Úkol zněl jasně: zmapovat za čtyři dny nejen nejschůdnější cesty, ale i zapadlé pamětihodnosti v druhém Česku, tedy Chorvatsku. Po odškrtnutí všech důležitých fajfek v cestovatelském seznamu, hlavně tedy zabalení dostatečného počtu obalovaných řízků, se naše dvojčlenná posádka ve složení Petr Vaňous a Přemysl Spěvák vydává na svoji misi.

Cíl byl jasný – do 18 hodin dojet k plážím u Jaderského moře v Šibeniku, kde bylo domluvené první ubytování. Cesta začíná v Hradci Králové.

Automobily na hraničním přechodu Bregana mezi Chorvatskem a Slovinskem. Ilustrační snímek
Autem, vlakem, nebo letecky? Jak se dostat do Chorvatska a na co si dát pozor

Za volant si sedá Petr Vaňous, který svého redakčního kolegu vyzvedává v Břeclavi. Čeká na ně něco málo přes tisíc kilometrů. „A teď vzhůru na Bratislavu,“ hlaholí krátce před půl osmou ráno Přemysl, když v Břeclavi střídá u volantu svého předjezdce.

V tu dobu jsou silnice ještě prázdné. Vše se však mění u „Blavy“ při první ranní špičce. Projet ji trvá zhruba čtvrt hodiny, poté přichází další přechod hranic, těch maďarských.

Dobrodružství začíná. Zleva Petr Vaňous a Přemysl Spěvák.Dobrodružství začíná. Zprava Petr Vaňous a Přemysl Spěvák.Zdroj: Deník/Petr Vaňous

A nastává první menší zádrhel. Maďarskou dálniční známku totiž lze koupit pouze na benzince, popřípadě přímo na hranicích. Ale když nemáte s sebou do fronty na viněty v ruce malý techničák, zdržíte se, stejně jako se to stalo Deníku.

Hranice bez front

A už je tu Chorvatsko. A s ním první příjemný zážitek, který byl v minulosti pro cestovatele takřka neznámý. Cestu přes hraniční přechod v blízkosti maďarského města Letenye totiž nelemují vůbec žádné čekající automobily. „Holt výhoda schengenského prostoru,“ pronese lakonicky Petr Vaňous a přebírá řízení.

Na Šibeniku je krásně.Na Šibeniku je krásně.Zdroj: Deník/Petr Vaňous

Do cílové destinace v tu dobu chybí něco přes 450 kilometrů. Přes menší hustou přeháňku v Dinárských horách doráží posádka Deníku na Šibenik jen dvě minuty po půl páté odpoledne. Odtud je to jen kousek do oblíbeného přímořského města Vodic a také do národního parku Krka. Tedy místa se soustavou peřejí, kaskád a vodopádů, pod kterými se můžete i vykoupat.

Léčivé bahno a nejmenší katedrála světa

Po menší prohlídce města, nezbytném ochutnání místní zmrzliny a zmapováním cen, které u mnohých produktů vypadaly tak, že se i kalkulačka divila, čeká posádku další cesta. Tentokrát do osmdesát kilometrů vzdáleného Zadaru.

„Co tu stojí za zhlédnutí?“ stačíme se ještě před cestou zeptat v místní taverně. „Rozhodně nesmíte v Zadaru minout mořské varhany a také nedaleký Nin, kde jsou pověstné písečné pláže. Ta nejhezčí z nich je Kraljičina plaža, tedy Královnina pláž,“ poradí žena v restauraci.

Podle zjištění Deníku jsou potraviny v Chorvatsku obecně mírně dražší než v Česku. Turisté si však pořádně připlatí za jídlo a nápoje v restauracích a bistrech. Ať už v uličkách měst či při plážích.
České věrnostní karty v Chorvatsku? Nakupovat s nimi jde, má to ale háčky

Vyrážíme. Po menších peripetiích s hledáním místa k zaparkování v Zadaru nalézáme mořské varhany, které vydávají alespoň při menším vlnobití libozvučné tóny. Následuje krátký přesun do dvacet kilometrů vzdáleného Ninu. Sem mnoho návštěvníků nelákají jen proslulé pláže, ale i zdejší laguna s takzvaným peloidním bahnem. To je pověstné svými léčivými účinky, které oceňují především osoby s atopickým ekzémem a dalšími kožními problémy.

Nejmenší katedrála světa.Nejmenší katedrála světaZdroj: Deník/Petr Vaňous

Jen co na Petrovi usychá „královnino bahno“, čeká na nás ještě jedno velké, ale přitom malé ninské dobrodružství. Návštěva světového unikátu. Jen pár minut od pláže se totiž ukrývá kostel sv. Kříže, což je nejmenší katedrála na světě. A poté sen všech milovníků mayovek – návštěva pověstných Plitvických jezer.

O Vinnetouovi bez Vinnetoua

Ta jsou od Zadaru vzdálená něco kolem 150 kilometrů. Krátký přejezd zahrnuje i debatu nad cestovatelskými radami. Ta nejzásadnější je – jezděte s navigací, která dává řidiči zpětnou vazbu o povolené rychlosti. Jinak hrozí tučné pokuty, a to nejen v Chorvatsku.

Konečně jsme na místě. Po absolvování trasy po stopách indiánského hrdiny potkáváme první Čechy. A s nimi klasické, i když v tomto případě pochopitelné mrmlání. „Je tu všude draho. Kdybych nevěděl, že se tu točil Vinnetou, tak ani nevím, že jsem prošel jednu z filmových lokalit,“ zlobí se zástupce party, která do Chorvatska vyrazila z Plzně.

A kde je Vinnetou?A kde je Vinnetou?Zdroj: Deník/Petr Vaňous

A skutečně. Průvodce nám sice říká, na které trase je vodopád, kde se v Pokladu na Stříbrném jezeře proháněl Vinnetou, ale jinak o této postavě není nikde prakticky ani vidu, ani slechu. Respektive jen o kousek dál je po indiánském náčelníkovi pojmenována jedna z mnoha turistických chat.

Tu ostatně míjíme na cestě na našim posledním dobrodružstvím – na ostrov Krk. Místního resort Dražica je od „Vinnetoua“ vzdálen 120 kilometrů.

Podle zjištění Deníku jsou potraviny v Chorvatsku obecně mírně dražší než v Česku. Turisté si však pořádně připlatí za jídlo a nápoje v restauracích a bistrech. Ať už v uličkách měst či při plážích
Dražší Chorvatsko: Čevabčiči a brambory za 400 korun. Obchody čekají nával Čechů

Poslední večer, kýčovitý západ slunce nad mořem a následuje cesta domů. Chorvatsko na ni přibalilo pořádnou snůšku deště. Ten neustával ani při cestě přes Rakousko a Slovinsko, která až do cíle v Břeclavi zabrala šest hodin cesty.

Naše dobrodružství tím končí, ale vaše začíná.

Soutěžte s Deníkem.Soutěžte s Deníkem.Zdroj: Deník