Kliknutím zvětšíteNeuměla ještě mluvit, chodit, dokonce ani sedět, přesto už byla korunovanou hlavou. Marie Stuartovna měla pouze šest dní, když se smrtí svého otce stala skotskou královnou. Do doby, než dosáhne dospělosti, za ni měli vládnout regenti. Jenže zemí zmítaly politické spory. Ani Marie, ani její nejbližší příbuzní nebyli v bezpečí. Nakonec se našlo překvapivé řešení - pomoc s ochranou malé královny nabídl francouzský král Jindřich II.
Šlo ovšem o obchod, Marie se totiž dle úmluvy měla provdat za francouzského dauphina, tedy následníka trůnu. V době zásnub jí bylo pouhých pět let, jejímu nastávajícímu ještě o dva roky méně.
Domluvené manželství dvou malých dětí ale nakonec přerostlo ve velmi hezký vzájemný vztah, naplněný dokonce láskou. Kdyby vydržel, život Marie Stuartovny by se zřejmě vyvíjel zcela jinak - a možná by ji ani nečekala smrt na popravišti na rozkaz její příbuzné Alžběty I. Jenže francouzskou královnou manželkou byla nakonec Marie ani ne dva roky. Její první manželství totiž završila tragédie.
Nejoblíbenější dívka u dvora
Životy královských nevěst u francouzského dvora nebyly vždy jednoduché, stačí si vzpomenout třeba na příběh dcery Marie Terezie Marie Antoinetty, které přivyknout morálce nového domova trvalo celá léta, navíc se musela popasovat s množstvím intrik. Něco takového ale rozhodně nebyl případ o několik generací starší Marie Stuartovny. Pro tu se naopak Francie stala milovaným domovem, ona pro Francouze zase milovanou příští královnou.
Takto byla vyobrazena Marie Stuartova ve filmu Marie, královna skotská:
V době příjezdu do Francie pětiletá dívka hned od počátku všechny okouzlila - včetně svého příštího tchána a nastávajícího manžela Františka. Byla hezká, chytrá a měla veselou povahu. „Od prvního setkání spolu s mým synem vycházeli tak dobře, jako by se znali už velmi dlouhou dobu,“ okomentoval vztah následníka trůnu a jeho nastávající francouzský král Jindřich II.
Je ale potřeba říct, že zdomácnět Marii nedělalo moc velký problém i díky tomu, že s ní přijela do Francie část jejího původního dvora, navíc se hluboce spřátelila se svou příští švagrovou Alžbětou z Valois (dcerou Jindřicha II.).
K jejímu úspěchu pomohl i nevšední vzhled - rostla do krásy, měla čistou bílou pleť, rudé vlasy a oči jantarové barvy. „Jejím prvním jazykem se stala francouzština, milovala tanec a lov. Vyrostla z ní okouzlující, půvabná a přitažlivá dívka, do které se Francouzi zamilovali,“ konstatuje server History Today.
Zamilovaní snoubenci
A nebyli to jen dvořané, kdo propadl kouzlu skotské panovnice. Velmi vřelý vztah se vyvinul k radosti všech i mezi Marií a jejím nastávajícím. Mezi oběma, věkem stále dětmi, panovala láska, i když je pravděpodobné, že ji každý vnímal trochu jinak.
Kromě toho, že byli oba potomky královských rodů, následníci trůnu a dostali také stejnou výchovu, se od sebe Marie a František velmi lišili. Zatímco Marie byla živelná, zdravá, plná radosti, o dva roky mladší František tyto její vlastnosti nesdílel. Ovšem místo toho, aby to v něm vyvolávalo žárlivost, svou snoubenku naopak hluboce obdivoval a zamiloval se do ní.
Z její strany sice podle dochovaných dokumentů nešlo o žádný vášnivý cit, ale měla Františka velmi ráda. „Mladší František, který byl slabým a neustále nemocným dítětem, Marii zbožňoval. A ona k němu chovala velmi silnou sesterskou lásku,“ zmiňuje web Marie Stuart.
Sice nešlo o city jako z románu, jako základ příštího dobrého manželského vztahu to ale vypadalo velmi slibně. A tak když oba dospěli do věku, který byl v 16. století považován za dostatečný pro uzavření sňatku, vzali se přesně tak, jak to jejich rodiče a zástupci kdysi domluvili.
Francouzský král František II. vládl zemi pouze dva roky. Jeho manželkou byla skotská královna Marie Stuartovna
Přestože se Marie a František měli rádi, nelze zapomínat, že šlo především o politické manželství. Již dohoda o jejich zasnoubení obsahovala části, podle nichž měla dvojice svazkem sjednotit Skotsko a Francie. Francouzi ovšem nehráli zrovna čistou hru. „Oficiální smlouvy doplňovaly ještě tajné dohody, podepsané mladičkou a politicky nezkušenou Marií, jež v zásadě dělaly ze Skotska jen jakýsi pouhý přívěsek Francie,“ upozorňuje server History Today.
O tom se samozřejmě veřejně nevědělo a ke 24. dubnu 1558 se začala v Paříži chystat velkolepá svatba. „Patnáctiletá Marie a čtrnáctiletý František byli oddáni s veškerou parádou a velkolepostí v katedrále Notre Dame za přítomnosti krále Jindřicha II., princů a princezen a zástupu kardinálů a šlechticů. Po oddání následoval průvod kolem vzrušených davů v pařížských ulicích na velkolepou hostinu v Palais de Justice následovaný tancem do brzkých ranních hodin,“ popisuje svatbu server History Today.
