Sauna a osvěžovna NUUK už přes měsíc nabízí propojení kultury, sportu a přírody. Kdo hledá, najde ji u slepého ramena řeky Labe kousek od Staré Třebše. Celý projekt vznikal přibližně rok a saunu a osvěžovnu vysnily, vymyslely a založily dvě kamarádky Natálie Barcalová a Aneta Kohoutová. Jejich inspirací byla nejen skandinávská kultura, ale také sen mít svůj vlastní podnik, kde by se mohly realizovat.

Od konce loňského listopadu, kdy sauna a osvěžovna NUUK otevřela své opocené brány, se zde zastavilo již kolem tři sta návštěvníků, kteří chtěli vyzkoušet „saunování po přírodnu", osvěžení řekou, ale i okusit kulturní atmosféru, kterou nabízí objekt osvěžovny.

Autorky myšlenky netradiční sauny se Hradeckému deníku svěřily i s plány v novém roce.

První měsíc byl pro vaši saunu zatěžkávající zkouškou, co přinesl?
Aneta: Pro mě přinesl spoustu milých překvapení. Od posledního listopadu, kdy se sauna otevřela, je to jedna velká jízda. Máme spoustu ohlasů Hlavně pozitivních. Musíme se přiznat přiznat, že jsme se obávaly, že děláme projekt jen pro pár lidí a občas se zastaví někdo z kamarádů a celé se to ponese v komorním přátelském duchu.
Teď nám každý den zvoní telefony, jak to tady s tou saunou je, kdy máme otevřeno, jestli přijímáme rezervace a tak dále. Pro mě osobně byl asi nejkrásnější Štědrý den v NUUK, kdy bylo od rána plno, většina saunařů donesla cukroví a vytvořila se tak krásná vánoční atmosféra, i když bylo všechno na blátě. Zhruba po poledni, v tom největším lijáku, se zastavil pán, aby nás pozdravil ve finštině a ze dveří křičel: „Tohle je kulturní počin roku, včera jsme se o tom bavili v hospodě a už teď je to legendární." Pak si koupil jedenáct permanentek pro celou rodinu pod stromeček. Tak to bylo strašně krásné.
Natálie: Pro mě je to celý jeden velký zážitek – něco opravdového, co se vážně děje a děje se to nám. Nejzajímavější je pro mě úplná novota pocitu "je to naše", celé je to na nás, je to hrozně krásný pocit, kdy o NUUK přemýšlím ne jako o povinnosti, ale jako o realizaci snu a zábavě. Baví mě, jak si to žije svým životem. S napětím sleduji, jací tam chodí lidé a jak se tam cítí. Přistihnu se, jak prostě "čučim" z okna a je mi hezky z toho, že jim to můžeme zprostředkovat – nedá se to asi popsat.
Mám radost. Z toho, že si tam najdou cestu ti správní saunaři, že to funguje, že to prostě je.

Daří se zatím vize soběstačného projektu?
Aneta: O finanční soběstačnosti je zatím předčasné mluvit. Do NUUKu jsme nešly s žádným podnikatelským záměrem. Je to naše volnočasová aktivita, kdy obě máme svoji práci na plný úvazek, abychom se téhle kratochvíli mohli věnovat.

Máte nějaké další konkrétnější vize v novém roce?
Aneta: V průběhu prosince, který byl takovým testovacím měsícem, jsme sbíraly podněty od návštěvníků, teď si to nějak pro sebe vyhodnocujeme a další fází snad bude realizace. Momentálně asi nejvíc bojujeme s rezervačním systém, jestli ano, ne, či za jakých podmínek. Nakonec jsme se shodly, že v běžné otvírací dny rezervace nepřijímáme.
Čas v NUUK plyne tak trochu svérázně, stejně jako voda v Labi a jednotlivé vstupy nechceme časově omezovat, což by se muselo stát, kdybychom nastolily vládu rezervačního systému. Naší filozofií je, že každý potřebuje na saunování svůj „čas" a my ho nechceme limitovat. Pokud bude sauna plná, je vždycky možnost posečkat na volné místo u kafe a při pozorování západu slunce v osvěžovně.
Natálie: Jsme teď vážně ve fázi testování a zkoušíme, co sauna i osvěžovna snesou. Chystáme nějaké koncerty, malá divadla. V létě bychom chtěly využít táborákový potenciál s venkovními performance – tak uvidíme, jestli to zvládneme vypotit.

Jaké budou nejbližší zajímavé akce v sauně?
Aneta: V lednu vypotí sauna divadelní čtení pohádek Oheň na sněhu, konkrétně v neděli 22. ledna. Na konci měsíce se z pohádkového kraje finského severu přesuneme do mlžným luk, které ovládne 28. ledna dunící basa a mocný hlas Arana Epochala. Obě akce jsou za dobrovolný příspěvek.
Blízká budoucnost přináší na vlnách Labe jména jako Jakub Folvarečný, Tomáš Palucha či Jozef van Wissem.
Natálie: A to jsou právě ty zatěžkávací zkoušky – koncerty různých žánrů a divadla různých lidí. Já osobně jsem hodně zvědavá, jestli klapne koncert Jozefa van Wissema, loutnisty, který dělal například hudbu k filmu Jima Jarmushe. A samozřejmě v jaké podobě. Jestli se s námi Jozef s radostí a odhodláním vysaunuje.

Vryla se sauna do širšího povědomí? Kdo v lednu vysekává díry do ledu?
Aneta: NUUK považujeme za projekt, který je zatím velmi úspěšně a zapouští kořeny do širšího podvědomí lidí nejen z Hradce Králové. Cestu si k nám nachází lidi z celé České republiky. Líbí se jim možnost saunování v přírodě, ale zároveň na dosah civilizaci. Asi největším lákadlem je osvěžení v Labi. Momentálně nám trochu zamrzá, takže sekyrkou prosekáváme každou hodinu, nicméně tím stoupá zvědavost a zájem o koupel v řece. Skoro všichni i přes počáteční nejistoty, že do řeky „teda ne", skončí naprosto nadšení s kapkami zamrzlého Labe na čele a se skvělým zážitkem.
To je to, co nás na tom projektu nejvíc baví. Rozbíjení nejen ledů, ale i zažitých konvencí. NUUK se tak stal takovým poloostrovem svobody, naivních snů a přání, která se v kapkách potu mění v realitu.