Je to vskutku netradiční podívaná. Betlémy od indiánů z And jsou plné barev, postavičky jsou pestře oděné do ponč, mají čelenky a jako dary přinášejí narozenému spasiteli třeba kukuřici, dýně, melouny nebo banány. Někteří připlouvají na malých rákosových člunech.

„Zajímavá je určitě ta pestrost, postavičky andských indiánů mají pestrá ponča. I samotné betlémy jsou velmi barevné,“ ukazuje netradiční podobu jednoho ze symbolů Vánoc kurátorka výstavy Petra Jahnová.

Jsou tady betlémy z Bolívie, Mexika, Ekvádoru nebo z Peru. V zobrazení zrození Ježíška nechybí v jihoamerických betlémech hudebníci, kloboučníci a další. 

Takto si umělá inteligence představuje Ježíška
Jak vypadá Ježíšek? Umělá inteligence vytvořila jeho tvář, výsledek překvapil

„Zajímavostí jsou retablos, původně to byly malé oltáře, které sebou nosili původní obyvatelé And. Původně tam byli svatí a postupně se tam začala objevovat Svatá rodina,“ upozorňuje na další perličku mezi sedmi desítkami betlémů z celého světa Petra Jahnová. Retablos měly zajistit svým majitelům dobrou úrodu, nebo plodnost zvířat.

Tři králové v Africe často nestačí

Úplně jinou exotiku nabízí zobrazení Ježíše z Afriky. První, co návštěvníky muzea zarazí, jsou zvířata. Svatou rodinu pozorují třeba lvi, zebry, krokodýli, antilopy, nebo želvy. Betlémy jsou z keramiky nebo vyřezávané z tradičního ebenového, či mahagonového dřeva. Z něj pak vznikly štíhlé tmavé figurky. Zajímavostí afrických betlémů také je to, že jejich tvůrci zobrazují víc než tři krále, někde je jich třeba i šest,“ počítá figurky kurátorka výstavy.

Exotické betlémy jsou zčásti ze sbírek muzea, další ale darovali běžní lidé, kteří je přivezli z cest po světě.

Netradiční přehlídkou světových betlémů připomíná muzeum 800 let od stavby prvního betlému. „V roce 1223 ho nechal postavil svatý František z Assisi nedaleko italského města Greccio. Do jeskyně na Štědrý den nechal přivést volka, oslíka, seno a jesle, aby zdůraznil chudobu, do které se Ježíšek narodil,“ líčí počátky tradice Petra Jahnová.

Z výstavy betlémů na opočenském děkanství.
Z bronzu, včelího vosku i šustí: Děkanství Opočno láká na 200 zajímavých betlémů

V jeskyni byla před osmi staletími sloužena mše a svatý František z Assisi četl z evangelia. Vznikly tak hned dvě tradice, které se dochovaly až dodnes: jednak stavění betlémů a pak půlnoční mše.

Přes zákazy se betlémy šířily dál

Zvyk převzali místní obyvatelé a z Toskánska se začal šířit dál do Evropy a později díky misionářům i na další kontinenty. „U nás postavili první betlém jezuité v roce 1562 v tehdejším kostele svatého Klimenta na Starém Městě pražském. Betlémy to ale u nás neměly jednoduché. Stavění betlémů a předvádění vánočních her v kostelech zakázala Marie Terezie. Josef II. pak vydal zákaz znovu. „V rámci reforem zakázal stavění betlémů na celém území rakouské monarchie, protože prý odváděly pozornost veřejnosti od církevních obřadů,“ připomíná kurátorka Třebechovického muzea betlémů Martina Jahnová.

Tradice se přenesla do domácností a dala základ lidovému betlémářství v druhé polovině 18. století.

Vánoční poutákVánoční poutákZdroj: Redakce