Pozvání na besedu přijali: vládní zmocněnec pro komunikaci o radaru Tomáš Klvaňa, bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, Peter Bednarčík z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové a hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík.

Referendum o výstavbě amerického radaru, přítomnost amerických vojáků v Česku a možný vznik americké letecké základny u nás. Takové byly nejčastější otázky při veřejné diskuzi Deníku o radaru v zaplněném malém sále Adalbertina.

Proč vláda nechce svěřit rozhodování lidem? „Je to tak složitá vojensko–bezpečnostní věc, kde není možné ani zveřejnit všechna data. O tom musí rozhodnout někdo, kdo nese politickou zodpovědnost. Tu ponese Parlament České republiky,“ snažil se vysvětlit odmítání referenda vládou její zmocněnec pro otázky radaru Tomáš Klvaňa.

„Radar ani cizí vojáky tady nechceme! Velká část zemí to odmítá. Jsou snad méně bezpeční lidé v Bratislavě, ve Vídni a jinde, že tam nebudou mít radar? Proč my? Odpovězte mi,“ vyzývala jedna z účastnic diskuze a sklidila velký potlesk. Podle Tomáše Klvani je případný pobyt amerických vojáků u nás citlivou věcí. „Za ideální situace tady nikdo nebude chtít mít cizí vojáky. Ale my nežijeme v ideálním světě,“ prohlásil.
Jedna z otázek včerejší diskuze se týkala i možného zřízení americké letecké základny v ČR, která má podle tazatele údajně vzniknout v Náměšti. „Žádná americká letecká základna tady nebude,“ prohlásil někdejší náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý.

RADAR - argumenty pro a proti

Radar má být součástí obranného systému USA. Má chránit před teroristickými útoky. Měl by být úmístěn ve vojenském újezdě Brdy (Jince) na kótě 718 na ploše 30 hektarů. Obsluhu by tvořilo asi 150 vojáků s lehkými zbraněni. Vedení by podléhalo americké armádě. Byl by napájen elektrickou (ne jadernou) energií.

close zoom_in

Zvýší bezpečnost, republika by jeho úmístěním splnila určitou část závazků plynoucích ze spojenectví. Svět je nebezpečný, proto ochranný radar. Může odradit teroristické skupiny. Výkonem jej lze srovnat s žižkovským vysílačem. Není nebezpečný, splňuje hygienické normy.

Proti jsou zejména obyvatelé bezprostředně sousedících obcí. Starosta Míšova se ptá: Co bude za 15 let? Chybějí informace, ty poskytované vládou jsou arogantní. V okolí bude hluk způsobovaný vojenskými vozidly. Radar pžitáhne pozornost teroristů na naši republik.

close zoom_in

Jako první vystoupil hejtman KHK Pavel Bradík. Vyslovil svůj souhlas s umístěnÍm, ohradil se proti označování vládní kampaně termínem "arogantní". Připomněl odlišnost informovanosti při nasazování ruských (sovětských) vojsk a nyní.

Upozornil na přítomnost a naprostou nezávadnost radaru v Nepolisech na Hradecku.

VÝBĚR Z NĚKTERÝCH DOTAZŮ, NÁZORŮ A ODPOVĚDÍ (ZÁPIS, TEXT NENÍ REDAKČNĚ UPRAVEN)

close zoom_in Otázka: Proč se vláda brání referendu?

Odpověď (Klvaňa): Umístění radaru je složitá vojensko bezpečností věc, o té se referenda nedělají. Lidé, kteří se referenda účastní, nenesou politickou zodpovědnost. Mají ktomu ale své zvolené zástupce. Vnás je to parlament. My jsme i vstoupili do NATO bez referenda, toto je dílčí krok vlogice členství. Když jsme vstupovali do Evropské unie, referendum bylo. Určité pravomoci jsme předali totiž do Bruselu. To tady nepřichází vúvahu, všichni budou podléhat českým zákonům a ústavě.


Otázka: (Gillová Irena): Když jsem všechny vaše argumenty a vysvětlení slyšela, došla jsem kzávěru, že nemá smysl se dožadovat referenda. Rovněž myslím, že informací je hodně. Přišla jsem proto, abych si před svým svědomím ujasnila, zda referendum nebo ne.

