Nápor uprchlíků na Slovensku: Země ho zvládá především díky dobrovolníkům

Zdroj: Deník

Bratislavské hlavní vlakové nádraží už dlouhá léta patří mezi nejméně reprezentativní místa slovenského hlavního města. První, co oči přijíždějících obvykle spatřily, byla nepříliš přívětivá odbavovací hala, skupinky bezdomovců před nádražím a také nevábné špinavé kouty.

Nyní ovšem pozornost příchozích poutá něco jiného. Ne, že by se hlavní nádraží nějak změnilo, ovšem to první, co teď uhodí do očí, je velký transparent v barvách ukrajinské vlajky a pod ním stánek - infopoint pro přijíždějící ukrajinské uprchlíky. Hala je také plná žen a dětí s batohy a kufry. Ukrajinců prchajících před hrůzami války. Bratislava je, stejně jako v České republice Praha, místem, kam míří vůbec nejvíce uprchlíků v zemi.

Ještě před pár dny Slovensko bylo spíše "průchoďákem". Velká část lidí prchajících do bezpečí z válkou zmítané Ukrajiny přes svého souseda směřovala v prvních dnech konfliktu dál. Ne, že by situace u hranic nebyla kritická - bylo nutné zajistit ubytování ve stanech, tělocvičnách. Jenže většina válečných uprchlíků jej brala spíše jako přestupní stanici na cestě do zemí ještě více na západě. Jenže po třetím týdnu od invaze Putinových jednotek je už dávno vše jinak. I Slovensko, stejně jako Polsko a Česká republika, je nebezpečně blízko hranici počtu uprchlíků, které ještě dokáže zvládnout.

Kříž nesou dobrovolníci

V zemi se ozývají hlasy, že vládní představitelé rozsah uprchlické krize hluboce podcenili. V pátek Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvedl, že na Slovensko do tohoto termínu přišlo 234 738 lidí z Ukrajiny, převážně žen a dětí. To je zcela mimo dřívější odhady. Jelikož válka se nad Ukrajinou vznášela několik týdnů jako černý mrak při počínající bouřce, členové vlády počítali s tím, že Slovensko může zasáhnout uprchlická krize. „Slovensko se na uprchlíky připravuje už od října," ubezpečoval ještě v polovině února ministr obrany Jaroslav Naď.

Jenže to odhady mluvily o tom, že by denně na Slovensko mohly přijít stovky lidí a ne tisíce. Že se vláda tak trochu přepočítala, dokonce uznal ve vysílání slovenského rádia Expres i slovenský ministr vnitra Roman Mikulec, který ještě o pár dní dříve odmítal, že by pomoc uprchlíkům stála na Slovensku na obětavosti dobrovolníků. A který stejně tak odmítal vyslyšet stížnosti místních samospráv z východu, které tvrdily, že už jim dochází dech. Když primátor východoslovenských Košic pro slovenskou televizi Markíza řekl, že Košice čelí humanitární krizi, Mikulec na dotaz stejné televize reagoval v tom duchu, že pokud na Košice nepadají bomby a město není bez vody, nelze o žádné krizi mluvit.

OBRAZEM: Na Slovensko proudí další uprchlíci. Navštívila je prezidentka Čaputová

Jak upozorňuje slovenský deník Sme, který k uprchlické krizi na Slovensku připravil obsáhlý soubor textů, země opravdu zatím celou situaci zvládla jen díky ochotě dobrovolníků. Podle nich stát až dosud kriticky selhával a začíná se trochu vzpamatovávat teprve teď. „Stát podobně jako při koronavirové pandemii ukázal, jak jeho aparát nedokáže reagovat na krizové situace," vyjádřil se pro deník Sme Marián Cehelník z neziskové organizace Človek v ohrození.

Podobný názor má i dobrovolník Michal Sládek. „Pán Heger navštívil hranice třikrát, ale až poslední návštěva minulý týden, dva týdny po vypuknutí krize, byla taková, že začal poslouchat mimovládky, jak by měl stát pomoct," vyjádřil se muž k chování slovenského premiéra Eduarda Hegera, rovněž pro deník Sme.

První kroky

Přestože se na stát snáší vlna kritiky, vláda a parlament již stihly schválit několik kroků, které mají ukrajinským uprchlíkům příchod do země ulehčit. Za tři týdny války na Ukrajině byl na Slovensku vytvořen pro uprchlíky status dočasného útočiště, který jim umožňuje ihned si hledat práci. Parlament má v následujících dnech schválit urychlení jejich zapojení do vzdělávacího a pracovního procesu či příspěvky na bydlení nebo přístup ke zdravotní péči.

