„Musím zvládat boj na zemi, musím rozvíjet sílu, fyzičku, musím umět boj v postoji, prvky z boxu i thajského boxu. A také ze zápasu a juda," vypočítává. Bojovníci se poměřují v kleci, mezi profesionály trvá jedno kolo pět minut, amatéři mají vyměřeny tři.

A ač to na první pohled není vidět (jsou povoleny údery loktem i kolenem), boj je svázán. „Není to pouliční rvačka bez pravidel," přikývne David Dvořák, bojovník z hradeckého klubu Good Luck Gym.

Zapovězeny jsou údery do temene hlavy, do páteře, samozřejmě do genitálií.  Proti zákonům je také dloubání prstem, do oka či do nosu.

A kopání do soupeře, jenž leží na zemi. „Platí tříbodové pravidlo," vysvětluje Kincl. To znamená, že pokud se sok dotýká země nohama a jednou rukou, on musí přibrzdit.

Přitom v začátcích moderního MMA, jež vzniklo v polovině minulého století v Brazílii, bylo povoleno vše. Sport se však vyvíjí, dostává se do povědomí – a to i v Česku. „Už nejsme underground," říká Kincl.