Podle průzkumů si osmdesát procent lidí přeje zemřít doma. Ne vždy však máme prostředky a síly na to, splnit našim nejbližším jejich poslední přání.

Možnou alternativou jsou buď domácí hospicová péče, nebo hospic lůžkový. A právě ten v Hradci Králové chybí. Už se však rýsují dvě varianty, které tuto službu ve městě nabídnou. 
V hospic se promění buď areál staré hradecké nemocnice, nebo vznikne na zelené louce. Zastáncem první varianty je dlouhodobě senátor a náměstek ředitele hradecké nemocnice Jaroslav Malý. „Hospicové služby tu existují spoustu let. Ale i ty mají své limity," řekl Deníku Jaroslav Malý, jež v případě pomoci nejbližší osobě v nejtěžší chvíli má své osobní zkušenosti.

„Využil jsem tehdy právě domácí hospicovou službu. Ale vím, že není vhodná 
pro každého a zařízení, které by lidem pomohlo v našem městě chybí," uvedl Jaroslav Malý s tím, že mnoho lidí si myslí, že takovou službu může suplovat nemocnice. „Ale tak tomu není. Nejsou na to vhodné prostory, ani personál," doplnil senátor Malý.

Hradec se dočká svého prvního hospice

Až 35 milionů korun. To je předpoklad hradecké radnice
v případě vzniku tolik potřebného hospice. Jednou 
z variant je, že by se v toto zařízení mohla během několika následujících let proměnit budova Staré nemocnice u Orlice.

Dlouhodobá péče

Podle senátora Jaroslava Malého by právě tento komplex budov byl pro toto využití nejlepší. „Když se řekne hospic, tak mnoho lidí vidí jen toho pacienta, nebo chcete-li klienta. Ale hospic má celou škálu pomoci. Například pomáhá lépe snášet bolest i příbuzným. Ve staré nemocnici by tak kromě pokojů pro potřebné mohly vzniknout i pokoje právě pro příbuzné," míní Jaroslav Malý, který by u Orlice rád viděl i další využití, na které nemá „klasická" nemocnice kapacity.

„Kromě hospice by tu byla i možnost převážet sem pacienty, kteří potřebují dlouhodobou ventilační péči. Tedy lidi, kteří nemohou být odpojeni od přístrojů," dodal Jaroslav Malý.

Zastánkyní vzniku hospice je i náměstkyně primátora Anna Maclová. Ta přiznává, že není pevně rozhodnuta, na kterou stranu se připojit. I jí se sice líbí záměr senátora Malého vytvořit tuto službu ve staré nemocnici, ale zároveň se ji zamlouvá i snaha Diecézní 
a Oblastní charity, vystavět hospic na „zelené louce".

Rozhodne červenec?

„Mluvila jsem o tom i se senátorem Malým a domluvili jsme se na schůzce 
v první polovině července 
i se zástupci diecézní a oblastní charity, kteří by nám měli představit svůj záměr 
a možné varianty," uvedla náměstkyně primátora.

Co se týče samotného hospice, tak obě varianty předpokládají, že by v něm bylo 15 až 20 lůžek.

S hospicem je mezi lidmi často spojován i termín eutanazie, tedy asistovaná sebevražda.

Právo na život

Oba politici se však shodli, že eutanazie do naši společnosti nepatří. „Nebudu se tady ohánět Hippokratovou přísahou. Ale lidé, kteří propagují eutanazii, se pohybují na velmi ostré hraně rozhodování o něčem, co jim nepřísluší. Každý z nás má jinou kvalitu života a je těžké ji hodnotit. Nikdo nemá právo soudit, nebo vyhodnocovat za někoho právě jeho kvalitu života," míní Jaroslav Malý, který se taktéž domnívá, že by se eutanazie dala mnohdy snadno zneužít. Proti eutanazii je 
i náměstkyně hradeckého primátora Anna Maclová: „Já osobně nejsem pro uzákonění eutanazie, ale spíš pro rozvoj paliativní a hospicové péče především v domácím prostředí. Mám opakovaně osobní zkušenost s provázením svých blízkých posledními dny jejich života 
a s podporou odborníků, kteří pomohou tišit bolesti, mírnit další zdravotní potíže, s vhodnými radami 
a podporou je to určitě ta nejlepší cesta, jak prožít toto velice důležité období, jak pro umírajícího, tak pro jeho blízké. Jsou to skutečné velké chvíle a není potřeba se jich bát."

Vaše názory: Eutanazie? Ano

Hradec Králové - Na vaše názory jsme se ptali na facebookových stránkách Hradeckého deníku. Zde jsou některé z nich.

Za mě ano, v některých případech je smrt vysvobozením! (Jana Krpalová)

Též si myslím, že ano. Pokud je ještě člověk dostatečně duševně způsobilý a dokáže o sobě rozhodnout sám, měl by mít právo rozhodnout se i o svém životě. (Renata Václavíková)

Ano! Když trpí zvíře a je na pokraji života, tak ho taky nenecháte v bolestech a utratíte ho. (Petr Novák)

Důstojná smrt, asistovaná sebevražda, nebo vražda?

