Mezi hradecké skvosty patří nejen mnoho významných budov, o kterých se zde psalo v minulých dílech, ale také jedna důležitá dopravní stavba či spíše soubor staveb a tím je bezpochyby hradecký Gočárův okruh, který byl ve své době mimořádným vizionářským počinem a dodnes je základním prvkem celého dopravního systému města.

Kromě okružní komunikace tvoří také okruh také tři mosty, dva nadjezdy a pět podchodů. K definitivnímu dokončení a propojení celého Gočárova okruhu došlo až 50 let po vzniku této ideje otevřením Orlického mostu v roce 1980.

Hradec Králové jako zahradní město

Na přelomu 19. a 20. století se postupně bouraly části hradecké pevnosti, čímž vznikal volný prostor pro novou zástavbu.

Myšlenka městského okruhu vznikla už dříve, ale teprve Josef Gočár ji ve svém regulačním plánu města z roku 1928 přesvědčivě zpracoval 
a připravil pro postupnou realizaci. Přitom nešlo jen o dopravní okruh, ale také o zeleň, která podle Gočárovy vize měla podél říčních toků Labe a Orlice vstupovat do města a plynule jím procházet a vytvářet tak harmonickou městskou aglomeraci.

Gočárův regulační plán tím reagoval na soudobé americké a anglické urbanistické tendence v budování zahradních měst. V českém prostředí šlo v té době o ojedinělou záležitost.

Hradec byl dle Gočárovy vize rozdělen do několika satelitů, oddělených pěti zelenými pásy, staré město vymezil od obvodových předměstí zeleným koridorem.

Městský okruh v zeleni

Tyto satelity byly s městem spojeny paprskovitým systémem radiál neboli autosilnic, jak se tehdy říkalo a současně byly  vzájemně propojeny dvěma okruhy – vnitřním a vnějším do tzv. radiálně okružního dopravního systému. Jednoduché a geniální.

Segmenty města vymezené okruhem pak Gočár záměrně diferencoval pro různé typy zástavby.

Tak například pravý břeh Labe v prostoru dnešního Ulrichova náměstí byl určen pro činžovní a obchodních domů v blocích,  břeh Orlice v okolí dnešní staré nemocnice byl naproti tomu určen k vilové zástavbě.

Gočárův okruh v 21. století

Možná až teprve dnes v době masivní silniční dopravy dokážeme ocenit Gočárovu myšlenku městského okruhu, díky kterému doprava v Hradci dnes dobře funguje a je vzorem, ke kterému se ostatní města snaží alespoň přiblížit.

V územních plánech Hradce posledních dekád se objevila myšlenka založit ještě další 3. okruh, kterým by se město lépe připojilo k dálnici D11 a hlavně k rychlostní silnici R35.

Tím by se většina tranzitní dopravy, které dnes město zatěžuje, dostala mimo něj a Hradec by tak mohl i v 21. století pokračovat ve vizi zahradního města.

Připravovaný nový územní plán v této Gočárově vizi nadále pokračuje. Doufejme, že k jejímu naplnění nebudeme muset čekat dalších 50 let.