Antl: Trestní zákoník bylo třeba přijmout, i když s výhradami

Miroslav Antl, enfant terrible české justice, státní zástupce, který „gaunery neměl rád“.
První náměstek policejního prezidenta, jemuž bylo po autonehodě naměřeno půl promile alkoholu v krvi.

To je mediální obrázek právníka, jehož jméno znají asi všichni dospělí lidé žijící na území bývalého Východočeského kraje.

Už se příliš nepřipomíná, že po „alkoholové aféře“ sám z vlastní vůle rezignoval na vysokou policejní funkci.
Že jako odborný asistent přednáší trestní právo na katedře sociální patologie a sociologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.

A především, že na podzim loňského roku kandidoval jako naprostý outsider do Senátu Parlamentu České republiky za jeden z východočeských volebních obvodů. A uspěl.

V úvodu své senátorské kariéry se stal zpravodajem vládního návrhu největší rekodifikace v rámci českého právního systému, a to nového trestního zákoníku a předpisů navazujících, který za pár týdnů vejde v platnost.

Změna právní úpravy trestního zákoníku po téměř padesáti letech, lepší práci v Senátu jste si „na rozjezd“ snad ani nemohl přát. Jak se přihodilo, že jste se stal jeho zpravodajem?
Zpravodajem jsem byl určen proto, že jsem mimo jiné místopředsedou Ústavně-právního výboru a jako jediný v Senátu v této oblasti práva pracuji již třicátý rok.

To byla zřejmě „řádná porce“ práce hned na úvod…
Je pravda, že jsem studiem nového zákoníku, ale i navazujících právních předpisů a jejich porovnáváním se současnou naší právní úpravou, i se situací v sousedních zemích, strávil intenzivně skoro měsíc, včetně loňských vánočních svátků. Ale vyplatilo se – a bude se to hodit i mým studentům a lidem v regionu.

O novém trestním zákoníku se hodně mluvilo, pak zájem médií a tím pádem i veřejnosti opadl. Nový trestní kodex nabývá účinnosti od Nového roku. Vraťme se k němu. Co nového přináší trestní zákoník?
Zcela nový trestní zákoník nám po takřka padesáti letech přináší moderní, přehledný, srozumitelný a apolitický kodex českého trestního práva. I když se média zaměřila pouze na problematiku snížení hranice trestní odpovědnosti z patnácti na čtrnáct let věku, je toho podstatně více. Dochází k zásadní změně, pokud jde o definici trestného činu, tj. z materiálního na formální. Zavádí se rozdělení trestných činů na přečiny a zločiny. Mění se i systém trestů. Mělo být se více využívat tzv. alternativních trestů. Objevují se i nové tresty: domácí vězení, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Dále dochází k rozšíření polehčujících a přitěžujících okolností. Do trestního zákoníku se dostávají pojmy a definice z trestněprávní teorie, jako jsou například omyly skutkový a právní, nové okolnosti vylučující protiprávnost: svolení poškozeného a přípustné riziko – a spousta dalších novinek.

Jmenujte některé…
Důležitá je změna v celé systematice trestných činů, kdy seznam je tradičně členěn do skupin skutkových podstat, jež se odlišují podle toho, jakým hodnotám poskytují ochranu. Prvé čtyři hlavy zvláštní části jsou věnovány ochraně života, zdraví, svobody, lidské důstojnosti v sexuální oblasti a ochraně rodin. Přibyly nám nové moderní skutkové podstaty trestných činů, které reagují na potřeby v naší společnosti, ale i na začlenění našeho práva do evropského právního systému. Naproti tomu jiné trestné činy ubyly. Příkladem je nedovolená výroba lihu, což ocení hlavně v zemích moravských.

Jak je to se zpřísněním trestů za násilnou trestnou činnost?
Vadí mi, že už nebude možnost uložení výjimečného trestu odnětí svobody u trestných činů jako jsou vydírání, loupeže, braní rukojmí, pohlavní zneužívání a znásilnění, u nichž dojde k smrtelnému následku. V současném trestním zákoníku tato možnost je, a proto říkám, že zostření, respektive zpřísnění, trestní politiky je velmi relativní. Stejně však bude záležet na soudcích, zda budou využívat přísnějších trestních sazeb, protože dosud většinou nevyužívají ani ty stávající. Navíc mi připadá, že se snahou o „vyčištění věznic“ se stává pravidlem, že odsouzení jsou propouštěni z výkonu trestu už v den, kdy jim uplyne polovina trestu, u těch nejhorších dvě třetiny. A přitom jde třeba o vrahy, u nichž psychologové i psychiatři konstatovali vyloučenou nápravu. Sám potkávám na ulici i ty, které jsem poslal na více než dvacet let za organizované vraždy do kriminálu. Anebo máme skvělý nápravný systém – ale pak se mýlí ostatní experti. I proto mám zásadní výhrady k doživotnímu trestu u nás.

