Podle Arnošta Štěpánka bude v blízké budoucnosti hrát velkou roli ve vzdělávání umělá inteligence. Dočtete se také, jak se dívá na elektronické přihlášky, nebo zda v kraji vzniknou sportovní gymnázia.

Nabízí kraj dostatek míst na středních školách? 

Ročně odchází z devátých tříd zhruba 5500 dětí. Pro všechny tyto uchazeče je v aktuálním přijímacím řízení nabízeno 7 573 volných míst, z toho více než 4 tisíce míst jsou maturitní obory. To znamená, že na školách máme dostatek kapacity pro všechny uchazeče, byť ne u všech oborů, které by si přáli zejména jejich rodiče.

O jaké školy je největší zájem mezi budoucími středoškoláky?

Největší zájem je tradičně o gymnázia. V posledních letech stoupá také zájem o ekonomické či zdravotnické obory. Máme ale i velmi populární školy, jako je třeba veterinární škola v Hradci Králové nebo lesnická akademie v Trutnově. Nemůžu také opomenout naše průmyslovky, kde se snažíme maximálně propojovat výuku s praxí lokálních firem. Obecně jsou ale nejpopulárnější gymnázia a obchodní akademie. Třeba na obchodní akademii byl dříve i sedminásobný převis přihlášek.

Jak hodnotíte elektronické přihlášky na střední školy?

Jsem velmi rád, že letos máme poprvé aktuální data o reálných preferencích žáků. Dokážeme tak přesně říci, co je obor první volby a jaké jsou záložní plány uchazečů. Díky tomu známe reálný zájem o konkrétní školy a studijní obory. To nám pomůže lépe nastavovat oborovou strukturu vzdělávání v našem kraji.

Ubyde také administrativa s přihláškami pro samotné školy?

Pro školy je to významné zjednodušení. A musím říct, že od učitelů a ředitelů škol slyšíme na digitální systém opravdu samou chválu. Dobře se jim se systémem pracuje, je dobře vymyšlený a funguje. A musím říct, že ředitel Cermatu odvedl skutečně skvělou práci.

Marie Klabáčová se může pyšnit číslem popisným 666.
Ďáblovo číslo 666 nezdobí jen Satana a čarodějnice, ale i domy a církevní svatby

Vidíte tam nějaké nedostatky?

Je tam samozřejmě obrovská spousta věcí, které by se daly vylepšit. Systém dnes kryje základní funkce, které se mohou dále rozšířit. Například systému je prakticky jedno, jestli si každý žák dává tři nebo pět přihlášek. Těch přihlášek by mohlo být v první kole klidně i více. Určitě nás nicméně čeká diskuze o tom, jestli jednotná přijímací zkouška je tím pravým kritériem pro všechny žáky a je vhodná pro všechny střední školy.

Když se o tom bavíme, rozhodovat se někdy v 15 letech o své budoucí kariéře, je velmi brzy.

Je to velmi determinující rozhodnutí pro budoucí život. To znamená, že se dostanete ve věku 15 let na nějakou vzdělávací cestu a je velmi obtížné ji potom následně změnit. Přitom prostupnost vzdělávacím systémem v našem školství je velmi špatná. Pokud se student dostane například na konkrétní odbornou školu nebo na odborné učiliště, tak se nám potom velmi špatně vrací zpátky na nějakou střední školu, nedej bože na univerzitu. To dobré vzdělávací systémy v zahraničí umí lépe.

Jak zasáhne krajské školy vládní úsporný balíček?

Obecně financování školství je strašně složitý problém. Když budu mluvit jen o nepedagogických pracovnících, tak jsme přišli pro příští školní rok na krajských školách o 50 milionů korun. To je součet peněz, které jsme v minulosti dostávali a teď o ně naše školy přišly. Na druhou stranu velké množství z těch financí bylo určeno na neobsazené pozice. Podle našich výpočtů budeme muset jako kraj dofinancovat krajem zřizovaným školám maximálně 10 milionů korun.

Velkým tématem jsou sportovní gymnázia. Loni v srpnu kraj schválil vznik sportovních tříd v Hradci Králové, Trutnově a Vrchlabí. Na čem se plán zasekl?

Problém je v tom, že kraj má takzvaný dlouhodobý záměr vzdělávání. Minulé zastupitelstvo si v něm odsouhlasilo, že výslovně zakazuje zřizování dalších tříd gymnázií. My jsme to ale vnímali tak, že obor sportovního gymnázia je samostatný studijní obor. Argumentovali jsme ministerstvu, že naše žádost není v rozporu s dlouhodobým záměrem, protože sportovní gymnázium je jiný studijní obor než gymnázium. Výklad ministerstva je ten, že žádost je v konfliktu s naším dlouhodobým záměrem, a proto to nepodpořilo. Za mě je velký problém, že žádost na ministerstvo odešla loni koncem srpna a my jsme její vyrozumění dostali po pěti měsících.

Poštu v Blešnu nahradí na zkoušku mobilní pošta. Místní se bojí, že to bude napořád.
Místo pobočky mobilní pošta. „Je to sviňárna,“ rozčiluje se starostka Libřic

Jak to bude se sportovními gymnázii v kraji dál?

