Udělat generální úklid doma, to zabere den práce. Ale třeba na takovém zámku ve Slatiňanech museli začít už hned po Novém roce, aby to do dubnového začátku návštěvnické sezony vůbec stihli.

Práce je tolik, že je co dělat celou zimu. „Připravujeme nový prohlídkový okruh, udržujeme mobiliární fondy, inventarizujeme sbírkové předměty, chystáme nové kulturní akce, kterými chceme přilákat návštěvníky…“ vypočítává kastelán slatiňanského zámku Jaroslav Bušta.

K úklidu však nepatří pouze praní záclon, mytí oken, utírání prachu či porcelánu a podobně. Kazetové parkety v zámeckých komnatách je potřeba vydrátkovat, odstranit starou pastu a špínu, zbavit je prachu a znovu napastovat. Každý rok nanovo.

A co se musí dělat celou zimu? Hlavně topit. Aspoň temperovat, aby teplota v cenných objektech nespadla pod nulu. „Ročně nás stojí energie 700 tisíc korun. Topení z toho dělá nejvíc, samozřejmě,“ posteskl si kastelán opočenského zámku Josef Jirák. Topení tu je kombinované.

Ve Slatiňanech, kde vytápí elektřinou, stojí energie ročně přes 300 tisíc.

Sbírkám vadí vlhkost a teplotní skoky

Východní Čechy –
Dlouhotrvající arktické mrazy přidělaly památkářům dost vrásek. Ač topili a přitápěli o sto šest, ne vždy se jim podařilo v objektech, kde jsou umístěny sbírkové fondy, udržet teplotu nad nulou. Temperování místností aspoň nad bod mrazu je nutné kvůli ochraně sbírek.

„Letos mrazy byly skutečně tvrdé a silné, místy nám teplota spadla až na minus pět stupňů. Větším rizikem než nízká teplota jsou však rychlé, skokové změny teplot a hlavně vlhkost. Tu musíme hlídat nejvíc, používáme různé vysoušeče, větráme, nebo naopak nevětráme,“ řekl kastelán slatiňanského zámku Jaroslav Bušta. Skokové změny teplot jsou pak nežádoucí kvůli srážení vlhkosti. Ta je nebezpečná, při nedostatečném větrání způsobuje plísně.

Některé sbírky však potřebují teplotu vyšší, než jen ji udržovat nad bodem mrazu. „Příkladem jsou cínové předměty, ty vyžadují teplotu aspoň 12 nebo 13 stupňů,“ vysvětlil kastelán opočenského zámku Josef Jirák.