Odpověď: Umístění radaru je téma, které podléhá demagogickým náladám. Nemyslíme si však, že by se o těchto věcech mělo rozhodovat na základě emocí. Vtuto chvíli však ještě rozhodnuto není.

Otázka: Jaký dosah má radar? Pakliže pracuje na decimetrech, dosah bude na sto kilometrů. Za jak dlouho zjistí raketu? Dá se close zoom_in předpokládat, že se počítá stím, že budou vysílány zIránu. Nepoletí sem tedy dlouho. Chtěl bych vědět, odkud budou startovat antirakety, kterým může dát start jen americký prezident. Když raketa bude sestřelena nad naším územím, co se stane? Rozhodně nebudou mít výrobní značku Made in CCCP nebo USA, to byly dvě jediné země, které mi daly jistotu.

Odpověď: Radar má dosah čtyři a půl tisíce km. Je to aktivně modulovaný svazek, je pulsní. Jedná se o protiraketový systém. Systém začíná fungovat automaticky, nečeká na zmačknutí nějakého tlačítka prezidentem. Bavíme se o střední fázi letu. Jestliže raketa poletí na americké území, nepoletí nad námi. Tady byly zásadní výhrady ruských generálů. Střely poletí ve směru balistické křivky. Když poletí na Evropu, spadne nám tady buď hlavice nebo trosky hlavice.


Otázka: Já bych to přehodil na druhou kolej – politickou. Co nastalo ve světě, když se prezidenti nedokázali domluvit: svět se začíná dělit, začíná druhá studená válka. Slovensko je proti radaru. Prosím vás, tady ani tak nejde o strach z radaru, lidi se bojí, že nastane nová studená válka. Radarů je ve světě tolik, že tohle není problém. Tady jde o politiku a náboženství, vyhrožují sebezničením… Besedy by měly být zaměřené na tuhle otázku. Velmoci by se měly domluvit, aby nenastala nová válka a zbrojení. Možná se najde něco, co bude i ty radary rušit. Takže moje otázka. Proč se Bush stím ruským (Putinem, pozn. redakce) nedokáže domluvit?

close zoom_in Odpověď: Obranný systém není zamýšlen na obranu proti Rusku. Nevím, jestli hrozí válka, i proti hrozbě se ale musíme uchránit. Strategicky to Rusko neohrozí. Deset raket vPolsku nemůže soupeřit sjejich statisíci vRusku. Rusko to ví. Za prvé hraje polickou prestižní hru, zabodává svou vlajku do dna oceánu, je to silová politika a ta zvyšuje Putinovu politickou prestiž. Do jisté míry vcelé problematice hraje roli psychologie. Spousta generálů (ruských) se dosud nesmířila stím, že nejsme jejich gubernie. Dneska mají Rusové jiné zbraně, energie. Jestli chtějí ovládnout Evropu, zavřou kohout.

Otázka: Nepochopil jsem funkčnost radaru. Ty rakety budou pokaždé startovat zÍránu nebo střední Afriky?

Odpověď: Írán bude pravděpodobný útočník.

Otázka: Pane generále, tady se bojuje o radar. Já mám otázku jinou. Bude u nás americká vojenská armáda? Proč se u nás budují jídelny pro 200 vojáků vNáměšti? Já jsem u vás byl 35 roků, sloužil jsem také pod vámi, pane generále. Lidem je třeba říci pravdu. Kde budou přistávat těžká nákladní letadla? Říkáte, že dáte peníze na infrastrukturu. Ale vy byste je tam beztak museli dát na úpravu letiště. Mluvte pravdu. Budou letadla přistávat vNáměšti? Bude vČechách americká vojenská základna?

