Obce, zastavte další výstavbu obřích apartmánových domů v Krkonoších dřív, než bude pozdě. Nové rekreační objekty, které ani vzhledem, ani velikostí naprosto nerespektují své okolí, už začínají z center obcí pronikat na volné plochy. Když je nezastavíte, obsadí i volnou krajinu.S touto výzvou se na všechna krkonošská města i obce v me〜morandu obrací Krkonošský národní park v čele s jeho ředitelem Jiřím Novákem. Důvody k obavám jsou vážné.
Za posledních deset let se v Krkonoších postavilo, anebo se k výstavbě připravuje přes 3500 bytů. Do hor tedy pronikají satelity, které jsou ještě ke všemu významnou část roku, kdy není sezona, vylidněné.

Žádná výhoda

pro obce

Ve zdejších obcích žije trvale asi padesát tisíc lidí. Zapartmánů moc mít nebudou. „Až na malé výjimky všechny služby fungují jen pro ubytované uvnitř areálu. Nakonec – stejně se většinou jedná o půjčovny lyží,“ popisuje Jiří Novák.
Obce podle něho příval apartmánových hostů naopak ekonomicky zatěžuje. „Musí se provozně postarat o obrovské množství lidí, kteří tu ale nemají trvalý pobyt, takže hradí zvýšený provoz z vlastní kapsy,“ vysvětluje ředitel.
Největší apartmánové sídliště v Krkonoších vyrůstá už čtyři roky na Horních Mísečkách nad Špindlerovým Mlýnem. Až se dostaví, má mít pět set lůžek v desítkách horských domů. Stovky dalších bytů vznikají v Harrachově, Špindlerově Mlýně a Peci pod Sněžkou. Nejedná se jen o novostavby, ale i rekonstrukce bývalých podnikových chat.
„Krkonošům nejhůře ublížila dvě období. Osmdesátá léta s podnikovými chatami – a dnešek,“ říká Jiří Novák.
Proti tomu, že souhlas například s výstavbou mísečského sídliště vydala správa národního parku ve druhé polovině 90. let, se Jiří Novák ohrazuje.
„Problém byl v tom, že správa parku v minulém desetiletí nenašla způsob, jak se tlaku investorů bránit,“ tvrdí.
Odborníkům z národního parku je samozřejmě jasné, že chtít úplně potlačit stavbu nových rekreačních objektů by byl nesmysl – lidé bohatnou a „druhé bydlení“ na horách láká čím dál víc.

Řešením je

uměřenost

„Ani apartmány nejde šmahem odsoudit všechny. Ty do deseti pokojů a dvaceti ubytovacích míst jsou v pořádku. Ale dům s padesáti pokoji do Krkonoš nepatří,“ je přesvědčen Jiří Novák.
Mimo město podle něj patří penziony, v zástavbě by se daly využít už stojící technické objekty.
„V obcích by se daly využít staré zavřené továrny, jako textilka v Rokytnici nebo papírny, kde by šlo zařídit rehabilitační centrum nebo kino. Ty se teď rozpadají a po rekonstrukci budou přínosem,“ uzavírá ředitel.

Obrana obcí v pěti bodech

Jak se mají podle Správy KRNAP starostové špatné výstavbě bránit?
neprodávat obecní pozemky investorům, o kterých je z dřívějška známo, že jejich hlavním zájmem je co nejrychlejší návratnost investic za každou cenu
investorské záměry zamítnout v radách obcí a v stavebních komisích
nepodléhat souhlasným posudkům odborníků placených investorem
snažit se o stavební uzávěru, která by hory chránila, než budou hotovy nové územní a regulační plány
v nových regulačních plánech dbát na přesně specifikovaná prostorová měřítka ubytovacích objektů
 
 
Čím vadí apartmány
velkoobjemové objekty o výšce až šesti nadzemních podlaží, seskupované do celků z monobloků, které se měřítkem naprosto vymykají okolí zástavbě
protože často mají balkony, lodžie a terasy, čili vyloženě městské prvky, ničí tradiční ráz horských obcí
snaha o maximální zastavění volné plochy pozemku zástavbu příliš zahušťuje
na úkor domů mizí zeleň
vzhled domů není jediný problém: nejenže je potřeba stále víc sjezdovek, které dále mění krajinu, ale mimo sezonu se mění v mrtvé satelity
. . .
Pomůžeme vašemu novoročnímu odhodlání. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k unikátnímu seriálu o hubnutí. Více zde.