Na místě nynějšího staveniště pohřbívali lidé na přelomu střední a mladší doby bronzové (1400 - 1200 př. n. l.), v době hradištní (11. století n. l.) a před přelomem letopočtu zde vybudovali svou osadu Keltové.

V letošním roce probíhá poslední výzkumná sezona, při níž bylo zatím nalezeno 13 žárových hrobů z doby bronzové. Popel se spálenými ostatky byl obvykle uložen do jedné nebo více keramických nádob překrytých mísou. Okolo uren bylo uloženo několik dalších nádobek, které patrně sehrávaly roli při pohřebních rituálech.

Tvar a výzdoba nádob se hlásí k takzvané mohylové kultuře a následující kultuře lužických popelnicových polí. Tato kultura představuje, co do počtu nalezišť, vrchol pravěkého vývoje východních Čech. Donedávna se soudilo, že se vyvinula severně od našeho území, ve Slezsku, a následně se rozšířila do celé severní poloviny Čech.

Dosavadní poznatky ze zkoumaného pohřebiště však dokazují, že i východní Čechy patřily ke kolébce této kultury.