Podobně jako čeští odborníci tápou v podobných případech i zvěrolékaři v zahraničí. Kvůli šetření přitom veterináři vyzpovídali desítky osob, které se na farmách a mezi nimi pohybovaly, řekl Radek Axmann z Krajské veterinární správy Pardubického kraje.

Odborníci vědí, jak se ptačí chřipka šíří, přenáší ji volně žijící ptáci. V případě nákazy u čtyř chovů drůbeže v Tisové, Noříně, Netřebech a Kosoříně je tedy metoda pátrání stejná. V prvním případě se pracovníci veterinární správy zaměřili také na podestýlku, kterou mohl infikovat trus volně žijícího ptáka. Na dalších farmách se podestýlka jako zdroj nákazy vyloučila, v inkubační době se na hospodářstvích nově nepodestýlalo, uvedl Axmann.

"Do prvního chovu v Tisové se také mohl dostat volně žijící pták, není na rozdíl od dalších farem hermeticky uzavřen," uvedl Axmann.

Nakažený pták se také mohl u farmy vykálet, a do haly se tak virus třeba dostal na podrážce boty některého z pracovníků, stejně tak mohl být na pneumatice vozu, který třeba do farmy přivážel krmivo.

Veterináři proto vyzpovídali desítky osob. Zjistili, že v Tisové a Noříně se v inkubační době, tedy během tří až sedmi dní, pohybovalo 13 osob. V Netřebech muselo přesný pracovní postup vysvětlovat deset lidí, v případě Kosořína 28 lidí. Šlo o zootechniky, veterináře, řidiče, kteří naváželi krmení, vajíčka nebo o údržbáře. Někteří lidé se pohybovali na několika farmách, uvedl Axmann.

"S výjimkou první farmy byla všechna ohniska hned po zjištění nákazy vyšetřována a byla negativní," dodal.

Pokud tedy nákazu rozšířil člověk, třeba na podrážce boty, je velmi těžké jej dohledat. Všichni, kdo přišli do styku s drůbeží, měli dodržovat takzvanou biologickou bezpečnost, to znamená, že chodili například přes dezinfekční rohože. "Pokud někdo z těchto lidí porušil opatření, nepřiznal se. Ale šetření je velmi komplikované, dám příklad. Nemůžeme říct, že to tam zavezl Franta 25. června, když byl chov 30. června vyšetřen jako negativní," uvedl Axmann.

Veterináři rovněž odebrali vzorky u volně žijících ptáků na rybnících v ohnisku nákazy, i ty byly negativní, dodal Axmann.

"V Holandsku měli před dvěma lety 70 ohnisek, nákaza se šířila lavinovitě. Zdroj taky nikdy nenašli. Jenom přepokládali, že jeden zdroj byl primární a z něho se nákaza rozšířila na další místa," řekl Axmann.

Především čtyři chovy s výskytem ptačí chřipky budou po dobu 21 dní, kdy trvá zvýšený pravidelný dozor, veterináři častěji kontrolovat. Musí mít stoprocentní jistotu, že se nákaza po opětovném zaplnění farem drůbeží znovu nevyskytne, uvedl Axmann.