Už jsme psali o mnoha významných hradeckých architektonických dílech Josefa Gočára, ale dosud jsme nezmínili největší budovu od tohoto slavného architekta v Hradci Králové.

Touto stavbou je na svou dobu impozantní budova ředitelství státních drah (dnes ředitelství policie) na Ulrichově náměstí.

Monumentální dílo

Tato sto dvacet osm metrů dlouhá budova, která měla 
v době svého otevření v roce 1932 celkem čtyři sta pět místností a téměř tisíc oken, byla součástí velkorysé urbanistické koncepce Ulrichova náměstí.

Když se díváme na dobové fotografie stavby, tak nám dojde, o jak monumentální stavbu se jednalo. Z hlediska architektonického konceptu se jednalo o konstruktivistickou stavbu s výrazným prostorovým prvkem vnitřních ochozových hal.

Budova svou symetrickou čtyřpodlažní fasádou zabírala celý blok mezi jižní stranu náměstí a sborem svatého Ambrože. Na svou dobu byla velmi pokroková, a to nejen svou funkcionalistickou dispozicí, ale i technickým vybavením a interiérem.

Byla také vyzdobená výtvarnými díly od řady tehdejších českých výtvarných umělců.

Ochozové haly

Na hlavní křídlo budovy otočené do náměstí jsou napojeny kolmo dvě ochozové haly, ze kterých jsou oboustranně přístupné trakty kancelářských místností. Na koncích jsou spojeny halové hmoty spojovací budovou s vedlejším schodištěm.

Hlavní vchod do budovy byl situován ze středu náměstí do sloupového vestibulu, z něhož se oboustrannými vyrovnávacími schodišti vstupuje do navazujících hal. Směrem do náměstí byly umístěny obchody, v ostatních patrech byly kanceláře ředitelství státních drah. Konstrukce budovy je železobetonová rámová 
s výplňovým zdivem.

Kromě omítky byl použit na pilířích v přízemí obklad ze šluknovského syenitu (vyvřelá hornina). Vestibul je obložen barevným broušeným sklem, průčelní stěna je zasklena vitrážemi s motivy železnice a dopravy od malíře Josefa Kaplického, otce našeho světoznámého architekta Jana Kaplického.

Haly byly vytápěny a větrány cirkulačně teplým vzduchem. Budova měla jeden paternosterový výtah, 
v roce 1963 byl přidán druhý.

Poválečné úpravy

Po 2. světové válce bylo Ředitelství státních drah v Hradci zrušeno a budova byla v roce 1962 převedena na Krajskou správu ministerstva vnitra.

Od té doby zde došlo k řadě dispozičních úprav. Ve snaze získat další místnosti byla přepažena prosklená čela chodeb a ochozových hal, a byl tak narušen jeden z kompozičních principů interiéru.

Na volných pozemcích mezi ulicemi Mánesovou a Jeronýmovou byly za války postaveny protiletecké kryty, od 50. let zde vznikala značně nesourodá srostlice pomocných přízemních objektů (veřejné záchodky, řadové garáže, sklady apod.).

Budova přivádí do Hradce proslulé jméno – Kaplický
Mají stejné iniciály, aby ne vždyť jde o otce a syna. Josef Kaplický a Jan Kaplický.
Malíř, jehož práce zdobí 
i budovu (nyní krajské policie) a slavný architekt, který se do českých myslí zapsal takzvaným blobem, čili nevšedním návrhem národní knihovny, jež měla stát na pražské Letné.
Kde se ale vzalo jméno Kaplický v Hradci? To je prosté: Josef spolupracoval s architektem Josefem Gočárem například při stavbě kostela svatého Václava 
v Praze Vršovicích.
Kaplický starší byl však nejen malíř, ale také zakladatel tradice české sklářské plastiky. Jeho paní Jiřina pak působila jako výtvarnice a grafička.
Kde se vzaly Janovy umělecké geny, je tedy naprosto jasné.