Z investice 77,5 milionu do dluhopisů padlých islandských bank Landsbanki a Glitnir nezískalo město zpět ani korunu. Splatnost dluhopisů byla letos v březnu a v dubnu. Město dluhopisy přihlásilo do likvidačního řízení bank a věří, že alespoň část vkladu se mu v následujících letech vrátí.
„Oba dluhopisy jsme přihlásili do přezkumného řízení probíhajícího v souvislosti s likvidací bank. Čekáme na výsledek. Nyní jsou dluhopisy neprodejné,“ uvedl vedoucí ekonomického odboru radnice Jindřich Frydrych. Dodal, že dluhopisy Landsbanki, za které město dalo 75 milionů korun, byly přeceněny na nulu, dluhopisy Glitnir město přecenilo na 20 procent. Možný výnos z dluhopisů podle Frydrycha ukáže až výsledek likvidace. „Je však předčasné říkat, že islandské dluhopisy nikdy nic nevynesou,“ uvedl vedoucí odboru.
Nicméně uhrazení přihlášených pohledávek nelze prý čekat dříve než v roce 2011. Frydrych připomněl, že nyní se o řešení náhrad také vedou jednání mezi Islandem a dalšími státy. Například Británie a Nizozemsko požadují po Islandu náhradu 100 miliard za vklady svých lidí u islandské internetové banky Icesave, která patřila Landsbanki.
Ztráta z dluhopisů se hospodaření Hradce podle vedení města zatím přímo nedotkla. Propad ceny dluhopisů při přeceňování město zaplatilo z peněz, které zbyly po finančním vypořádání rozpočtu z let 2008 a 2009. „Město kvůli tomu nemuselo zrušit nebo omezit žádnou plánovanou investiční akci,“ dodal Frydrych.
Celková tržní hodnota balíku dluhopisů, které vlastní Hradec, byla na konci loňského roku 474 milionů. Za posledních 11 let město z dluhopisového portfolia získalo výnos 146 milionů. Roční příjmy Hradce se pohybují kolem dvou miliard korun.
Island se stal jednou z největších obětí krize. Pád bank Kaupthing, Landsbanki a Glitnir srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na Mezinárodní měnový fond a Evropu. Islandská ekonomika loni klesla o 7,7 procenta a propad čeká i letos. (čtk, red)
OTÁZKA PRO Borise Hermana, zastupitele města
Případné znehodnocení je výsledkem selhání kontrolních mechanismů bankovního a finančního sektoru Islandu. Ne města. I když se tu jedná pouze o nižší příjem z části úroků, nemůžeme být jen statickým pozorovatelem. Bude nutné, aby se Česká republika sdružila s poškozenými městy, obcemi, právnickými a fyzickými osobami s cílem dosáhnout důsledného vyrovnání. Zástupci státu musí v rozhovorech s Islandem požadovat vyrovnání vložených investic.