Hradecký deník se zeptal předsedy Hradecké astronomické společnosti Martina Cholasty.

Kde se vlastně Betlémská hvězda vzala?
Betlémská hvězda byla pravděpodobně konjunkcí planet Jupiteru a Saturnu nebo Venuše a Jupiteru. Znamená to, že se objekty na obloze nacházely úhlově blízko sebe. Z historicky významných konjunkcí mohu jmenovat například ještě konjunkci Jupiteru a Saturnu, k níž došlo v roce 7 před naším letopočtem a konjunkci Venuše a Jupiteru, která nastala v roce 3 před naším letopočtem. Betlémskou hvězdu začal zobrazovat jako kometu italský malíř a architekt Giotto di Bondone na počátku 14. století. Snad to bylo pod vlivem mimořádně zdařilého návratu Halleyovy komety.

Pokud se vydáme na Štědrý den navečer na vycházku, co zajímavého uvidíme na obloze?
Bude-li počasí přát, uvidíme na štědrovečerní obloze nad západním obzorem srpeček Měsíce. Nedaleko něho pak budeme moci pozorovat načervenalý Mars. Můžeme však také obdivovat podzimní souhvězdí Pegasu nebo Andromedy. Kolem dvacáté třetí hodiny se nám nabídnou dobře pozorovatelná významná zimní souhvězdí Býka a Orionu. A právě pod souhvězdím Orionu, na hranici mezi souhvězdími Holubice a Zajíce, budeme moci ten samý večer, poprvé v naší zeměpisné šířce, pozorovat kometu C/2014Q2 Lovejoy.   (ež)