Pane architekte, jméno Křelina je v posledních několika desetiletích nedílně spjato sHradcem Králové a architekturou zároveň. Váš otec dlouhá léta působil v hradeckém Stavoprojektu, vy sám jste tam také začínal, dnes působíte jako praktikující architekt urbanista, ivaše dcera pokračuje vrodinné tradici. Bez nadsázky by se dalo říci, že architekturou žijete. Proto bychom vám rádi položili několik otázek:

Jistě živě vnímáte diskuse, které se vedou kolem návrhu Národní knihovny Jana Kaplického. Myslíte si, že se jedná o náhlé vzedmutí veřejného mínění nebo že veřejnost sleduje současnou architekturu více, než by se na první pohled mohlo zdát?

Osobně se domnívám, že celá záležitost kolem Národní knihovny architekta Jana Kaplického anázorové emoce jsou zde důsledkem značné medializace a veřejně prezentovaných silných, anebojím se tvrdit, že ne vždy uvážlivých výroků na obou stranách vzniklého sporu. A co se týká vztahu veřejnosti karchitektuře, tak zde máme stále co dohánět, co se učit, posouvat myšlení dále. Současný stav není příliš uspokojivý.

Ale nechme chobotnici chobotnicí a věnujme se Hradci. Váš otec byl vedoucím architektem týmu, který projektoval Moravské Předměstí. Mohl byste v krátkosti nastínit důvody, které vedly k tak radikálnímu odklonu realizace od původního konceptu, s nímž kolektiv architekta Karla Marholda vyhrál urbanistickou soutěž?

Urbanistická soutěž probíhala vroce 1967. Vítězný návrh autorského kolektivu ČVUT – Fakulty architektury Praha pod vedením Ing. arch. Karla Marholda a Ing. arch. Jiřího Němce byl vybrán na základě hodnocení soutěžní komise. Ta také doporučila spojení základní Marholdovy ideje „dvou plicních laloků sprůdušnicí“ v podobě dopravní kompoziční osy hlavní třídy a hluboce se vkliňující zeleně ve formě lesoparku sestupujícího po severním svahu novohradeckého kopce, tj. ideje více akcentující kompozici zástavby podél dnešní Benešovy a Masarykovy třídy, svyváženější formou zástavby vprostoru 5. a 6. okrsku, a to podle návrhu, který byl hodnocen jako druhý vpořadí a jehož autorem byl kolektiv vedený mým otcem.

Benešova třída - výřez ze situace, Ing. arch. František Křelina st. a kol., červenec 1986
Benešova třída - výřez z výkresu situace (Ing. arch. F. Křelina st. a kol. STP HK, 07/1986)

Doporučení soutěžní poroty byla pak zapracována na úrovni PÚP (podrobný územní plán -pozn.red.) vroce 1970 společně oběma soutěžními kolektivy. Máme-li stímto návrhem porovnávat pozdější vývoj, je nutné konstatovat, že největších změn doznal 6. okrsek, pak 5. okrsek a minimum 1. –4. obytný okrsek včetně hlavní, dnes Benešovy třídy. Požadavky na změny zde byly dány tehdejšími normativy vpodobě technicko hospodářských ukazatelů, usneseními rady Vč KNV, technologickou základnou bytové výstavby, platnou vtéto době areprezentovanou Krajským investorským útvarem spolu sPozemními stavbami Hradec Králové.

Práce architekta vtéto době nebyla vůbec jednoduchá, neboť neustále balancoval mezi ideou areálnými možnostmi, jež se nám sposunem času zdají být často až nepochopitelné.

I laikovi musí být jasné, že současný stav Benešovy třídy je v dlouhodobém horizontu neudržitelný. Mohl byste v jednoduchosti definovat hlavní problémy, které je z pohledu architekta nutné vyřešit?

Neradostný stav Benešovy třídy nevznikl najednou, ale postupně a má několik zásadních příčin:

a)Benešova třída byla funkčně koncipována jako třída obchodní celoměstského – tedy nadokrskového významu. Dá se říci, že tuto funkci na začátku skutečně plnila. Pak se ale na místo bytové výstavby vprostoru centrální betonárky povolil a realizoval supermarket Albert; na místo obchodního domu při styku Benešovy a Masarykovy třídy postavil bytový dům podporovaný vpřízemí dalším supermarketem a pro Benešovu třídu osudová byla výstavba obchodního centra Carrefour a Futurum ve vzdálenosti cca 450 m od této třídy. Nadbytek odbytových prodejních ploch (vpřepočtu na 1 obyvatele) postavených ve městě po roce 1997, udělal své.

b)Ke snížení atraktivity obchodů na Benešově třídě částečně také přispěl pronájem krytých podzemních parkingů předělaných na podzemní garáže, a to často i obyvatelům bydlícím mimo rámec Moravského předměstí. Zbývající parkoviště tzv. na terenu byla využívána pro byty, neboť nebyly postaveny centrální kapacitní garáže při Brněnské třídě. Chodit splnými taškami někde do postranních ulic - to nikoho nemohlo bavit.

c)Dlouhodobě zanedbaná údržba, jenž byla zde komplikovaná i majetkoprávními vztahy.

