CHŘIPKA A JEJÍ PREVENCE

jsou obdobně jako
ve stejném období minulých let, právě v těchto dnech, jedním z hlavních zdravotnických témat, která se objevují na stránkách
a ve vysílání řady českých masmédií.

Důvody vyplývají především z faktu, že po novém roce začíná ta pravá „sezóna“ pro masové šíření viru chřipky mezi lidmi. Ovšem v podmínkách České republiky je navíc neméně důležité, že celková proočkovanost naší populace letitě dosahuje, na rozdíl od vyspělých států Evropské unie, jen velice nízké úrovně kolem 7 %. Navíc se v aktuální epidemické sezóně hovoří o tom, že nám hrozí epidemie chřipky vyvolané „agresivnějším virem“ s označením H3N2. V současné době tento virus již způsobil epidemické šíření chřipky typu A v některých západoevropských zemích a řada momentů napovídá, že by mohl v krátké době „úspěšně“ dorazit také do České republiky.

Statistika hovoří o závažnosti problému
Každým rokem onemocní chřipkou průměrně 1 až 2 miliony obyvatel České republiky, z toho minimálně 2 tisíce postižených na následky této infekce umírá. Pokud vznikne epidemie chřipky, nutno počítat většinou s tím, že bude probíhat po dobu 4-6 týdnů.
Ročně je na úhradu nemocenských dávek v přímé souvislosti s chřipkou potřeba vynaložit kolem 2 miliard korun, přímé ekonomické ztráty dosahují kolem 10 miliard korun, léky u nekomplikovaných případů chřipky stojí zhruba 50 milionů korun.

Odolnost proti chřipce
Chřipkový virus (především pak virus chřipky typu A) je typický tím, že mění své vlastnosti, a proto si lidský organismus nemůže vůči němu vytvořit celoživotní imunitu, a to ani po překonání onemocnění ani po očkování. Z pohledu zátěže pro lidský organizmus nelze chřipku v žádném případě považovat za banální onemocnění. Pokud dojde k infekci u staršího člověka, osoby s chronickým onemocněním, dítěte do dvou let věku nebo ženy v prvním trimestru těhotenství, znamená to vždy vážné ohrožení zdravotního stavu.

Původce chřipky a jeho šíření

Chřipku vyvolávají viry z čeledi Orthomyxoviridae, vyskytující se ve třech odlišných typech. Zdrojem nákazy je nejčastěji člověk, který intenzivně vylučuje virus především v prvních třech dnech onemocnění. Největší význam má šíření původce chřipky kapénkovou cestou při kašlání, kýchání, smrkání apod. Při těchto reflexech se do ovzduší uvolňují kapénky infekčního aerosolu, jehož prostřednictvím může dojít k nákaze dalších vnímavých osob. Velice příznivé podmínky pro přenos viru chřipky vytváří pobyt v uzavřených prostorách s velkou obměnou osob, jako jsou například veřejné dopravní prostředky, osobní vlaky, kina, divadla, diskotéky apod.

Projevy chřipky
Pro typické onemocnění chřipkou svědčí náhlý začátek potíží. Prakticky z plného zdraví pozorujeme celkové příznaky virové nákazy v podobě vysoké horečky (39 stupňů a více), zimnice, bolestí hlavy, bolestí za očními bulby, bolestí svalů a kloubů. Na rozdíl od celé řady jiných respiračních nákaz začneme další příznaky z postižení dýchacích cest (pálení v krku, polykací potíže, suchý dráždivý kašel a pálení očí) pociťovat až později, většinou až po několika hodinách.

Laici a někdy také odborníci nesprávně zahrnují pod pojem chřipka i jiné respirační infekce. Za prvé proto, že sezóna chřipky je zároveň obdobím řady dalších respiračních onemocnění virového a bakteriálního původu.
Druhou příčinou záměny je fakt, že v některých fázích může chřipka připomínat jiné nakažlivé onemocnění s postižením dýchacích cest. Nejzávažnějším praktickým dopadem nesprávně stanovené diagnózy je nabytá doživotní nedůvěra vůči vakcinaci u člověka, který se nechal proti chřipce očkovat a nesprávně diagnostikovanou "chřipku" stejně dostal.

Komplikace chřipky

Nejsou vzácné a vznikají častěji u dětí, starších osob a jedinců s celkově oslabeným zdravotním stavem. Mohou pobyt na lůžku prodloužit z obvyklých 7-10 dní až na několik týdnů. Virus chřipky destruuje řasinkový epitel dolních dýchacích cest, který za normálních okolností plní funkci bariéry vůči bakteriím zevního prostředí. Narušení této funkce může vést ke komplikacím v podobě zánětů průdušek, plic, nosních a čelních dutin a u malých dětí především zánětů středouší. Tento druh komplikací se obvykle rozvíjí až při ústupu celkových příznaků chřipky, a poznáme ho podle opětovného vzestupu teploty, který bývá doprovázen potížemi s dechem a vykašláváním hlenu. Při včasné antibiotické léčbě lze naprostou většinu uvedených komplikací úspěšně zvládnout. Méně časté, ale o to nebezpečnější jsou primární chřipkové záněty plic. Tyto komplikace končí nezřídka úmrtím postižené osoby.

