Informace zpracovala Martina Vítková z Galerie moderního umění v Hradci Králové.
Tentokrát bude řeč o sochách, které stojí u vchodu do Galerie moderního umění. Jde o mužskou a ženskou figuru.
Jejich autorem je sochař Ladislav Šaloun (1870 – 1946). Obvykle bývají vykládány jako Obchod a Úroda. Co mají společného právě tyto charakteristiky s moderním uměním? Nic moc. Figury měly poetizovat původní náplň budovy, a tou bylo bankovnictví. Secesní budova bývalého Záložního a úvěrového ústavu oslaví příští rok sté výročí.
Mužská figura vlevo má sice široká ramena, ale trochu zženštilý postoj, v rozevřeném šatě ukazuje levou nohu. Proto méně pozorní návštěvníci pokládají obě figury za ženské strážkyně, jakési sfingy.
Navíc dvě bohyně střeží příbuzný ústav, Kotěrovo muzeum. V případě bývalé záložny šlo sochaři o harmonii, která je založena na protikladech, dnes bychom použili třeba slovo tao. Péče o rozrůstající se finanční hotovost, ale i o umělecké sbírky, vyžaduje komplexní přístup založený na vlastnostech tradičně mužských (rozhodnost, odvaha, síla, cílevědomost) i obvykle přisuzovaných ženám (jemnost, představivost, dobrá paměť).
Nicméně jaké vlastnosti představují obě Šalounovy alegorie, kromě toho, že jde o muže a ženu? Mužská figura vlevo drží v ruce knihu a soustředěně do ní nahlíží, gesto její pravé ruky je netrpělivé, nabádá nás k pozastavení se a posečkání, než si příslušnou pasáž dočte.
Možná je gesto dirigentské, jako by se muži moc líbilo, co v knihách (nejspíš účetních) vidí a chtěl nám to pro dobrý příklad vysvětlit. Svraštělé čelo naznačuje soustředění. Představujete si takto boha Obchodu ? Ten by asi měl být mnohem akčnější. Obchod či průmysl byly považovány za alegorie moderní doby a objevují se na budovách postavených v této době často, Obchod vždycky mívá knihu.
Příští díl se budeme věnovat ženské figuře vpravo. Je z prvních desetiletí dvacátého století rovněž velmi dobře známá. Říká si Úroda a úrodně opravdu vypadá.