Jak lze tedy specifikovat hlavní problém, které je zde nutné řešit? Jsem hluboce přesvědčen, že tím zásadním problémem je zde nyní bohužel funkce.

Dříve dominující funkce obchodní se stává postupně funkcí doplňkovou. Občanským vybavením však nejsou pouze obchody. Patří sem např. společenská a kulturní zařízení, zařízení pro kondiční sport, čajovny, internetové kavárny, divadelní kavárny, knihovny, galerie atd. Lze najít celou řadu aktivit, jenž by na Benešovu třídu vrátily život.

Dalším souborem problémů je automobilová doprava včetně posílení dopravy vklidu – tj. parkovacích a odstavných stání a doprava pěších spolu scyklisty. S tím je spojená úprava parteru Benešovy třídy, která by svou proporcí měla více zohledňovat měřítko člověka (postupná prostorová gradace hmot, větší podíl zeleně). Stím souvisí i snaha menší hlukové zátěže aakcentace dopravy po obou ohraničujících radiálách - tj. Brněnské a Třebešské.

V neposlední řadě tj. plnohodnotné propojení Benešovy třídy na dopravní systém města (dopravní uzel Mileta).

Není žádným tajemstvím, že i vy sám jste nedávno zpracovával studii Benešovky. Pro koho byla určena, jaké byly principy vašeho řešení a jaký je momentální další osud vašeho návrhu?

Tato otázka není zcela správně formulována, neboť kolektiv projektantů pod mým vedením zpracoval vroce 2001 – 2002 urbanistickou studii Moravského předměstí - sever – tj. prostoru vymezeného II. silničním okruhem, Brněnskou a Třebešskou radiálou, Štefánikovou ulicí, ulicí Na Potoce a Palachovou. Benešova třída byla součástí řešené problematiky vširším kontextu, jenž byl pak detailněji dopracován ve formě urbanistické dopravní studie vroce 2006 jako přestavba úseku Benešovy třídy od napojení Masarykovy ulice po vyústění do dopravního uzlu křižovatky Mileta.

Urbanistická studie byla zpracována na základě vypsaného a vyhodnoceného výběrového řízení na zpracovatele předmětného díla, jehož zadavatelem byl odbor hlavního architekta Magistrátu města Hradce Králové. Studie byla zaměřena na regeneraci, dostavbu a dílčí přestavbu sledovaného území a měla dvě základní části. Velmi podrobnou část analytickou, která byla vprůběhu zpracování doplněna samostatným sociologickým a demografickým průzkumem spojeným sanketou mezi obyvateli Moravského předměstí, dopravním průzkumem azávěrečným vyhodnocením a část návrhovou rozpracovanou do stadia konceptu řešení.

Urbanistická studie byla projednána, dále presentována na veřejném fóru vrámci výstavy Stavotech na zimním stadionu vHradci Králové. Ke konceptu nebylo však vydáno závěrečné stanovisko spokyny pro dopracování návrhu. Osud tohoto díla mi v tuto chvíli není znám.

V loňském roce vypsal Magistrát města Hradce Králové výběrové řízení na zpracovatele urbanisticko architektonické koncepce regenerace Benešovy třídy. Vzhledem k vaší praxi aznalostem by bylo vcelku logické, že budete mezi oslovenými adepty. Předkládal jste magistrátu svoji nabídku? A v případě, že ano, proč jste nebyl vybrán?

Mezi oslovenými adepty jsem skutečně byl, nabídku jsem však nepodal. Původní záměr měl být směrován do hledání možných forem úprav několika vybraných objektů na Benešově třídě sohledem na případné zateplení obvodových konstrukcí spojených svýměnou okenních výplní ajako doplněk podání názoru na utváření části parteru Benešovy třídy. Svůj urbanistický názor jsem již vyjádřil vrámci výše zmíněné urbanistické studie, a proto jsem ponechal prostor druhým.