Letos jsme založili na gymnáziu v Trutnově jednu třídu navíc, která nabízí rozšířenou výuku tělesné výchovy. Je to jakýsi předkrok ke sportovnímu gymnáziu. Podle dat, která teď máme, je tento obor oborem první volby pro 36 žáků. Tuto třídu letos v září stoprocentně naplníme a otevřeme. Poptávka po těch oborech je obrovská, všichni ze sportovního prostředí nám říkají, jak důležité je udržet naše sportovní talenty i jak by to pomohlo skloubit jejich vzdělání i sportovní růst. Počítáme, že změníme dlouhodobou koncepci a v příštím roce otevřeme i sportovní třídy vždy pro 30 dětí v prvním ročníku na hradeckém Gymnázium J. K. Tyla a na Krkonošském gymnáziu ve Vrchlabí.

V minulých letech kraj z ekonomických důvodů slučoval školy, chystá se další spojování škol?

Z mého osobního pohledu je krajské školství víceméně v rovnováze. Dnes probíhá na poli ministerstva diskuze o spojování základních škol. Stát říká, že má obrovskou rozdrobenost základního školství a že by bylo praktičtější a efektivnější, kdyby menší vesnické školy byly v rámci nějakého území formálně spojené. Umím si představit podobné propojování škol do větších celků i na úrovni středního školství. Fyzicky by školy zůstaly tak, jak jsou, ale díky většímu propojení by mohly efektivněji využívat administrativní zázemí, sdílet specialisty a pomáhat si snadněji třeba se suplováním.

To by se mohlo týkat i středních škol v našem kraji?

Vyzkoušet tento krok i na poli středního vzdělávání v našem regionu je hodně zajímavá myšlenka. Teoreticky by tady mohly vzniknout vyšší školské celky, u kterých bychom zachovali fungování středních škol, jak je známe dnes. To by nám mohlo umožnit mnohem lepší prostupnost mezi obory v rámci propojených škol a mnohem komplexnější připravenost studentů.

Doba, kdy se člověk něčím vyučil, něco vystudoval a s tím vystačil celý profesní život, je asi pro většinu oborů minulostí?

Nedávno jsem mluvil s kolegou z managementu Škody Auto a požadavky se brutálně změnily. Škodovka po nás v minulosti chtěla odborně a řemeslně připravené žáky s vysokou mírou odborného vzdělávání. Dnes ale říká, že potřebuje žáky, kteří mají rozumný všeobecný základ a rozhled, umí výborně jazyky, umí spolupracovat a jsou připraveni se učit nové věci. A to je dramaticky jiné zadání, než bylo v minulosti a na to musíme zareagovat.

Jak by se tedy krajské školství mohlo změnit?

Mohlo by to vypadat následovně. Chceme absolventa gymnázia, který umí třeba také svářet, někdy v životě viděl programování nebo CNC obráběcí stroj a má dobrou angličtinu. A to dnes neumíme. V případě formálního spojení škol bychom takovou kombinaci dokázali relativně jednoduše vytvořit. To je myšlenka, která mi přijde zajímavá. Ale myslím si, že za 20 let budou obecně v republice i na našem území větší vzdělávací celky s mnohem větší mírou propojenosti, aby si studenti mohli osahat všechno, co je baví a najít to, v čem jsou nejlepší a v čem se hodlají realizovat dál. A to je ta pointa, aby mohli ochutnat maximum z toho, co svět nabízí, najít nějakou inspiraci. Třeba si vyzkoušet různorodé obory a pak se rozhodnout. A tam bude vzdělávání směřovat. Bude důležité, aby bylo snadné v rámci jedné školy změnit vzdělávací cestu. Trh práce je proměnlivý a bude prostě vyžadovat připraveného člověka v mnohem širším spektru, než to děláme dnes. Ale to je opravdu diskuze o dlouhodobé vizi školství na 20, 25 let dopředu.

Dům dětí a mládeže v Hradci Králové
Hradecký dům dětí a mládeže bude svítit nově a úsporně

Za covidu se muselo učit distančně, online. To se hodně kritizovalo, ale přineslo to i novou inspiraci?

Mluvíme o tématu kombinovaného vzdělávání. Covid nás naučil, že ne všechno vzdělávání se nutně musí odehrávat ve třídách a že můžeme dobře kombinovat. To zase otevírá spoustu nových možností. Například umělá inteligence, která vám dokáže otevřít cestu k obrovské spoustě nových věcí, témat, možností. A jakmile se umělá inteligence vyvine ještě o kousíček dál, tak vám dokáže udělat v podstatě virtuálního průvodce v oblasti vzdělávání. Prostě krůček po krůčku může studenta vést, vnímá jeho individuální progres proti ostatním a rozpozná, v čem může být dobrý. A také dává studentovi ty správné podněty a vyhledává to nejrelevantnější, co by ho mohlo zajímat, protože vnímá, co ho baví, v čem má on svůj potenciál. A to je třeba téma deseti let, kdy se to stoprocentně stane.

Mohlo by vás zajímat: Pražský most zahalil černý háv. Dělníci pracují na protikorozní ochraně

Zdroj: Deník/Michaela Horynová