Kolem čtyřiceti milionů korun dluží od začátku nového milénia černí pasažéři hradeckému dopravnímu podniku.

Jen za první tři měsíce letošního roku vypsali revizoři v autobusech a trolejbusech na devět stovek pokut. Toto číslo je srovnatelné i s údaji za stejné období roku loňského. Podle vedoucího tarifů jízdenek hradeckého dopravního podniku Josefa Januše však počet černých pasažérů klesá.

„Loni jsme chytili něco přes tři tisíce lidí cestujících bez platného cestovního dokladu. Rok předtím to bylo kolem šesti a půl tisíce lidí," řekl Deníku Josef Januš, který snižující se počet cestujících, kteří za lístek nezaplatí, přičítá dvěma aspektům. Tím prvním je menší počet revizorů a tím druhým nová filozofie kontrol. „Dá se říct, že jsme se odvrátili pouze od represe i k prevenci. Revizoři tak v dopravních prostředcích často pomáhají lidem, kteří nejsou z Hradce a mnohdy tápají, jak a kde za lístek zaplatit. Popřípadě pomohou mamince s kočárkem, která si kvůli parkování kočárku nestihne včas lístek označit," uvedl Josef Januš a dodal, že jako další část prevence slouží i fakt, že již dva roky nejsou revizoři „anonymní", ale mezi cestujícími chodí v uniformě. „To pomáhá i samotným revizorům. Uniforma přeci jenom budí mezi lidmi větší respekt," dodal vedoucí tarifu jízdenek.

Takřka každý den narazí revizoři hradeckého Dopravního podniku na černého pasažéra. Ne všechny pokuty však sám vymáhá.

„Část pohledávek nabízíme k odkoupení. Jedná se o takzvaný Prodej pohledávek za černými pasažéry," uvedl vedoucí tarifu jízdenek hradeckého Dopravního podniku Josef Januš s tím, že u těchto pohledávek se jedná o případy, které by dopravní podnik nebyl s to sám vymoci.

„Za kvartál se jedná asi o devadesát případů, které jsou z našeho pohledu nevymahatelné. Ať už se jedná o lidi, kteří mají trvalé bydliště na úřadu, nebo o cizince. Nemáme takové prostředky na to, abychom je dohledávali," doplnil informaci Josef Januš. Podle něj se však od roku 2000 podařilo vymahatelnost pohledávek zlepšit. U starých případů je sice vidina zaplacení pokuty minimální, ale u novějších případů se podle vedoucího tarifu jízdenek daří pokuty vybrat v polovině případů. Z jedné nezaplacené jízdy, se může vyklubat několikatisícový dluh. „Pokud vezmeme fakt, že nejčastější jízdenkou je ta osmnáctikorunová, tak při cestovní přirážce tisíc korun a případné upomínce, která vyjde na 210 korun, se tak jedna jízda může vyšplhat až na 1228 korun," uvedl Josef Januš a dodal, že ani tato částka však v případě nezaplacení nemusí být konečná.

„Pokud dotyčný nereaguje ani na upomínku, postupujeme soudní cestou, kde konečná suma bude daleko vyšší. Většinou kolem dvou a půl tisíce korun," doplnil Josef Januš.

Pokud revizor člověka chytne a on je ochoten pokutu zaplatit na místě, popřípadě do tří pracovních dnů, snižuje se cestovní přirážka z tisíce na 400 korun.