V pátek pak ministr školství Branislav Gröhling podle agentury TASR oznámil, že každá škola, do které nastoupí dítě z Ukrajiny, na tohoto žáka dostane jednorázový příspěvek ve výši 200 eur. „Za tyto prostředky mohou školy nakoupit například vzdělávací pomůcky nebo uhradit jakékoliv jiné náklady, které jim vzniknou v souvislosti s příchodem žáků z Ukrajiny," řekl Gröhling. Momentálně resort mluví o více než 1700 dětech z Ukrajiny, které bude nutné zapojit na Slovensku do vzdělávacího procesu.

Nejvíce "bodů" zatím Hegerova vláda na Slovensku získává za komunikaci ohledně uprchlíků. Premiér i jeho ministři opakovaně vyzývají k pomoci a empatii vůči uprchlíkům. A výjimečně s nimi souzní i velká část opozice, snad jen s výjimkou kotlebovců.

Desítky Ukrajinek našly bezpečí v ospalé vesnici, odtud začaly pomáhat celé zemi

I veřejné mínění na Slovensku je zatím spíše na straně uprchlíků - a to navzdory tomu, že polarizace společnosti ohledně konfliktu na Ukrajině jako takového je poměrně velká. Slovensko totiž ještě před vypuknutím patřilo k zemím, kde existovaly silné proruské dezinformační kampaně a odpor vůči NATO a Spojeným státům - stačí si vzpomenout na protesty, které vyvolalo uzavření obranné dohody Slovenska s USA.

Na pomoci ženám a dětem, které utíkají před konfliktem, se ale zatím slovenská společnost poměrně shoduje. Podle průzkumu agentury Focus pro slovenský Denník N až osmdesát procent dotázaných podporovalo přijetí uprchlíků. Slovenská policie, která je velmi aktivní na sociálních sítích, opakovaně zveřejňuje fotografie dětí na útěku či jejich emotivní příběhy, čímž se cíleně snaží ukázat, jaké jsou osudy těch, kteří prchají před válkou.

Lidé přispívají nejen do peněžních sbírek pořádaných celoslovenskými neziskovými organizacemi, ale prakticky v každém druhém slovenském městě se konají ještě další sbírky pro uprchlíky, ať už finanční nebo materiální. Do jedné z nich přispěla i třicetiletá Lucie, máma dvou malých dětí ze západu Slovenska. „Podrobnosti o tom, co se děje na Ukrajině popravdě nesleduji. Ale zanesla jsem oblečení po starší dceři do sbírky šatstva, a koupila jsem do ní také kosmetiku a drogerii. A doufám, že to těm prchajícím matkám pomůže," uvedla žena.

Kde složí Ukrajinci hlavy

Aktuálně největší problém, který má Slovensko po třech týdnech od vypuknutí uprchlické krize, bezprecedentní ve slovenských dějinách, je zajištění ubytování. Slovensko již spustilo oficiální registrační systém, prostřednictvím kterého je možné vyhledat ubytovací kapacity. Jenže, jak upozorňuje deník Sme, do tohoto systému mohou zadávat údaje jen státní úředníci v registračních centrech, takže ti Ukrajinci, kteří do registračního centra nezamíří, mají smůlu.

Po tom, aby stát zlepšil systém ubytování uprchlíků ve svých zařízeních, zoufale volají samosprávy. Zejména starostové bratislavských městských částí. Ti se pro televizi Markíza vyjádřili, že už naráží na kapacitní limity a brzy nebudou mít pro uprchlíky dost míst.

Brzy by se k nim se stejným problémem zřejmě mohli přidat i zástupci dalších západoslovenských měst a vesnic. Zatímco totiž východní Slovensko trpí jako nárazníková zóna, první místo, kam uprchlíci přijdou a kde je nutné zajistit jim registraci, nouzové ubytování ve stanech či potravu, západní Slovensko je hlavním cílem těch, kteří se rozhodli v zemi zůstat, ať už dočasně nebo trvale. Bratislava už jejich nápor přestává zvládat. Trnavský kraj dle vyjádření jeho hejtmana Jozefa Viskupiče zatím místa má, otázkou ale je, kolik běženců ještě přijde.