Premiéra pořadu s podtitulem „Střecha Sibiře“ zavede diváky do ruské části hor ležících doslova v srdci Asie - na rozhraní Ruska, Mongolska, Číny a Kazachstánu. „Altaj“ je další z Loewových diashow zpracovaných moderní digitální technikou, která přináší divákům atraktivní podívanou. Projekce obrázků je doplněna altajskou hudbou a celý večer je provázen živým a poutavým vyprávěním cestovatele o jeho dobrodružné cestě.
„Altaj je nejvyšším pohořím Sibiře, dosahuje výšek až 4500 metrů. Moje cesta však nebyla žádnou horolezeckou expedicí, ale cestovatelskou výpravou, která mě zavedla do nádherných a divokých koutů horské přírody i do vesnic k místním lidem. Je neuvěřitelné, kolik typů krajiny jsem objevil v tomto jediném, nepříliš rozlehlém pohoří,“ říká Martin Loew a dodává, že první dojem na něho Altaj udělal svými divokými řekami. Právě z nich se slévá jeden z mohutných sibiřských veletoků – řeka Ob.
Ovšem horské řeky jsou divoké, samá peřej, kaňon a prudký zákrut. K tomu jsou úchvatně barevné. Zejména řeka Katuň, napájená vodou z ledovců z nejvyšších hřebenů Altaje, je tyrkysová, až oči přecházejí. Když takovou řeku překonáte po houpajícím se lanovém mostě, nevíte, zda se vám hlava točí víc z té krásy či závratí z výšky.
„Další nezapomenutelný dojem na mě Altaj udělal svou částí pouštní, v blízkosti mongolských hranic. Svahy hor vypadají, jako by je někdo namaloval. Oranžová, šedá, rudá, černá, fialová… a dole v údolí se vinou meandry řeky Čuja plné zelené vegetace. Krajina je to téměř neskutečná.
Do třetice silných dojmů z Altaje musím doplnit ledovce. I bez horolezeckého vybavení se dostanete do lůna království horských ledovců. Tak obklopen ledovci jako v Severočujském hřbetu jsem nebyl snad ani v Patagonii.
A to nezmiňuji hustou horskou tajgu plnou zvěře, modrá jezera na horských pláních či množství prehistorických památek v podobě kurganů, kamenných sloupů či skalních rytin.Altaj je skutečným pokladem,“ vyznává se Martin Loew. (zr)
