Není doktor jako doktor a pro starší lidi, odkázané na pomoc druhých to může být otázkou získání či nezískání dvou až 11 tisíc měsíčně, podle míry závislosti.

„O příspěvek na péči jsem bojovala několik let, ale moje lékařka měla jiný názor. Nakonec ho mám, ale musela se o něj zasadit i moje snacha. Oběhla kvůli tomu několikrát všechny úřady a doktory. Bez ní bych ho nedostala,“ řekla 86letá Blanka Tichá z Chrudimi. Stařenka přitom už téměř nevidí, sama si nezajde ani na nákup do obchodu vzdáleného 100 metrů od jejího paneláku. Až nedávno získala příspěvek ve výši 4000 korun měsíčně.


Verdikt od stolu

Jiní praktičtí lékaři jsou v hodnocení svých pacientů vstřícnější. Na jejich stanovisku spolu s hodnocením pracovníky sociálního odboru příšlušného městského úřadu přitom nejvíc záleží rozhodnutí posudkového lékaře. Ten vynáší, ačkoliv většinou už od stolu, konečný verdikt.

Blanka Tichá přesto dopadla lépe než její vrstevnice D. T. z Brandýsa nad Labem, které navzdory její nesoběstačnosti nepřiznal posudkový lékař ani korunu. Přitom si nedokáže ani uvařit či umýt se. O případu informoval server novinky.cz.

„Pokud žadateli nebyl příspěvek na péči přiznán, má možnost se odvolat, nebo při zhoršení požádat o přezkoumání zdravotního stavu,“ řekl vedoucí odboru zdravotnictví a sociálních věcí hradeckého magistrátu Marek Šimůnek.


Příspěvky jsou prý dostupnější

Přesto jsou ale zkušenosti s novým systémem příspěvků na péči, které od loňska nahradily dřívější navýšení důchodu pro bezmocnost, převážně pozitivní. „Je to teď nepochybně lepší. Člověk dostane peníze a záleží jen na něm, jak s nimi naloží. Jestli je rozdá vnoučatům, nebo si najme třeba pečovatelku. A myslím, že dřív byl také mnohem větší problém na peněžitou pomoc dosáhnout,“ uvedla 58letá žena z Pardubic, která se stará o svou tchyni.

Nový systém sociálních služeb si pochvalují i odborníci. Ale mouchy má.

Největší je, že se na něm snaží „pást“ lidé, kteří bezmocní rozhodně nejsou. ale snaží se to tak uhrát. „Podezření máme zhruba v 20 až 25 procentech případů. Rychle se ale učíme, jak pravý stav věcí zkontrolovat,“ uvedl vedoucí sociálního odboru rychnovské radnice František Vogl.

Při tzv. místním šetření doma u žadatele o příspěvek postupují podle sady 36 základních okruhů. Otázky v nich se ještě různě kříží, aby se zjistilo, zda „bezmocný“ jenom neblufuje. Umožňuje–li to situace, jsou požádáni přímo o nějaké úkony. „Naši lidé chodí dokonce ve dvou, pro větší objektivitu hodnocení,“ uvedl Vogl.

A co vy?

Jaké máte zkušenosti s novým systémem péče o bezmocné? Nebo také bojujete s úřady a lékaři, kteří odmítají vašim rodičům příspěvek přiznat?
Hlasujte a diskutujte na hradecky.denik.cz/bezmoc