Česká republika - Měli by nevyléčitelně nemocní pacienti získat právo rozhodnout, že už dál nechtějí žít? Z hlediska nejen českého trestního práva je takzvaná eutanazie nedovolená a je posuzována jako vražda. Už před lety se právník Milan Hamerský snažil u zákonodárců najít podporu pro zákon o eutanazii. Neuspěl. Nyní skupina poslanců v čele s Jiřím Zlatuškou (za ANO) na jeho podnět připravila nový návrh zákona, který by ve vymezených případech důstojnou smrt, jak ji autoři nazývají, umožnil. I dnes se však mnozí k těmto návrhům stavějí odmítavě. Obávají se například možného zneužití a mají i další připomínky.

Marie Svatošová - lékařka, spisovatelka, publicistka, zakladatelka českého hospicového hnutí:

Marie Svatošová, průkopnice hospiců.Nepotřebujeme zákon o eutanazii, nýbrž dostupnou hospicovou paliativní péči (tišící léčba pacientů s nevyléčitelnou chorobou v pokročilém stadiu – pozn. red.), ujasnit si pojmy a uzdravit mezilidské vztahy. Většinu důvodů žádostí o eutanazii lze vyloučit. Bolestí už zastánci jejího uzákonění neargumentují, protože vědí, že je léčitelná. Problém nekvalitní péče lze řešit stížností u České lékařské komory či zdravotní pojišťovny. Dovolit nemocnému přirozeně zemřít na jeho nemoc někdo mylně nazývá eutanazií. Většina lidí po vysvětlení pojmů a možností paliativní medicíny názor mění 
a eutanazii, správně pochopenou jako smrt z rukou lékaře (!), odmítá.

Milosrdné lži

Nevyrovnanost s vlastní smrtelností vede mnohé lékaře k tomu, že se uchylují k tzv. milosrdné lži a marné léčbě, působící víc utrpení než užitku. Neukončí včas zbytečnou, pacienta příliš zatěžující léčbu, a nenabídnou mu paliativní léčbu v hospici.  Naše legislativa plně respektuje autonomii pacienta. Ten podepisuje „svobodný informovaný souhlas". Nemusí podstoupit všechno, čeho je současná medicína technicky schopna, a lékař to musí respektovat. V krajním případě lze podepsat reverz. Pro případ, že 
v budoucnu nebudu schopna o sobě rozhodovat, mohu využít institut „dříve vysloveného přání".

Problémem je „otrávenost životem"

Už to tu někoho nebaví, všude byl, všechno má, možná mu chybí jen přátelé a je sám, protože v životě investoval do všeho, jen ne do mezilidských vztahů. 
A proto by se měl jeho lékař stát katem?

Ve společnosti, v níž se daří „šmejdům" vnutit seniorům hrnec za dvacet tisíc, nedočkavý dědic snadno přesvědčí dědu, aby „dobrovolně" požádal o eutanazii. Takovému zneužití žádný zákon nezabrání.

Milan J. Hamerský - právník, spoluautor návrhu zákona O důstojné smrti:

Milan Hamerský„Chtěl bych umřít jako můj dědeček ve spánku s úsměvem na rtu, ne v hrůze jako dvacet lidí, které vezl v autobuse." Humor je jeden ze způsobů, jak se vyrovnat se strastmi života. Skupina poslanců z několika klubů předložila návrh zákona O důstojné smrti. Jeho cílem je umožnit umírajícím rozhodovat o sobě až do konce a případně důstojně ukončit život s pomocí lékaře. Osoba žádající o asistovanou sebevraždu musí být smrtelně nemocná v terminálním stadiu. Asistovaná sebevražda je poskytnutí léků osobě, 
s jejichž pomocí si tato sama způsobí smrt. S eutanazií návrh počítá pouze pro případ, že by umírající nebyl již sám schopen ukončit svůj život.

Mám právo rozhodovat o svém životě?

Vyhýbání se bolesti je lidskou přirozeností. Lze ji léky
dostatečně zmírnit či úplně odstranit? Mám právo rozhodovat o svém životě a jeho případném ukončení? Zde se neshodnou zastánci života jako daru od vyšší síly a života jako osobní zodpovědnosti každého jednotlivce. Řada lékařů respektuje povinnost lékaře mírnit utrpení, neprodlužovat zbytečně bolest a respektovat přání pacienta. Dnes však nemohou legálně pomoci.

Společnost je připravena

Při přijetí zákona O důstojné smrti hrozí opačný problém než zneužití, pokud budou pravidla nastavena příliš komplikovaně, pak budou obcházena. Jsem hluboce přesvědčen, že společnost je připravena přijmout obdobnou normu, jaká platí od roku 2002 v Belgii a Nizozemsku. Mnoho let průzkumy ukazují, že dvě třetiny občanů si přejí přijetí předloženého zákona. Není tedy na co čekat. Odpůrce žádné argumenty nezajímají. Pro legalizaci eutanazie existuje mnoho dobrých důvodů jak morálních, tak praktických. Nastolení jasných pravidel odstraní excesy, pomůže zvýšit důvěru mezi lékaři, nemocnými, jejich příbuznými 
i v celé společnosti.