Alkoholička. Především v takové poloze zobrazuje manželku tvůrce americké atomové bomby, hlavy projektu Manhattan Roberta Oppenheimera, nový životopisný snímek Oppenheimer režiséra Christophera Nolana. Role Kitty Oppenheimerové se zhostila herečka Emily Bluntová. Ve snímku lze tuto ženu vidět velmi často opilou, zajímající se víc o vědecký výzkum než děti, také ale jako oddanou manželku, nekompromisně bránící manžela při tvrdém výslechu.
Jak upozorňuje článek listu The Independent, Kitty má s výjimkou scén před komisí ve filmu mnohem menší prostor, než by zasloužila. Přitom byla sama brilantní vědkyní se zajímavým životním příběhem plným vztahových zvratů.
Skutečná Katherine „Kitty“ Oppenheimerová byla složitou osobností s mnoha odstíny. „Byla botaničkou, bývalou členkou komunistické strany, a nakonec také kapitánkou jachty,“ konstatuje magazín Elle.
Utajené manželství
S otcem atomové bomby Robertem Oppenheimerem jeho pozdější manželku Kitty pojil i německý původ. Její rodné příjmení znělo Pueningová, narodila se v Prusku v roce 1910. Podle knihy Shirley Streshinské a Patricie Klausové věnované výrazným ženám v Oppenheimerově životě (An Atomic Love Story: The Extraordinary Women in Robert Oppenheimer's Life) Kitty tvrdila, že její otec byl princem, to ale není pravda.
Jak uvádí The Independent, Katherinin otec (inženýr) získal práci ve Spojených státech amerických, když byly dceři tři roky. Na vysokou školu mladá žena zamířila na Pittsburskou univerzitu, studovala matematiku, biologii a chemii. Dlouho tam ovšem nepobyla.
Po čase se vydala na cestu do Evropy a v Paříži se seznámila s americkým hudebníkem Frankem Ramseyerem. Vztah nabral rychlý spád, dvojice se vzala a Kitty odešla ze školy, aby přesídlila do blízkosti Harvardu, kde chtěl titul získat její muž. Manželství ovšem nevydrželo. „Po několika měsících následoval rozvod,“ konstatuje magazín Elle.
Kitty později tento vztah tajila. Jako své první manželství označovala vždy až to následující. „Přiznala ho až po letech při výslechu FBI,“ uvádí encyklopedie Britannica. Podle Streshinské a Klausové se jednou svěřila přátelům, že Ramseyer byl gay a narkoman.
Do boje
Sama Katherine Pueningová dlouho nezůstala. Krátce po rozvodu potkala syna bohatého podnikatele Josepha Dalleta juniora. Byl zapáleným komunistou, členem americké komunistické strany a k této ideologii přivedl i svou novou ženu.
Pár žil skromně na studentské ubytovně. Postupně ale rostly neshody mezi manžely, až skončily útěkem Kitty zpět do rodičovského domu, kde pevnou rukou vládla její matka, která před dcerou schovávala všechny dopisy od manžela.
Po několika měsících, když se k nim Kitty dostala, zjistila, že její muž odjel do Španělska, kde v tu chvíli zuřila občanská válka, aby se připojil k interbrigadistům. Odvaha pozdější paní Oppenheimerové nechyběla, neboť se rozhodla, že se k manželovi připojí. „Než se jí ale povedlo vydat se na cestu, přišel dopis, že Dallet zemřel v boji,“ zmiňuje encyklopedie Britannica.
Oppenheimerovy ženy
Jean Tatlocková
• Osudovou ženou Roberta Oppenheimera byla dlouholetá milenka Jean Tatlocková (v novém filmu ji hraje Florence Pughová).
• Psychiatrička Tatlocková byla členkou americké komunistické strany, což později Oppenheimerovi způsobilo velké problémy.
• Jejich vztah tvořilo zejména emocionální pouto. „Z Kittyných pozdějších zápisků vyplývá, že svého muže musela naučit mnoho věcí o sexu a jak z něj udělat "zábavnou" záležitost - a i Jeanina nevole provdat se za Oppenheimera naznačuje, že fyzický vztah nebyl tou nejdůležitější složkou jejich spojení,“ poznamenala pro list The Independent autorka Klausová.
• Naposledy se viděli v roce 1943 (tedy v době, kdy už byl Oppenheimer ženatý s Kitty a pracoval na projektu Manhattan). Psychicky nemocná Tatlocková si o sedm měsíců později vzala život.
Série milenek
• Oppenheimer v mezidobí mezi Jean a Kitty chodil s mnoha ženami, některé z jeho milenek byly vdané.
Ruth Tolmanová
• Vdaná psycholožka Ruth (ve snímku Oppenheimer ji hraje Louise Lombardová) byla pro Oppenheimera blízkou přítelkyní.
• Jejich vztah byl zřejmě pouze platonický. „Ruth a Robert byli po celá desetiletí blízkými přáteli. Možná do jisté míry miloval svou ženu Kitty, ale nerespektoval ji. To Ruth, tu respektoval a obdivoval,“ uvedli autorky Klausová a Streshinská.
Jako vdova se Kitty rozhodla, že dokončí studia a nastoupila na Pensylvánskou univerzitu. Zde nejenže konečně titul získala, navíc potkala dalšího manžela - lékaře Richarda Stewarta Harrisona. Vzali se v roce 1938 a Kitty, nyní už Harrisonová, vystoupila z komunistické strany.
Vaše žena se mnou čeká dítě
Po dokončení studia biologie se Kitty dostala k práci v Kalifornském technologickém institutu (Caltech) v Pasadeně, kam mezi tím zamířil i její manžel, a pokračovala v postgraduálním studiu na Kalifornské univerzitě. Mladá vědkyně se zde mimo jiné věnovala výzkumu zaměřenému na léčbu rakoviny.
