Pod textem, kde muž popisuje, jak nejprve našel vojenské insignie a posléze i hlavu padlého nešťastníka, se něj snesla kritika z řad jeho kolegů. Celý případ neunikl pozornosti historiků z hradeckého muzea i krajských památkářů. A za zhanobení hrobu teď muži, který kosti opět zahrabal, hrozí až čtyřmilionová pokuta.

Válečný hrob či místo činu?

„Nálezce měl však štěstí, že se nejednalo o evidovaný válečný hrob. V určitém případě by se mohl dopustit i trestného činu,“ uvedla Jolana Dioszegi z krajského odboru památkové péče a vyjmenovala, co vše udělal muž při svém nálezu špatně: „Dalo by se říct, že úplně vše. Člověk, který chodí po krajině, zde dokonce po bývalém bitevním poli, s detektorem kovů by neměl, jakmile mu zapípá, vůbec kopnout do země, ale zavolat archeology. Pokud narazí na lidské kosti, volat policii. V tomto případě muž nejenom hrob vykopal, ale tím, že kosti opět do země vrátil bez toho, aby kohokoliv informoval, zničil celou nálezovou situaci.“ Pokud hledač kopne do země a kromě artefaktů nalezne i kosti, měl by se hned obrátit na policii. Nikde totiž není dáno, že různé historické artefakty poházené po kostech nezakrývají jen úmysl zamaskovat zločin.

Hradecké muzeum chce nadšencům pomoci

Čin novodobého Indiana Jonese nenechal chladným hradecké muzejníky. Ti nyní chtějí s šedou zónou nadšenců - samozvaných hledačů pokladů navázat užší spolupráci a nabídnout jim školení. Amatérští hledači by tak měli díky hradeckému muzeu být pro příště chytřejší. „Nález kosterních pozůstatků u Máslojed nezacloumal jen komunitou hledačů, ale i odbornou veřejností a urychlil přípravy projektu, kdy nyní zahajujeme s hledači systematickou spolupráci,“ řekl ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich a dodal, že pro uživatele detektorů připravilo muzeum nejen školení, ale i smluvní dobrovolnickou spolupráci. Cílem celé kampaně je přesvědčit uživatele detektorů ke spolupráci a náhodné nálezce informovat to tom, jak se v případě objevení archeologického nálezu zachovat. Způsob spolupráce by podle Petra Grulicha spočíval v udělení hledačům statusu dobrovolného spolupracovníka muzea.

Takový člověk bude registrovaným detektorářem, který, jakmile se vydá do terénu, tak bude mít průkazku muzea, která jej bude opravňovat dělat průzkum. „Při práci v terénu se registrovaný člen nahlásí přes speciální aplikaci. V případě nálezu v aplikaci vyplní potřebné údaje, zadá GPS souřadnice a objev nahlásí muzeu. Jeho pracovníci pak celou věc vyhodnotí,“ informoval Petr Grulich a dodal, že od podzimu bude hradecké muzeum pořádat odborná archeologická školení pro zapojené spolupracovníky, ve kterých se dozví základy evidenční i konzervátorské práce a také poznají zákon o státní památkové péči. „Své nálezy budou hlásit a ve spolupráci s našimi archeology evidovat jejich umístění. Nejde o boj s těmito nadšenci, ale o navázání oboustranně prospěšné spolupráce,“ doplnil Petr Grulich. V současné chvíli se odhaduje, že detektory kovů používá v naší republice jako svou volnočasovou aktivitu nebo k cílenému obohacení nejméně 30 tisíc lidí. Některé vede zájem o historii, jiní archeologické nálezy považují za volnou kořist pro obohacení soukromých sbírek. Počet archeologických památek po dřívějších obyvatelích přitom není nekonečný a v budoucnu je nebude možné nijak nahradit. Pro archeology však není podstatný jen nález samotný, ale také jeho umístění, které daný předmět uvede do potřebného kontextu. „V některých případech postačí GPS souřadnice místa nálezu, případně údaj o hloubce, jindy je nutná přítomnost archeologa na místě nálezu a podrobnější dokumentace. Nalezené předměty také potřebují odbornou konzervátorskou péči,” dodál vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech Miroslav Novák. Snahu muzea oceňuje i vedení kraje. „Jednotlivé archeologické nálezy, bez ohledu na jejich kvalitu, rozměry, krásu či materiál, jsou základními kamínky do mozaiky, kterou odborníci postupně skládají o minulých kulturách a civilizacích na našem území. Pokud zmizí v soukromých sbírkách, ztratíme tím šanci důkladně poznat naši minulost,” sdělil hejtman Jiří Štěpán.

Z deníku hledače

Dnešní smutný nález uprostřed tisíckrát prohledaného pole. Slabý hluboký signál. Dlouho kopu a první se vylouplo jablíčko. Kamarád mě gratuluje. Hrábnu rukou do zelené hlíny a vytahuji orla. Radost veliká. Povídám ze srandy, tak ještě aby tam byla hlava. A ona tam byla !!! Hroznej pocit. Vyndal jsem z díry projektily i se strážákem, skleněného panáka a nějaké železné a mosazné předměty. Pietně jsem vrátil kousky kostí do díry a vše dal do původního stavu, aby nadále mohl odpočívat v pokoji.