Odpověď (Šedivý): Stoprocentně tu nebude americká letecká základna. Kdyby tu měla být, už by tu byla. Hradec Králové o to dokonce žádal, aby tady byla. close zoom_in My jsme povinni vybudovat základny, kde by vpřípadě potřeby mohla letadla přistát. A pro naši potřebu jsme si řekli, kdybychom potřebovali pomoc, budou tady potřebovat ubytovaní. Není to nic spojeného sradarem. Radar se sem bude muset nějakým způsobem dostat. Ale je to tak těžká konstrukce, že to nebude letecky. A i kdyby, tak těžká dopravní letadla budou přistávat jedině vMošnově nebo Ruzyni. Ale tu (Ruzyni, pozn. redakce) jsme používali i při přepravě našich vojáků. Náměšt není americká vojenská základna.

Otázka: Já se chtěl zeptat, řada obyvatel se nebojí samotného záření, občané mají pochybnosti, zda je vůbec správné vtéto lokalitě radar umístit. Strach mají ztoho, že samotný radar bude cílem-. První rakety budou dopadat na naše území, nejedná se nějaký ostrov, kde je umístěný vsoučasné době. Tohle necelých sto km od Prahy. Nevím, proč se tady neangažuje jiný velký pán, třeba Německo? Bude to výsostné území USA nebo tam budou mít vstup i naši lidé?

Odpověď: Ne, bude naše. Je to podobné jako účinkování našich vojáků vzahraničí. Cokoliv se přihodí na misích, i kdyby to bylo úmyslně, soudí se to podle našeho právního řádu. Jaderná zbraň – proč by jí rozbíjely základnu, kde je sto padesát vojáků vojáků, když by střela měla letět spíše na Prahu? Radary se ničí jinak, na to stačí jeden pěšák. Na území brdské základny by byla česká jednotka sčeským velením. Měli bychom své vojáky, naši lidé by se podíleli právě tak na technologické jako i velitelské části.

close zoom_in Otázka: (Radim Štěchovský). Jsem tady možná jediný stoupenec radaru. Po celou dobu, co se o této problematice mluví, staví se proti levicoví extrémisté, komunisté, okrajové skupiny (výkřiky zpublika, pozn. redakce) a lidé, kteří se neumějí chovat, jak tady právě vidíme. Tím, že tu bude radar, Rusko nám už nebude zasahovat do vnitřních záležitostí. Zajímá mě ještě jiná věc. Oblast, ve které se umístění zamýšlí, byla za druhé světové války částečně osvobozena Ruskem, částečně armádou generála Pattona. Jsou vesnice, které se stavějí proti mezi těmi Rusy osvobozenými? Na demarkační čáře jsou totiž pro radar.

Odpověď (Klvaňa): Je to různé a častokrát krátké a sestříhané záběry televize nedávají pravdivý obraz situace. Na Rokycansku se hlásí vesnice, které by radar dokonce chtěly. Mám světšinou starostů dobré zkušenosti, ale do kamer častokrát říkají jiné věci, než za zavřenými dveřmi. Něco vám řeknu, nebudu jmenovat a berte to třeba jako klep. Starosta jedné obce, která měla dlouholeté zkušenosti sruskou (sovětskou) armádou mi mezi čtyřma očima řekl, že kdyby se „ivani“ vrátili, sedmdesát procent lidí u nich je bude vítat. Ale jak říkám, berte to jako drb. Někdy to je divadélko, že se člověk musí usmát, ale to běžný divák televize neví.

Otázka: Základna bude mít špionážní charakter. Já si myslím, že tím, že jim dáme území, ztrácíme rozhodovací status.

Odpověď: Mě se nelíbí slovo, že jim něco dáme. VPolsku kolem toho není takové halo. Můžeme se tvářit, jako že tady hrozby nejsou a říkat, my na to nemáme peníze, jsme malí a ušlápnutí.. Ochrání to velkou část aliance – evropskou. A proč proti tomu útočí komunisté? Nelíbí se jim to, protože se utvrdíme vtom, že jsme na té správné straně. Nejsme bezvýznamným členem NATO, platí stoprocentní koncezus. Po vstupu do NATO začala operace Kosovo. Všechna naše letadla dřepěla na letišti a nemohla odstartovat do mise, čekalo se na rozhodnutí. Ale kdybychom my řekli ne, nezačala by kosovská operace.

close zoom_in