Vdaná byla zhruba rok, když ji jeden z kolegů pozval na párty, kde se setkala s fyzikem Robertem Oppenheimerem. Netrvalo dlouho a začali si románek. Kittyino manželství ani jednomu nepřekáželo, Oppenheimer měl vdané milenky už dříve.
Svůj poměr vdaná Kitty a Oppenheimer nijak netajili. „Oppenheimer dokonce pozval Kitty a jejího manžela na léto na svůj ranč v Novém Mexiku. Harrison odmítl, jeho žena se tam ale vypravila a strávila dva měsíce s Oppenheimerem,“ zmiňuje magazín Elle. Nejraději se společně vydávali na vyjížďky na koni.
Přesto se Oppenheimer ke svatbě s Kitty příliš neměl. Chytrá bioložka tento problém vyřešila, jak sama řekla, "staromódně" - s Oppenheimerem otěhotněla. Jejímu manželovi Harrisonovi novinku oznámil telefonicky Oppenheimer a oba muži se domluvili, že se Harrisonovi rozvedou. „Celé to bylo velmi civilizované,“ uvádí v knize American Prometheus: The Triumph and Tragedy of J. Robert Oppenheimer autoři Kai Bird a Martin J. Sherwin (z knihy vycházel při tvorbě nového filmu Nolan).
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
zoom_in
Robert J. Oppenheimer
Kitty se rozvedla 1. listopadu 1940. „Oppenheimera si vzala hned o den později,“ píše list The Independent. S manželem vycházeli dobře (navzdory Kittyně žárlivosti), cestu k mateřství si hledala déle - například nechala novorozeného syna na dva měsíce přátelům a odjela si s manželem odpočinout.
Nesnesitelná izolace
Oppenheimerovi spolu žili tři roky, když se projekt Manhattan rozrostl natolik, že se společně s rodinami dalších vědců přestěhovali do přísně tajného areálu v Los Alamos. Místo zasvěcené vývoji atomové bomby bylo utajeno natolik, že když páru k synovi Peterovi přibyla v roce 1944 dcera Toni, v rodném listu musela mít zapsáno jako místo narození pouze P.O. Box 1663.
Kitty se v Los Alamos zpočátku také snažila věnovat vědeckému výzkumu (svůj post na Kalifornské univerzitě samozřejmě musela opustit). „Nechtěla, aby v Los Alamos byl její život zmenšen na pouhou tradiční roli manželky. Pracovala zde v laboratoři, studovala zdravotní rizika radiace. Stále měla vlastní kariérní ambice a stále více se tak cítila uvězněná a profesionálně zničená,“ konstatuje magazín Elle.
V Los Alamos si také kvůli své povaze nenašla moc přátel. „Mělo to dobrý důvod. Když něco chtěla, tak toho dosáhla, a nezáleželo jí na tom, jakou bolest způsobí ostatním. Dokázala být krutou osobou, zvláště k jiným ženám,“ popisují autorky Klausová a Streshinská.
Pro svého manžela byla ale podle webu Atomic Heritage Foundation neocenitelnou důvěrnicí. „Svěřoval se jí, i když mu to bezpečnostní protokol zakazoval. Když se ráno v červenci 1945 úspěšně uskutečnil test Trinity (úplně první test jaderné zbraně, pozn. red.), Kitty byla doma, odříznutá od celého dění. Oppenheimer jí však o úspěchu testu dokázal okamžitě říct, a to tak, že jí poslal domluvenou zprávu: Můžeš vyměnit povlečení,“ upozorňuje také The Independent.
Tvrdá realita života za ostnatým drátem ale Kitty převálcovala. Bezútěšná izolace a nečinnost u ní vedly k depresím, které řešila nadměrným pitím alkoholu. Holdovat mu zůstala i po konci války.
V následujících letech si v opilosti několikrát přivodila zlomeniny nebo bourala s autem. „Někdy se opila do té míry, že padala. Ale tolikrát se zase dokázala dát dohromady, když nikdo nevěřil, že by se jí to povedlo,“ řekla o Kittyině problému Oppenheimerova sekretářka Verna Hobsonová.
Jak uvádí server Insider, život v Los Alamos a Kittyin alkoholismus také výrazně poznamenaly její vztahy s dětmi, které nikdy nebyly blízké.
Bránit manžela
V 50. letech pár čelil tvrdým a ponižujícím výslechům, neboť tajné služby se obávaly, že Oppenheimer vynáší informace o vývoji atomové bomby, k čemuž přispěly jeho vazby na komunisty.
Kitty mu při nich neochvějně stála po boku. „Slova, která pronáší postava Kitty ve filmu Oppenheimer, byla mnohdy převzatá z reálného zápisu z výslechu,“ upozorňuje Elle. Kitty po celou dobu výslechů trvala na tom, že z komunistické strany odešla a stála za svým manželem.
Nebylo jí to ale nic platné. Oppenheimer přišel o bezpečnostní prověrku a jeho podíl na výzkumu atomové bomby skončil. Stal se však vědeckou celebritou a zájem o jeho přednášky měly školy v celé Americe. Kitty mu nadále stála po boku.
Manželé společně setrvali až do Oppenheimerovy smrti v roce 1967. Vědkyně se pak stala kapitánkou vlastní jachty. „Kitty prožila zbytek života s Robertem Serberem, fyzikem, který se rovněž podílel na projektu Manhattan. Zemřela v nemocnici v roce 1972, těsně předtím, než se pár měl vydat na plavbu do Japonska, Tahiti a na Galapágy,“ uvádí Insider.
