Bylo krátce před půl druhou po půlnoci 26. dubna roku 1986, když se po osudových chybách pracovníků jaderné elektrárny Černobyl na Ukrajině ozvaly dvě exploze. V 1:23 tyto exploze odhodily víko reaktoru typu RBMK-1000 a zapříčinily dosud nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Sovětský svaz však o událostech dlouhé dny mlčel. O tom, co se v Černobylu stalo však ještě před oficiálním vystoupením Michaila Gorbačova běžela šuškanda.

„Dozvěděli jsme se to zprostředkovaně. Tehdy jsem pracoval v jaderné elektrárně v Dukovanech a rámy, které měly odhalit případnou radioaktivitu u pracovníků, kteří elektrárnu opouštějí, začaly vykazovat záření i u lidí, kteří do práce teprve šli,“ zavzpomínal na událost, ke které došlo před pětatřiceti lety budoucí šéf jaderné elektrárny Temelín František Hezoučký, jež v tu dobu pracoval v Dukovanech jako hlavní inženýr spouštění.

„Bylo nám to divné. Ale podle povětrnostní situace jsme tušili, že se něco stalo v Sovětském svaz. Že to však byla havárie ve 1300 kilometrů vzdáleném Černobylu, to jsme opravdu nevěděli,“ dodal František Hezoučký, kterému se ihned vybavily i jediné jaderné havárie na území tehdejšího Československa. K nim došlo v letech 1976 a 77 v Jaslovských Bohunicích.

„U obou jsem byl a radil, jak co a jak se má dělat, aby tyto havárie nenapáchaly velké škody,“ dodal muž, který byl obeznámen i s plány vládnoucí garnitury vybudovat na území tehdejšího Českoslovnska další jaderné reaktory. Po Dukovanech však nakonec vznikla jen ta v Temelínu. S její stavbou se začalo rok po událostech na Ukrajině.

„Už na začátku 80. let minulého století se hodně hovořilo o utlumení uhelných elektráren, které velmi znečišťovaly ovzduší. Tehdy ještě nebyla známá technologie odsíření. A dalo by se říct, že tehdejší vláda chtěla jaderné elektrárny téměř v každém okrese,“ dodal s mírnou nadsázkou František Hezoučký. Podle něj byly hlavními adepty na elektrárnu Blahutovice na Novojičínsku a ve východočeském Tetově. „Dokonce se uvažovalo i o elektrárně v Podkrušnohoří, ale tam by to bylo kvůli netálému podloží velmi drahé,“ uvedl František Hezoučký.

Vizualizace nové podoby hradeckého kopce Rozárka
Sjezdovka na Rozárce budí velké vášně. Vznikla i petice

Jen málo se však ví, že o jaderné elektrárně se uvažovalo i v okolí Opatovic nad Labem na Pardubicku.

„V průběhu roku 1980 byla zahájena příprava lokalit po jadernou elektrárnu Východní Čechy. Podmětem pro zahájení výběru lokalit pro JE ve Východočeském kraji bylo předchozí porovnání potřeb a předpokladů realizace JE v několika krajích,“ stojí v dokumentech, které se jako memento své doby ukrývají v šanonech pardubického okresního archivu. O hledání nových umístění jaderných zdrojů energie rozhodlo na svém jednání 8. října roku 1981 Předsednictvo vlády ČSSR. Mezi lety 1981 a 1982 pak zabezpečil resort energetiky zpracování územně plánovacího podkladu pro výběr lokalit jaderné elektrárny. Podle dokumentů byly vytipovány Holice (4x1000 MW), Nechanice (4x1000 MW), Opatovice (2x1000 MW (s možností rozšíření o další dva bloky na celkový výkon 4 000 MW)) a Rohoznice (2x1000 MW). Do užšího výběru poté postoupily Holice a Opatovice.

V Pardubicích.
FOTO: Co je nového v Pardubicích? Když přijedete do krajského města vlakem

Elektrárna Opatovice se od roku 1984 zúčastnila pod vedením ČEZu přípravy jaderné elektrárny. „Lokalita Opatovice se v té době zdála jako poměrně příznivá. A to z několika hledisek. Například tu byla nízká seismicita. Výhodou byla i poloha ve středu republiky a tím pádem ve středu celé elektrizační soustavy,“ uvedl jeden z pamětníků, který dostal část tohoto úkolu na svůj stůl v roce 1984. Své jméno, které redakce zná, však nechtěl uvést. S výstavbou nové jaderné elektrárny se podle dochovaných dokumentů počítalo v letech 1994 až 2000, kdy měl být spuštěn první blok. Areál elektrárny byl i na pozemcích bývalého složiště popílku Dřítče. Tedy na místech, kam dnes například chodí hrát lidé golf.

Černobyl a revoluce

Pokud by skutečně k výstavbě jaderné elektrárny došlo, zanikly by v okolí Opatovic tři vesnice.

A i když plány a vize čítají stovky stran, nakonec ze samotné realizace sešlo. První trhlinou celého projektu byla právě jaderná katastrofa v Černobylu. Tehdy se změnil přístup vyhodnocování vlivu jaderné elektrárny na populaci ve velice blízkých stotisícových městech. Toto vyhodnocování zahrnovalo i tak zvané nadprojektové havárie, přestože v Opatovicích se počítalo s jinou technologií, než byla použita v Černobylu. Místo Opatovic se tak do hledáčku dostala obec Tetov ležící na rozhraní pardubického a kolínského okresu. 14. Prosince roku 2006 však Pardubický kraj tuto lokalitu, vzdálenou 30 kilometrů od Pardubic a 10 od chvaletické elektrárny, vyškrtl ze svých územních plánů.

Posledním hřebíčkem do rakve JE v Opatovicích byla sametová revoluce v roce 1989.