Jaké výhrady máte k výjimečným a doživotním trestům?
Ve schválené podobě trestního zákoníku dochází ke zpřísnění pouze jednoho z výjimečných trestů odnětí svobody, kdy se jeho sazba zvyšuje od dvaceti až do třiceti let (dosud to je 15 až 25 let), trest odnětí svobody na doživotí však zůstává nezměněn, to včetně možnosti propuštění po dvaceti letech výkonu tohoto trestu, u zpřísněného doživotí po třiceti letech.

A váš názor na trest smrti?
Osobně jsem rád, že se populisticky nehovořilo o jeho znovuzavedení. S ohledem na naši ústavu, ale i situaci v Evropě, nemá šanci. Jsem zastáncem tak zvaného absolutního doživotí, tedy skutečného doživotního trestu s vyloučením možnosti návratu těch největších zločinců mezi řádné občany. Obdobně to mají třeba ve Slovenské republice. Věřte, že jsem viděl brutální vrahy, kteří by se již neměli nikdy vrátit mezi nás. Proto jsem v Senátu navrhl, abychom se tím zabývali.

K trestnímu zákoníku máte zásadní připomínky, ale hlasoval jste pro jeho schválení.
Nejenže hlasoval, ale snažil jsem se přesvědčit i ostatní kolegy, aby nový trestní zákoník přijali s tím, že se ihned začnou řešit věcně správné a konstruktivní připomínky. Ostatně nakonec byl proti jen jediný hlas. Jde o moderní a velice potřebný trestní zákoník. Já sám jako právník jsem na něj čekal 15 let. Naše připomínky by se měly řešit v následné novele. Byť jsem právník a nemám rád novely zákonů, které ještě ani nenabyly účinnosti, jiná cesta není, protože kdybychom nepřijali tento trestní zákoník, tak se s ním setkáme až za dalších několik let – anebo nikdy.

Uděláme v rozhovoru krok stranou, od trestního zákoníku přestoupíme k vaší senátorské práci. Co jste za první rok pro svůj obvod udělal?
Vše, co jsem v předvolební kampani slíbil.

Jedním ze slibů bylo přinést do regionu peníze…
V následujících čtyřech letech máme poslední šanci čerpat ve větší míře „evropské peníze“. Jednou z mých hlavních priorit je získat co nejvíce těchto finančních prostředků do našeho regionu, a proto jsem oslovil experty, kteří mají s čerpáním těchto prostředků značné zkušenosti a úspěchy. Od voleb v říjnu 2008 jsme již pomohli starostům a obcím v našem regionu bezplatně sepsat a předložit desítku žádostí o dotace. Nadále pokračujeme v nabídce bezplatného poradenství. Starostům obvodu jsme zaslali aktuální informace k nové výzvě týkající se rozvoje cestovního ruchu.

Konkrétní podoba pomoci?
Tým grantových specialistů provede zdarma analýzu jejich projektového záměru – a pokud vyhodnotí záměr jako „nadějný“, následně zpracuje zdarma i kompletní projektovou žádost. Současná běžná praxe je totiž taková, že nejrůznější „specialisté na dotace“ si nechávají zaplatit předem (často statisíce korun) a jimi zpracované žádosti jsou pak mnohdy zamítnuty.

A co Fond Miroslava Antla?
Podle slibu byl založen. Poskytuje dotace pro rozvoj regionu v oblastech kultury, sportu, školství, prevence kriminality, cestovního ruchu, zájmových spolků, volného času dětí a mládeže. O podporu mohou žádat neziskové organizace, působící na území senátního obvodu číslo 48 – Rychnov nad Kněžnou. Po první výzvě jsme vyhověli všem žádostem. Bylo rozděleno 200 tisíc korun.

Očima autorky

Stalo se, že jsem někde u Deštného píchla duši v bicyklu. Parta fousáčů s kytarou nabídla pomoc. Naskočila mi husí kůže, jeden z nich byl „ten Antl“. Podle pověsti ostrý hoch, dokonce snad i pistolník.
Kolo opravil.
Už z něho nemám strach, legenda jako obvykle lhala. Občas se vídáme. Debaty musí být pro okolí děsivé. Pro výrazy nechodíme daleko. A třebaže jsme politicky „každý na jiné lodi“, rozcházíme se vždy ve shodě: spravedlnost ve společnosti musí být, lumpové patří za mříže, politika se nesmí dělat pro peníze či osobní prospěch.
Doufám, že ho funkce nezkazí.
A také doufám, že v české justici ještě neřekl poslední slovo.