Dnešní Benešova třída na Moravském Předměstí bývala výkladní skříní sídlištní architektury minulého režimu. Tehdy se ještě jmenovala Třída Karla Marxe. Široký bulvár je dlouhý 600 metrů. Silnici s řadou parkujících aut lemují zbytky zeleně a rozpadající se relaxační plochy, přes které stoupá členitý systém ramp a schodišť k vyvýšeným chodníkům na ocelových rampách. Ty kopírují obchody v přízemí paneláků.

„Chodníky jsou tady často rozbité, musím dávat pozor, kam šlapu. Nejhorší jsou ale schodiště a rampy,“ stěžuje si seniorka Světlana s nákupní taškou v jedné ruce a hůlkou v druhé.

Třída se dostavěla v 80. letech a v 90. začala chátrat. Asi největší problém je s korozí ocelových ramp. „Jestli se tady cítím bezpečně? Řeknu vám to takhle: když nemusím, tak večer nevycházím,“ odpovídá rázně důchodkyně.

Jak by mohl bulvár vypadat po rekonstrukci, ukazuje jeho střední část. Pětinu Benešovy třídy se podařilo opravit před deseti lety. Jenže pak se práce zastavily. Největší problém je dlouhodobě se sehnáním souhlasů majitelů bytů v přilehlých domech.

„Snad nikde v republice neexistuje takto složitý projekt, kdy jsou různé nadzemní části – rampy a partery – v podstatě ve vlastnictví SVJ, bytových družstev, ale zároveň se dotýkají městských pozemků. Na toto legislativa nepamatuje a my musíme to klubko nějakým způsobem rozmotávat,“ připomíná letité komplikace pro získání potřebných povolení investiční náměstek primátorky Lukáš Řádek.

Kdysi "Marxovka", dnes "Benešovka". Největší hradecké sídliště se proměňuje, ale pozvolna, velká část stále chátrá.
FOTO, VIDEO: Hradecká Benešovka. Lesk i bída socialistického sídliště

Sehnat všechny souhlasy od stovek vlastníků je velmi těžké. „Majetkoprávní situace se samozřejmě dynamicky mění. Lidé byty prodávají, lidé bohužel umírají, dochází tam prostě ke změnám, tak si neumím představit, že budeme mít souhlas všech vlastníků na všechny části, abychom mohli rekonstrukci realizovat,“ vysvětluje Řádek.

Město tak chce revitalizovat po etapách podle toho, kde se podaří sehnat všechny potřebné souhlasy. Kdy se s přípravami pokročí, nechce náměstek odhadovat. Situaci může ještě změnit k horšímu či lepšímu nový stavební zákon, který by měl začít platit v polovině roku.

Holubí dům má vyřešit rekonstrukce nádraží

Pokud přijedete do Hradce Králové vlakem nebo autobusem, pak je slušná šance, že narazíte na další ostudu města. „Chodím tady často a vždycky mě napadne, co si tak o tom našem Salonu republiky může při pohledu na tenhle zmar myslet turista,“ zamýšlí se Blanka Javorníková.

Zarostlou budovu bývalé celnice na okraji nádražního areálu Hradečané překřtili na „holubí dům“. Od ulice dělí vilku s přilehlým skladištěm obehnaným nákladní rampou plot a zarostlé prostranství. Léta je opuštěná, pokud tedy nepočítáme bezdomovce, kteří se do části přízemí stále dostanou od kolejí. Podlahy zamřížované vilky i skladů jsou plné odpadků. Šíření nepříjemného zápachu teď brání jen zimní chlad.

Holubí dům, tedy někdejší celnice v sousedství hlavního vlakového nádraží, je na prodej. Zájem má v souvislost s chystanou rekonstrukcí nádraží Správa železnic.
Holubí dům chce koupit Správa železnic. S hradeckou ostudou má jasný záměr

Komplex budov postavený za první republiky vlastní přes osm let holding Rovina Group z Hulína. Od původního záměru vybudovat u nádraží obchodní centrum po mnohaleté peripetii ustoupil.

„Už jsme tam měli dost velké náklady, stále to zabezpečujeme proti bezdomovcům. Nedávno jsme to zabezpečili, ale za týden byli zpátky,“ řekl Deníku majoritní vlastník holdingu Zdeněk Zlámal, který teď uvažuje o prodeji holubího domu.

Zájem má Správa železnic. Ta se chystá na rekonstrukci nádraží a kolejišť a budovu chce koupit. Zřejmě ji nakonec nahradí parkoviště pro ty, kteří z osobních aut přesedají na vlak.

Třebechovický mlýn bude na prodej

Dlouholetý problém se chystá vyřešit radnice v Třebechovicích pod Orebem. Jen kousek od náměstí šestitisícového města chátrá Hajnišův mlýn. Průmyslová budova se léta rozpadá, střechou dovnitř prší. „Je to ostuda, už by s tím mělo město něco udělat. Jen se bojíme, aby se z mlýna nestala nějaká ubytovna nebo sociální byty,“ vyslovuje časté obavy místních pan Milan.

Mlýn patří od roku 2015 městu, které ho chtělo původně zbourat. To se nelíbilo části místních, kteří usilovali o to, aby ze z budovy stala kulturní památka. Hajnišův mlýn sice má historii sahající do 18. století, ale dnešní podobu dostal přestavbou před 100 lety. Následovala šestiletá tahanice a kolotoč návrhů, rozhodnutí a rozkladů. Před rokem a půl nakonec ministr kultury rozhodl, že se o památku nejedná.

Hajnišův mlýn poslední léta chátral. Šest let trvalo spor o to, zda je kulturní památkou.
FOTO, VIDEO: Byty, muzeum, kavárna. Třebechovice řeší, co s mlýnem

Město teď finišuje s přípravami prodeje. Nechává si vypracovat územní studii, která má zajistit, že nový majitel s budovu naloží podle představ radnice. „Zachovat by měl industriální ráz budovy a uvnitř by měly být byty, občanská vybavenost a nějaká připomínka historie mlýna,“ nastiňuje představy třebechovický starosta Roman Drašnar.

Studii už na začátku roku projednávali zastupitelé, ale před schválením do ní ještě chtějí doplnit minimální velikost bytů. „Chceme mít jistotu, že tam nevznikne nějaká ubytovna,“ dodává Roman Drašnar, který by dlouholetou bolest Třebechovic rád vyřešil co nejdříve.

Mohlo by vás také zajímat: podívejte se na nepořádek na Severních terasách, cestou na Kavčí plácek je lepší se příliš nerozhlížet.

Zdroj: Deník/Michaela Horynová