Kliknutím zvětšíteNapětí na Ukrajině za poslední dny výrazně stouplo. Západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století.
Například britský premiér Boris Johnson se v sobotu večer vyjádřil v tom smyslu, že Rusko plánuje největší válku v Evropě od roku 1945. "Všechny ukazatele naznačují, že tento plán v některých ohledech už začal," doplnil.
Někdo tady lže
Ukrajina si přeje mír, ale v případě ruského útoku se bude bránit. V Mnichově to v sobotu na bezpečnostní konferenci prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Chce rovněž, aby se zajištěním bezpečnostních záruk Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.
"Ukrajina chce mír, Evropa chce mír. Svět říká, že nechce žádnou válku, a Rusko říká, že zaútočit nechce. Někdo tady lže," řekl na úvod emotivního projevu Zelenskyj. Uvedl, že Kyjev je připraven jednat podle minského mírového procesu a je připraven vést mírová jednání v takzvaném normandském formátu, což jsou přímé rozhovory Ruska a Ukrajiny pod patronátem Německa a Francie.
Vyzval také NATO, aby jasně a upřímně řeklo, zda si přeje Ukrajinu ve svých řadách. Kyjev o členství usiluje a Severoatlantická aliance opakovaně uvedla, že pro rozšíření jsou dveře otevřené. Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu v Mnichově nicméně prohlásil, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne a v nejbližších letech ani nebude. "Řekli nám, že dveře jsou otevřené, ale dovnitř nesmíme," komentoval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident také uvedl, že sobotní sankce vůči Rusku by měly být zveřejněny dříve, než dojde k možné invazi na Ukrajinu, protože napětí mezi západními národy a Ruskem stále sílí. "Říkají nám, že se sankce na Rusko uvalí, jakmile bude válka. Na to jim já říkám, že když tvrdí, že na 100 procent bude za pár dní válka, tak na co čekají. Nepotřebujeme sankce, až začne bombardování, až bude země vypálena, až nebudeme mít hranice a ekonomiku a až bude země okupována," řekl.
Evropský systém bezpečnosti je podle Zelenského rozvrácen, proto musí být vybudována zcela nová bezpečnostní architektura.
Mobilizace v Donbasu
Vůdci samozvané Luhanské a Doněcké lidové republiky v sobotu vyhlásili dekretem všeobecnou mobilizaci. "Vyzývám kolegy v záloze, aby se dostavili na vojenské odvodní oddělení. Dnes jsem podepsal dekret o všeobecné mobilizaci," oznámil šéf Doněcku Denis Pušilin ve videoprohlášení. Proruští separatisté situaci v regionu označili za kritickou.
Prezident Spojených států Joe Biden v pátek vyjádřil přesvědčení, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Moskva to odmítá a označuje za propagandu Západu. Biden už před údajně se blížícím útokem varoval několikrát. Americký ministr zahraničí Blinken v sobotu současně potvrdil, že je připravený sejít se 24. února se svým ruským protějškem Lavrovem.
K situaci na Ukrajině se vyjádřil už i čínský ministr zahraničních věcí Wang Yi. "Suverenita, nezávislost a teritoriální integrita každé země by měla být chráněna. Ukrajina není výjimkou," uvedl na sociálních sítích. Ze strany Číny jde o důležitý vzkaz směrem k ruské hlavě státu.
Podle večerního vyjádření pozorovatelů OBSE bylo příměří na východě země v sobotu porušeno v 1500 případech. Proruští separatisté údajně zahájili palbu na více než dvě desítky osad. Použili přitom těžké dělostřelectvo, které bylo zakázáno minskými dohodami, uvedla armáda na své stránce na facebooku. Při palbě separatistů na východní Ukrajině padli dva ukrajinští vojáci.
U hranic Ruska s Ukrajinou jsou každý den k vidění časté přesuny ruské techniky. Od pátku se na záběrech, kterých na sociálních sítích lidé denně sdílí desítky, objevuje také armádní technika s bílým písmenem Z. O jaké označení přesně jde, zatím není jasné.
Takzvaná Luhanská republika údajně také zaznamenala řadu případů ostřelování z Ukrajiny. Z útoků se tak obviňují obě strany. Podle mluvčího milicí samozvané doněcké republiky Eduarda Basurina, kterého citovala agentura Interfax, ukrajinské síly vypálily za poslední den asi 600 dělostřeleckých a minometných granátů.
Ukrajina a povstalecké státy v Donbasu.
Jaderné cvičení
Státní agentura RIA Novosti napsala, že Rusko dopoledne zahájilo cvičení se strategickými jadernými zbraněmi. Dohlíží na ně přímo prezident Putin. Stejnou zprávu potvrzuje i agentura Reuters. Spolu s Putinem start balistických raket ze střediska ministerstva obrany sledovala i hlava Běloruska Alexandr Lukašenko. Při cvičení, které Moskva oznámila v pátek, chce Rusko testovat rakety a střely s plochou dráhou letu i spolehlivosti konvenčních a jaderných zbraní.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek odmítl obavy, že jaderné cvičení dále posílí napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které u hranic svého západního souseda shromáždilo podle USA až 190 tisíc vojáků. Jde prý o součást pravidelného výcvikového procesu. Dodal, že Rusko o chystaném cvičení informovalo "různé země prostřednictvím různých kanálů".
Moskva navíc oznámila, že vyšetřuje výbuch ukrajinského dělostřeleckého granátu v ruské Rostovské oblasti asi kilometr od hranic s Ukrajinou. Agentura Interfax napsala, že se na ruském území našly dva vybuchlé dělostřelecké granáty. Ukrajinská strana popřela, že by s nimi měla něco společného. "To poslední, co bychom chtěli, je dále zvyšovat napětí," řekl v Mnichově ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Intenzivní palba
Palba přes linii rozdělující vládní síly a separatisty tento týden nabyla na intenzitě. Ukrajinská vláda to označila za provokaci a důrazně odmítla tvrzení Ruska, že by Kyjev mohl na východě Ukrajiny zahájit ofenzívu. Podle Kyjeva mohou taková tvrzení sloužit jako záminka k ruskému útoku.
Ostřelování na místě potvrzují i zahraniční novináři, kteří se nedaleko Luhansku ocitli přímo pod palbou.
Separatisté z Donbasu ještě před víkendem oznámili plán na evakuaci 700 tisíc lidí do Ruska. Videoprohlášení o evakuaci bylo ale podle BBC natočené už před dvěma dny, tedy ještě před prudkým nárůstem počtu přestřelek na frontě.
V Rostovské oblasti na hranicích s Ukrajinou byla kvůli evakuacím vyhlášena mimořádná situace. Ruská vláda každému z evakuovaných dá 10 tisíc rublů (2770 Kč), tedy zhruba polovinu měsíčního platu ve válkou zničeném Donbasu.
Už v pátek krátce před jedenáctou hodinou večer informovala agentura Reuters, že v blízkosti separatisty ovládaného Luhansku na východě Ukrajiny došlo k masivnímu výbuchu ropovodu Družba. Podle některých médií to může být záminkou pro vpád Ruska na Ukrajinu.
13
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
