Tradiční štědrodenní rozdávání polévky bezdomovcům na hradeckém vlakovém nádraží se letos výjimečně kvůli rekonstrukci nádražní budovy neuskutečnilo. Hradecká charita ale i tak připravila pro lidi bez domova příležitost, díky které mohli sváteční večer strávit podobně jako většina ostatních lidí.

SVÁTEČNÍ VEČEŘE JAKO VE VĚTŠINĚ DOMOVŮ

Dům Matky Terezy připravuje štědrovečerní večeři pro bezdomovce už řadu let. Podle vedoucí zařízení by sváteční hostinu nebylo možné uskutečnit bez výrazné pomoci dobrovolníků.

„Večeři jsme připravovali pro sto až sto dvacet lidí. Nikdy přesně nevíme, kolik jich přijde. Je to dost náročná práce, se kterou nám výrazně pomáhají dobrovolníci, kterých letos bylo asi deset, někteří s námi zůstali i na večeři,“ říká Dana Pechová. Klientů podle ní nakonec dorazilo asi 80. A sváteční tabule? Klasika. Bramborový salát s řízkem. Na výběr měli strávníci buď vepřový nebo z kapra.

Že byla večeře opravdu povedená, potvrzuje i jeden z klientů Domu Matky Terezy.

V azylovém domě nechyběl ani vánoční stomeček.„Troufám si říct, že to byla hodně bohatá nadílka jídla a pochutin, kterou si třeba čtvrtina lidí v Česku ani doma nemůže dovolit. Za to jsme byli opravdu vděční, myslím, že ani v restauraci by se člověk tak dobře nenajedl. Když jsem se koukal kolem sebe, přišlo mi, že všichni měli dvě nebo i tři porce a opravdu byli po dlouhé době přejedení,“ pochvaluje si asi čtyřicetiletý muž, který v zařízení tráví vánoční svátky už poněkolikáté. I on ví, že bez dobrovolníků by akce nemohla fungovat a je jim za to vděčný. „Vánoční atmosféra na všechny trochu dolehla a i jindy problémovější lidé se chovali slušně,“ doplňuje postřeh klient. Problémy v zařízení samozřejmě existují, ale pracovníkům pomáhají jasně nastavená pravidla, zejména přísný zákaz alkoholu.

Pohled na bezdomovce se podle asistenta Martina Havla rok od roku lepší, ale pořád je ještě hodně zkreslený.

„Lidé, kteří reprezentují tu odvrácenou stranu bezdomovectví, kteří se opilí válí na nádraží, ti k nám nechodí. Nedokážou totiž naplnit náš řád. Přitom u nás mohou sehnat jídlo, ubytování, oblečení i pomoc při shánění práce nebo při komunikaci s úřady. Místo toho si ale zvolí alkohol, s tím nikdo nic neudělá,“ vysvětluje Havel s tím, že do zařízení nepřijímají opilé lidi stejně jako ty pod vlivem drog.

ČASTO CHYBÍ MOTIVACE

Řada klientů nemůže sehnat práci, protože jsou trestaní, pohybují se tak radši v šedé zóně ekonomiky a pracují na černo. Podobné je to i u dalšího typu lidí. „Ti zase nemají motivaci pracovat proto, že mají obrovské dluhy, a kdyby vydělávali, stejně by jim stát nechal jen to minimum, které dostávají teď. Volí tedy často radši cestu, že přežívají mimo dosah úřadů,“ doplňuje Havel s tím, že mezi klienty měl i vysokoškoláky.