Jako bohyně
Podle dobových záznamů byla Marie nádhernou nevěstou. Například dvořan Pierre de Brantôme uváděl, že francouzský následník sňatkem s ní udělal doslova terno. „V kostele jsme viděli, že je tato královna krásnější než bohyně z nebes. Princ mohl být stokrát šťastný, že se spojil s takovou princeznou. A i když bylo Skotsko drahocennou věcí, jeho královna ho převyšovala. I kdyby neměla korunu ani žezlo, její osoba a nádherná krása se vyrovnaly království. Proto jako královna přinesla do Francie a svému manželovi dvojnásobné jmění,“ zapsal si de Brantôme.
Marie Stuartovna a její první manžel, francouzský král František II.
Na svatbě měla Marie Stuartovna oblečené bílé šaty s dlouhou vlečkou, diamantový náhrdelník a zlatou korunku posázenou drahokamy. „Byla oblečená v rouchu bělejším než lilie, tak nádherném svým zdobením, že by bylo pro jakékoliv pero obtížné, ba dokonce nemožné popsat jej do detailů. Její královský plášť a vlečka byly z modravě šedého broušeného sametu, bohatě vyšívaného bílým hedvábím a perlami. Byl úžasně dlouhý, pokrytý drahými kameny a nesen mladými dámami,“ uvádí dobová kronika podle webu Tudor Society.
Jak uvádí spisovatelka Agnes Stricklandová v knize Lives of the Queens of Scotland and English Princesses Connected with the Regal Succession of Great Britain, Marie ve svatební den také zdůraznila, jak významnou osobou je. Jelikož byla odmalička vychovávána v tom, že je královnou Skotska, vlastní země, a ne pouze královskou nevěstou, chtěla to na své svatbě také patřičně ukázat.
„Aby zvýraznila svou hodnost suverénní královny, měla nasazenou královskou korunu. Pravděpodobně byla vyrobena přímo pro ni, na náklady buď francouzského krále nebo jejího bohatého strýce kardinála de Lorraine. V dobovém záznamu o ceremonii je klenot popsán jako vyrobený z nejkvalitnějšího zlata, osázený diamanty, perly, rubíny a smaragdy nevyčíslitelné hodnoty. Na krku jí pak visel obří drahokam, který dle dostupných popisů mohl být kamenem známým jako Velký H,“ píše Stricklandová.
Manželka krále Jakuba VI. (syna Marie Stuartovny) Anna Dánská vyobrazená velmi pravděpodobně s náhrdelníkem s kamenem známým jako Velký H. Stejný měla možná na sobě Marie Stuartovna při své první svatbě
Původ Velkého H není zcela jasný, zřejmě náhrdelník s tímto obřím kamenem nechal jako svatební dar vyrobit francouzský král či jeho syn, podle některých teorií jej ale Marie zdědila od svých příbuzných. V pozdějších letech si jej každopádně odvezla s sebou do Skotska a zdědil jej její syn.
Tragický konec pohádky
Po svatbě pokračoval klidný život Marie na francouzském dvoře. Její manželství bylo šťastné. „Žili spolu ve velké lásce a vzájemné shodě,“ uvedl třeba dvořan de Brantôme.
Vzhledem k věku obou manželů i neustálým Františkovým chorobám ale možná šlo spíše o soužití dvou blízkých přátel, kteří vyrůstali jako sourozenci, a mezi kterými nikdy nedošlo k manželskému styku. „Je nepravděpodobné, že bylo manželství kdy konzumováno,“ upozorňuje web Marie Stuart.
Spokojená léta pro Marii i Františka ale skončila mnohem dříve, než oba čekali. Jejich společný příběh nakonec završily dvě krátce po sobě jdoucí tragédie. Nejdříve rok po svatbě za hrůzných okolností zemřel tchán a otec, francouzský král Jindřich II. Miloval turnaje a při jednom na oslavu zásnub jeho dcery jej protivník nešťastnou náhodou bodl kopím. Zbraň prorazila královu helmu, vypíchla mu oko a její hrot pronikl až do mozku. Po desíti dnech strašlivého utrpení král zemřel.
Patnáctiletý František se stal francouzským králem Františkem II. a Marie francouzskou královnou. Dlouho ale nevládli. Další tragédie je zasáhla hned v roce 1560, tedy dva roky po svatbě. „V listopadu František onemocněl ušní infekcí a do prosince zemřel,“ píše web Marie Stuart.
Manželé Marie Stuartovny:
Z Marie se stala v osmnácti letech vdova. A také žena, která už ve Francii neměla příliš co dělat, nadto když ve Skotsku zemřela její matka, která zde vládla jako regentka. „Františkova smrt zcela změnila Mariinu budoucnost. Znamenala pro ni návrat do Skotska, aby zde uplatnila své nároky na trůn. Ten francouzský zdědil Františkův desetiletý bratr,“ uvádí web History Scotland.
Odchod z bezpečné a milované Francie byl pro Marii opravdu osudový. V následujících letech se ještě dvakrát provdala, ani jedno z manželství ale nebylo příliš šťastné, navíc začaly politické spory s její příbuznou Alžbětou I., které nakonec skončily Mariinou smrtí na popravišti.
2
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