Prevence chřipky

Lidský organismus nevystačí v boji proti chřipce pouze s dobře "vypěstovanou" nespecifickou odolností (ovlivňování výživy, tělesná aktivita, otužování aj.). K tomu, aby mohl odolávat chřipce, měl by být vybaven také specifickými protichřipkovými protilátkami. Proč tuto ochranu nemáme, přestože jsme ve svém životě již chřipku překonali (někteří opakovaně)? Odpověď je skrytá ve vysvětlení schopnosti chřipkového viru neustále měnit své vlastnosti. Organismus "odhalí" přítomnost chřipkového viru především na základě rozpoznání jeho povrchových antigenů, tj. hemaglutininu a neuraminidázy. Výsledkem rozpoznání viru je tvorba specifických ochranných protilátek - z hlediska ochrany před opakovanou infekcí virem chřipky by teoreticky mělo být všechno v pořádku. Mnozí z nás se však již přesvědčili, že opakovaná chřipka není zvláštností. Důvodem je velká schopnost chřipkového viru přetvářet vlastní antigeny do stále nových a nových podob, které si lidský organismus "nepamatuje", a tudíž není připraven rychle a účinně zareagovat.
Nejefektivnější prevencí chřipky je očkování

Statistiky hovoří za vše:

v případě zdravých mladých osob zabrání očkování proti chřipce onemocnění v 70-90 procentech; u starších lidí snižuje nutnost hospitalizace o 70 procent a nebezpečí úmrtí o 85 procent; mezi pacienty odkázanými na ústavní péči se vakcinací snižuje riziko zánětů plic o 60 procent a riziko případného úmrtí o 75-80 procent.

Celková proočkovanost dosahuje v České republice pouze třetinových hodnot ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Obdobný rozdíl je také v proočkovanosti seniorů nad 65 let věku, přestože statistiky jednoznačně dokazují, že riziko úmrtí na chřipku u těchto osob až čtyřnásobně vzrůstá právě v případě, když nejsou proti chřipce očkovány.

Očkování doporučujeme již dětem starším šesti měsíců, které nemají akutní horečnaté onemocnění. Lidé, kteří se zotavují po těžké nemoci, by měli otázku očkování konzultovat s lékařem. Očkování alergiků lze provádět jen za určitých podmínek. Vakcinace proti chřipce je zvlášť vhodná pro osoby s kardiovaskulárními onemocněními, chronickými onemocněními dýchacího systému, chronickými onemocněními ledvin, cukrovkou, jinými chronickými poruchami metabolizmu a poruchami imunity. Další rizikovou skupinou jsou všechny osoby nad 60 let věku (v USA je doporučováno již nad 50 let věku), a také ty, které jsou profesionálně vystaveny zvýšenému riziku infekce, tj. především zdravotníci, sociální pracovníci apod. Samostatnou skupinu lidí, kteří by se měli nechat proti chřipce očkovat, představují zaměstnanci v energetice, dopravě, školství, policii, armádě aj.


Kdo hradí náklady na očkování
V České republice mají na bezplatné očkování proti chřipce nárok všechny osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Na státem hrazené očkování mají nárok dále všichni, kdo jsou umístěni v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, kteří trpí chronickými nespecifickými onemocněními dýchacích cest, chronickými onemocněními srdce, cév a ledvin nebo cukrovkou léčenou insulinem, a v neposlední řadě také personál všech výše uvedených zařízení.

Vakcína proti chřipce je plně hrazena zdravotními pojišťovnami u pacientů:
nad 65 let věku, po splenektomii (chirurgickém odstranění sleziny), po transplantaci krvetvorných buněk, dále u těch, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce, cév, dýchacích cest, ledvin nebo cukrovkou.

Samoplátci zaplatí za vakcínu (včetně aplikace) kolem 300 korun. Některé zdravotní pojišťovny vakcínu svým klientům hradí přímo, u jiných je na základě dodaného potvrzení vakcína uhrazena z tzv. „balíčku služeb“.

Kdo očkování provádí
Vakcinaci proti chřipce provádějí praktičtí lékaři a očkovací centra.

Za jak dlouhou dobu po očkování jsme chráněni

Vytvoření ochranných hladin protilátek můžeme očekávat asi za čtrnáct dnů po očkování proti chřipce. Při aplikaci neživé vakcíny nehrozí podle specialistů zhoršení průběhu onemocnění v případě, že se člověk nakazí chřipkou krátce po očkování, očkovat proti chřipce je možné kdykoliv.

Je letošní vakcína proti chřipce účinná?

Složení vakcín proti chřipce se každým rokem mění podle doporučení Světové zdravotnické organizace, které vychází z výsledků sledování cirkulace chřipkových virů ve světě. Vakcína pro letošní epidemickou sezónu je konstruována tak, že chrání také proti viru chřipky H3N2.

MUDr. Jozef Dlhý, Ph.D.,
vedoucí protiepidemického odboru
KHS Královéhradeckého kraje