Výsledky bodového systému v dopravě jsou i po dvou letech stále rozporuplné. Podle statistiky se sice téměř 85 procent motoristů, kteří dostali bod, začne chovat slušně, ale na silnicích stále umírá příliš mnoho lidí.
„V prvním pololetí roku 2006, než začal bodový systém platit, zemřelo v okrese 12 lidí. Letos za prvních devět měsíců máme devět obětí,“ uvedla mluvčí hradecké policie Anna Pešavová. Na Hradecku ubývá tragédií navzdory republikovým statistikám. V prvním roce po zavedení „novinky“ nedojelo domů 27 lidí, o rok později se počet mrtvých snížil na 21.
Podle zástupce vedoucího dopravního inspektorátu hradecké policie Břetislava Urbánka to ale není zásluha bodového systému. „Hodně tomu napomohlo otevření dálnice D11 z Poděbrad až k Hradci. Na staré silnici do Prahy se výrazně snížil počet nehod,“ míní Urbánek.
Bezohlednost šoférů ale na silnicích zůstává dál. Za čtyřiadvacet měsíců dosáhlo hranice dvanácti trestných bodů na Hradecku 142 motoristů.
Nejčastějšími přestupky bylo překročení rychlosti a telefonování za jízdy či jízda bez bezpečnostních pásů. Minimálně jeden bod už dostalo téměř 12 tisíc lidí, z toho asi 1500 hříšníků byli cizinci.
„Z řidičů, kteří jsou registrováni na odboru dopravy hradecké radnice, má nějaký bod zhruba každý desátý člověk. V přímém ohrožení s jedenácti body evidujeme 35 lidí, dalších 54 motoristů má bodů deset,“ uvedl mluvčí hradeckého magistrátu Václav Svoboda. Bodový systém podle policisty Břetislava Urbánka problémy v dopravě nevyřeší. „To by musel být v Česku doživotní zákaz řízení, jako je to v Maďarsku. Především se musíme zaměřit na mladé řidiče, kteří způsobují pětinu všech nehod. Vhodné by bylo dávat jim řidičáky na zkoušku. Také bych jim zpřísnil postihy a snížil počet bodů, aby věděli, že jsou pod větším dohledem,“ dodal zástupce vedoucího dopravního inspektorátu policie.
RADEK ŠPRINC
Od 1. cervence 2006 nabyl úcinnosti zákon c. 411/2005 Sb., o silnicním provozu,
který novelizoval zákon c. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zmenách
nekterých zákonu (zákon o silnicním provozu), ve znení pozdejších predpisu. Novelizace
pravidel silnicního provozu byla vyvolána zejména nutností zvýšit bezpecnost na pozemních
komunikacích, dále v souladu s vládou schválenou Národní strategií bezpecnosti silnicního
provozu snižovat pocet usmrcených a zranených v dusledku dopravních nehod a v neposlední
rade aktualizovat ceskou právní úpravu ve vztahu k právu Evropskému spolecenství.
Na základe výše uvedeného je mj. bodový systém v platnosti již 24 mesícu. Nutno
podotknout, že se nejedná o dvojí trestání, nýbrž o administrativní systém, který eviduje,
kolikrát se ridic dopustil dopravního prestupku. Zkušenosti ze zahranicí ukázaly, že ridic,
který dostane „trestné body“ si príšte dává na silnici vetší pozor, to bylo a je i cílem tohoto
zákona, resp. bodového systému. Tyto zkušenosti se behem uplynulého roku (2. roku
platnosti) jednoznacne potvrdily, jelikož 88% ridicu, kterí obdrželi „nejaký bod“ se již dále
nedopouští prestupku a trestných cinu, které jsou zarazeny do bodového hodnocení ridice
Pred zavedením bodového systému, ale zejména i na jeho zacátku, se objevovaly
v médiích informace o tom, že bude velká vetšina ridicu mít zaevidované body a velká cást
rovnež „prijde o ridicák“ (pozbytí ridicského oprávnení). Po 2 letech je nutno konstatovat,
že tyto domnenky nebyly opodstatnené a v konecném dusledku se ani z podstatné cásti
nenaplnily. Po 12 mesících platnosti bodového systému melo na svém konte „nejaký ten bod“
490 476 ridicu, což odpovídalo 7,32% z registrovaných ridicu. Aktuálne (po 24 mesících)
evidujeme 564 940 ridicu, což odpovídá 8,93 %. Mezirocní nárust je tedy pouze
1,6% z registrovaných ridicu.
Pocet ridicu, kterí pozbyli ridicské oprávnení z duvodu dosažení 12 bodové
hranice, evidujeme 9 938. Nutno však podotknout, že ve vztahu ke všem registrovaným
ridicum se jedná pouze o 0,157 %. Z výše uvedeného (9 938) však 25,4% osob nebylo
nikdy držiteli žádného ridicského oprávnení!!! Toto je nutno chápat v kontextu
a s ohledem na bezpecnost silnicního provozu, jelikož osoba, která není držitelem ridicského
oprávnení (resp. nesplnuje podmínky udelení a držení ridicského oprávnení), je potencionálne
nebezpecná nejen sobe, ale predevším svému okolí, tzn. ostatním úcastníkum silnicního
provozu. Ridici, kterí mají nejvetší problémy s dodržováním pravidel silnicního provozu,
se rekrutují prevážne ze skupin mladých ridicu.
Dlouhodobe evidujeme, že nejvíce „vybodovaných“ ridicu je ve veku 20-25 let.
Prestože Ministerstvo dopravy opakovane dává k dispozici verejnosti „návod“ jak
nedostat body za prestupek nebo trestný cin a zároven neporušit zákony (viz statistické
výstupy), jsou ze strany ridicu páchány prestupky a trestné ciny v case prakticky nepromenné.
Témer polovina (46,6 %) všech zaevidovaných prestupku souvisí s prekrocením nejvyšší
dovolené rychlosti; 33,2 % tvorí prekrocení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o méne než 20
km.h-1; 17,9 % porušení povinnosti vyplývající ze zákazové nebo príkazové znacky; 9,8 %
porušení ustanovení § 32 zákona c.361/2000 Sb. o osvetlení vozidla; 9,5 % porušení
povinnosti být za jízdy pripoután bezpecnostním pásem nebo užít ochrannou prílbu atd.
Nejcetnejší trestný cin (1,5 %) je pak rízení motorového vozidla bez držení príslušného
ridicského oprávnení.
(Pozn. editora: Zpráva ministerstva neprošla jazykovou úpravou)
