Vánoce s Boni Pueri, to už hovoří samo za sebe. Kolik adventních koncertů máte letos za sebou?

Advent jsme zahajovali, vystupujeme téměř denně v různých městech republiky. takže se to dá lehce spočítat. Někdy padá na člověka únava, ale jsme zvyklí a práce nás baví. Koncerty mají zvláštní atmosféru. A my jsme hlavně rádi, že můžeme před svátky zpívat v Čechách.

Vystoupení vaší skupiny však není laděno jen vánočně. Co dalšího v něm mohou návštěvníci slyšet?

První část koncertu tvoří klasika. Od gregoriánského chorálu přes jednotlivé hudební styly, baroko, romantismus, až k soudobé muzice. V druhé části jsou koledy.

Loni jste slavili 25 let existence a máte i vlastní sborovou školu. Chlapci jsou jejími absolventy?

Ano, většina z nich jí prošla. Jsou tu chlapci od devíti let, kteří zpívají soprán, až po ty nejstarší, devatenáctileté. Ti už ve sboru tvoří mužskou složkou, tenory a basy.

Vy sám jste v Boni Pueri jako chlapec začínal. Má to nějaký vliv na vaši práci sbormistra?

Určitě. Prošel jsem všemi stupni, znám všechno ze zákulisí, vím, co jsem jako kluk dokázal vymyslet. A tak i kluci vědí, že si na mě s ničím nepřijdou. Myslím, že máme hrozně fajn vztahy.

Zlobí vás vůbec někdy?

Jsou to úplně normální kluci, ne akvarijní rybky. Rádi si zahrají fotbal a kromě toho dělají dobrou muziku. Máme i mnoho těch, kteří kromě zpěvu hrají i na různé hudební nástroje. Problém s nimi není. Mají totiž vnitřní disciplinu.

Jezdíte po celém světě, jaká turné jste uskutečnili letos a kde jste ještě nikdy nebyli?

Povedla se řada věcí, je těžké vše vyjmenovat. Máme za sebou například turné v Kanadě. Nebyli jsme v Africe a Austrálii. Vždy čekáme, kam nás agentury pozvou. Pravidelné cesty jsou do Ameriky a Asie. Příští rok nás čeká turné po USA a jedeme i do Japonska a jižní Koreje, kde je skvělé publikum.

K jaké muzice, kromě sborové, máte sám nejblíže?

Když se zrovna nevěnuji sboru, tak miluji jazz. To je moje největší radost a báječně se vždy odreaguji.

Jana Mudrová