Nehostinné, ale krásné pláně Antarktidy si mohou na vlastní oči vychutnat dva Hradečáci – Michal Janouch a Martin Staněk. Do krajiny, kde přestože je léto, panují sněhové bouře, zavedla pracovníky hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu práce – zkoumání ozonové vrstvy.

V úvodním díle před týdnem jsme hradecké polárníky opustili v době, kdy jim počasí dovolilo pokračovat v instalaci přístrojů na střechu meteorologické observatoře na základně Marambio. Počasí v Antarktidě se však záhy opět zhoršilo a v sobotu 13. února montáž přístrojů opět zkomplikovalo. „Mrholení se střídá se sněžením. Střecha observatoře je celá namrzlá. Podle předpovědi se má ale počasí znovu zlepšovat, tak budeme moci instalaci do konce týdne dokončit,“ popsal situaci člen expedice Michal Janouch.

V prvních dnech tohoto týdne plynul život na základně svým pravidelným tempem, které v pondělí zpestřilo vypuštění aerologické sondy. Na střeše v té době už fungoval v neděli zprovozněný Brewerův spektrofotometr. Data z něho jsou denně vysílána přes družici na server Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.

Ve středu vládlo na ostrově Seymour vlídné počasí, kdy denní teploty se dostaly nad nulu. Polárníci proto dokončili instalaci venkovní kamery. Ve chvílích volna se členové expedice vydali do okolí stanice. „Potvrzuje se tvrzení geologů, že celý ostrov Seymour je doslova posetý zkamenělinami. K večeru se obloha vyjasňuje a v západu slunce jsou vidět modrobílé ledovce na desítky kilometrů daleko,“ líčí Michal Janouch.

Čtvrtek polárníci zahájili ranní vycházkou do okolí zalitého slunečními paprsky. „V dálce modrobíle září celý Antarktický poloostrov. Jelikož se stanice nachází na náhorní plošině, scházíme dolů k moři. Otvírá se nám nádherný pohled na mohutné ledové hory,“ popisují.