Z předložených nabídek byly vybrány tři kolektivy, které své návrhy začátkem léta prezentovaly občanům. Dokonce následovala jakási anketa mezi obyvateli Benešovky apodle představitelů města bude k jejím výsledkům zastupitelstvo při svém jednání přihlížet, což někteří kritici hodnotí jako čirý populizmus. Jedná se přece o veřejnou investici vřádech stovek miliónů korun a není dost dobře možné, aby určujícím hlasem bylo tak malé procento obyvatel města. Máme přece zastupitelskou demokracii… Jak se ktéto otázce stavíte vy?

Souhlasím sVámi. Chtěl bych jenom kvýše uvedenému podotknout, že mne trochu mrzí veřejná prezentace tří vybraných variant řešení, aniž by byl současně představen námi dříve zpracovaný návrh.

Předpokládáme, že jste se nepochybně jako architekt i jako patriot s oněmi třemi zmíněnými návrhy seznámil. Které myšlenky byste ze svého pohledu v jednotlivých návrzích vyzdvihl a co naopak považujete za problematické nebo dokonce za špatné řešení?

Jako architekt – urbanista vím, že vtomto případě jde o velmi složitý úkol, neboť se zde prolíná celá řada aspektů, jejichž důležitost může mít u každého zpracovatele jinou hodnotu na pomyslné misce vah. Nechci tedy zde, na této úrovni, vyjadřovat, co se mi na kterém návrhu nelíbilo nebo naopak líbilo.

Nepovažuji však za šťastné takové řešení, jenž by ve své podstatě vedlo ke zcela zásadní přestavbě této třídy. Moravské předměstí bylo realizováno celých 35 let aobyvatelé si zde staveniště užili plnu měrou. Velkých ambicí zde již bylo předvedeno hodně, neopakujme tedy stejné chyby.

Pane architekte, už vás nebudeme trápit a děkujeme za vaše názory. Ale dovolte závěrem přece ještě jednu otázku. Zahrajeme si tak trochu na Sibylu. Myslíte si, že se v dohledné době dočkáme nějakých úprav Benešovky nebo všechno, jak se říká, vyšumí do ztracena?

Skutečně záleží na tom, jaká forma a rozsah bude zvolen. Určité změny jsou nezbytné anevyhnutelné. Vrukou města je nyní velká odpovědnost, a jak jsme se zminulosti poučili, chyby se neodpouštějí. Někdy méně může znamenat více. Vopačném případě by mohlo vše vyšumět, jak říkáte do ztracena.

* * * * *

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY [Pro zobrazení klikněte na jejich název.]

03.10.2007 --- Nechtějí další domy

31.07.2007 --- Co dál s Benešovou třídou? Město rozhodne na podzim.

28.07.2007 ---Anketa mezi Hradečáky: Jak renovovat zdejší sídliště?

30.05.2007 --- K opravě Benešovy třídy v Hradci se bude vyjadřovat veřejnost

26.05.2007 --- Rozhodnutí o Benešovce? Předčasné, soudí odborníci

23.05.2007 --- Dvojčata v Hradci?

23.05.2007 ---Benešovka: Vybraný návrh? Nesmysl, tvrdí jiný zpracovatel
(K článku je připojena fotogalerie návrhu Atelieru Zídka - Plocek - Misík)

22.05.2007 --- Na Benešovce by mohlo být méně obchodů, ale více parkovišť

21.05.2007 ---Den s Deníkem: Jaký osud nyní čeká Benešovu třídu?
(K článku je připojena fotogalerie návrhu autorů "Žárovka - architekti")

16.05.2007 --- O Benešově třídě s primátorem města
(K článku je připojena fotogalerie současného stavu Benešovy třídy)

15.05.2007 --- Bude se Benešova třída zelenat?

15.05.2007 --- Bude mít Benešovka vlastní Dvojčata?

SOUVISEJÍCÍ FOTOGALERIE [Pro zobrazení klikněte na jejich název.]

10.10.2007 --- Návrh pražské architektonické kanceláře "Roman Koucký"

23.05.2007 --- Návrh architektonické kanceláře "Atelier Zídka - Plocek - Misík"

21.05.2007 --- Návrh sdružení architektů "Žárovka - architekti"

16.05.2007 --- Benešova třída, současný stav

NÁZORY ČTENÁŘŮ [Pro zobrazení klikněte na jejich název.]

02.06.2007 --- Co s Benešovkou? [Článek z rubriky Čtenář - reportér]