Poprvé po odchodu z prezidentského postu vystoupil v roce 1978 v malém městě v Kentucky a byl vřele přijat. Také své další proslovy poté věnoval výhradně malým skupinám pozorovatelů.

V roce 1980 se Nixon se ženou Pat přestěhovali do New Yorku, což mu znovu umožnilo být v srdci politického dění. Později se manželé usídlili v New Jersey.

Richard Nixon se až do své smrti různými způsoby působil na americkou politickou scénu. Radil komukoli, kdo mu byl ochotný naslouchat, například prezidentovi Jimmy Carterovi ohledně vztathů USA a Číny. Podle některých zdrojů s ním spolupracoval i Ronald Reagan a George Bush starší. Ti to však oficiálně nikdy nepotvrdili kvůli obavám z reakcí veřejnosti.  Nixon napsal řadu knih.

Prezident, který proslul aférou Watergate, zemřel na následky mrtvice v roce 1994.

Z legendárního generála se stal kovbojem Ikem

Dwight D. Eisenhower, Republikánská strana, v úřadě v letech 1953–1961

Pětihvězdičkový generál přezdívaný Ike. Hlavní tvář protihitlerovské koalice. Nejdříve rozhodl o vylodění do Normandie, pak velel všem armádám na západní frontě. V 50. letech  po dvě období šéfoval Spojeným státům, aby se poté vrátil tam, odkud přišel. Na farmu, ke kravám.

V roce 1961 po ukončení mandátu se z Bílého domu přestěhoval se na svůj pozemek v Gettysburgu v Pensylvánii. Choval tam dobytek. V roce 1967, dva roky před svou smrtí, daroval celé hospodářství blízkému národnímu parku. Ikeův statek je i dnes přístupný návštěvníkům.

Nebál se ani školáků po vlastní knihovně

Harry Truman, Demokratická strana, prezident 1945-1953

Demokrat Harry Truman nastoupil do funkce v roce 1945 po zesnulém předchůdci Franklinu D. Roosveltovi. Jeho působení v úřadu bylo zajímavé řadou jedinečných událostí, například svržením atomové bomby na japonskou Hiroshimu krátce po Trumanově nástupu na post. Stál v čele USA v začátcích studené války a Trumanovou doktrínou stanovil postoj Spojených států proti rozpínání komunismu.

Po skončení druhého prezidentského období v roce 1953 se Truman usídlil v Independence v americkém státě Mussouri. Z hlavního města Washingtonu tam se svojí ženou Bess přicestovali vlakem. Ve městě vybral parcelu pro svoji prezidentskou knihovnu a dohlížel na její vybudování. V objektu pak měl svoji kancelář, kde trávil spoustu času. Osobně hovořil s hosty knihovny včetně školních výprav. Ve svém domě přijímal řadu návštěv.

Truman po skončení prezidentského mandátu už jako soukromá osoba cestoval. Například v roce 1953 se vydal autem do New Yorku, kde ho na dálnici Pennsylvania Turnpike zastavila policie kvůli nesprávnému přejíždění mezi pruhy.

Spolu s manželkou Bess podnikli výpravy do Evropy. V roce 1956 se tam kromě jiných významných osobností setkali s Winstonem Churchillem a papežem Piem XII. Podruhé na starý kontinent jako pár zavítali roku 1958.

V roce 1955 a 1956 vydal Truman první a druhý díl svých pamětí.

Po odchodu z Bílého domu aktivně zasahoval do americké politiky. Veřejně například tvrdě kritizoval svého nástupce Dwighta Eisenhowera. Opřel se i do Johna Kennedyho, jenž byl podle něj příliš mladý, aby uspěl jako demokratický kandidát. S ním a demokratem Lyndonem Johnsonem však měl lepší vztahy než s Eisenhowerem.

Harry Truman zemřel v roce 1972 ve věku 88 let. Pohřben je v areálu Trumanovy knihovny v Independence.