Pro neznalého řidiče je to trochu šok. Pokud jede z Hradce Králové směrem na Nové Město nad Metují nejdřív ho zarazí netradičně upravený pozemek uprostřed polí. Teď na jaře ho lemují zastřižené vrby a svažitou louku porůznu zdobí barevné plastiky. Další překvapení přichází za chvíli. Na vršku nad Černilovem se tyčí větrný mlýn jako vystřižený z holandských obrázků. Jenže tento mlýn je, jak říká jeho tvůrce, černilovského typu. Třeba barvy. Fasáda je bílá, ale každá peruť má jinou barvu – modrá, červená, zelná a žlutá se střídají na větrníku o průměru 12 metrů.

„Holandské mlýny se mi vždycky líbily. Jak ten vzhled, tak řemeslný um jejich stavitelů. Nápad na tu pestrou barevnost mi vnukl obrázek v časopisu, jak zařídit dětský pokoj,“ říká mi vitální vyučený elektromechanik, když stojíme před jeho mlýnem. Stavba má rozměry skutečného mlýna - průměr je 8 metrů a po vrchol střechy měří 13 metrů. Vrtule se ale otáčí jen občas, když majitel smáčkne vypínač. Nepohání ho totiž vítr, ale elektromotor. Jakmile se ale setmí, sepne se automatika a mlýn nad Černilovem ještě na pár hodin ozáří světla. „Rád doplňuji krajinu prvky, které zaujmou. Krajina je krásná sama o sobě. Tedy, když není narušená člověkem. Kulturní krajina, jako je tady, je trochu fádní. Chci, aby v ní bylo něco záchytného, takové opření pro oko,“ rozhlíží se Jaroslav Horák po mírně zvlněných polích na okraji Polabí.

Jaroslav Horák zkrášluje krajinu v Černilově a okolí. Nad obcí se tyčí jeho holandský mlýn a své pozemky zdobí i nejrůznějšími plastikami.Jaroslav Horák zkrášluje krajinu v Černilově a okolí. Nad obcí se tyčí jeho holandský mlýn a své pozemky zdobí i nejrůznějšími plastikami.Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

Proti bílé fasádě mlýna pak vystupují okna, kolem kterých se kroutí pestré, barevné a plastické mozaiky. Z nich pak vykukují podivné jednooké hlavičky. „Inspiroval mě i katalánský architekt Antoni Gaudí, který pracoval s úžasnou keramikou a barevností,“ říká černilovský rodák a přiznává, že nápady mu chodí samy: „Občas něco vidím, dostanu nápad. Proženu si ho hlavou, udělám si nákresy, nebo malý model.“ Jaroslav Horák pak s nadsázkou dodává, že ateliér má ve stodole nedalekého rodného statku.

O pět moderních učeben se od září rozroste základní škola v Černilově.
Kapacita je nedostatečná. Černilovská škola potřebuje nové třídy

Větrný mlýn se tyčí nad Černilovem pět let, ale první nápady na jeho stavbu začaly klíčit v jeho hlavě hned po sametové revoluci: „Tehdy jsme vymýšleli, jak Černilov zviditelnit,“ usmívá se Jaroslav Horák, jehož rodina ve vesnici na Hradecku hospodařila po generace. Některé zděděné tak pozemky sympatický muž přetváří k podle svých představ. Na nich pak stojí nejrůznější plastiky a sochy. Od skřítků, přes cosi, co připomíná řadu vysokých úlů s okny. „Říkám tomu černilovský Manhattan,“ směje se Jaroslav Horák, když mi ukazuje další pozemek. I tady rostou vrby, rybníček, studánka a vedle je pohádková chaloupka. Uvnitř je ale vodárna pro blízký statek. Opodál se vyhřívají dva metroví motýli z pestrých kousků keramických obkladů a vedle nich pozorují projíždějící auta hlavičky snad trpaslíků. „Nejen chlebem živ je člověk,“ usmívá se muž, kterého živí obilné mlýny v nedalekých Předměřicích nad Labem a pokračuje: „Je to můj koníček. Čistím si tak hlavu. Jednak dělám radost sobě, ale i lidem, kteří se rádi zastaví a pokochají mými výtvory.“

Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: Deník

Jeho „zahrady fantazie“ jsou volně přístupné. U mlýna budou třeba Černilovští slavit letos čarodějnice. Podívat se ale jezdí dívat lidé z širokého okolí. „Reakce veřejnosti je velice kladné. Někdo možná může říct, že to je kýč, ale každý má svůj názor. Nesetkal jsem se se zápornou reakcí:“

Třiasedmdesátiletý zkrášlovatel krajiny má vyprojektované ještě další dva mlýny: „Tento je nejmenší, ale myslím si, že, jak život běží a jak se vyvíjejí ceny, tak na ně za mého života nedojde,“ dodává Jaroslav Horák.