Hradecká radnice, respektive její společnost Městské lesy, totiž koketuje s myšlenkou vytvořit místo posledního odpočinku u kořenů stromů. Místo náhrobního kamene by pozůstalým sloužil jako vzpomínka strom, v jehož kořenech by byla uložena ekologicky rozložitelná urna. Inspiraci pro svůj nápad našli lesníci v Německu. „Není to tak dávno, co jsme v Sasku navštívili Les věčného klidu, míru a pokoje, kde u kořenů stromů urny pohřbívají už dva roky,“ nechal se slyšet ředitel Městských lesů Milan Zerzán, kterého tento nápad, propojený i s moderními technologiemi, nadchl.

Babička na GPS

„Stále hledáme nové cesty a chceme jít s dobou. V Sasku to mají uděláno tak, že u každého stromu lze pohřbít dvě až dvanáct uren. Místo posledního odpočinku je připomenuto pouze malou cedulkou, ale být nemusí. Pro lepší orientaci v tomto lese slouží také GPS souřadnice,“ dodal Milan Zerzán s tím, že smlouva je většinou podepsána na sto let. Náklady „pořízení“ stromu jsou oproti klasickému hrobu třetinové. Navíc se o stromový hřbitov starají lesníci.

Myšlence Lesa věčného klidu nahrává fakt, že Hradec Králové disponuje lesním hřbitovem. „V něm máme dvě třetiny nevyužitého místa. To by bylo pro tento záměr nejvhodnější. Kdybychom chtěli podobné místo udělat přímo v lese, naráželi bychom na zákon o pohřebnictví,“ dodal ředitel Městských lesů, který svoji ideu představil jak vedení města, tak správci hřbitova - Technickým službám. Oběma se nápad líbil a Technické služby již zadaly projektantovi úkol zjistit, jak by Les věčného klidu mohl vypadat a fungovat.

Urna či popel?

„Výsledky by mohly být známy někdy v říjnu,“ uvedl náměstek ředitele hradeckých Technických služeb pro pohřbívání Daniel Jeřábek. Ten by však místo uren dával ke kořenům stromů pouze popel. „Předpokládám, že by se popel zesnulých sypal přímo ke kořenům stromů. Ty pak budou označené. Ale projekt je zatím v plenkách,“ dodal Daniel Jeřábek.