Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh brzy zveřejníme.

Najdu tady babičku s dědečkem?

Vážená  redakce, jsme rodinka s pětiletou holčičkou a rádi  bychom pro ni, prostřednictvím této rubriky,  našli adoptivní babičku s dědečkem, kteří jsou již v důchodu a nemají žádná vnoučátka. Pocházíme z Jičínska a rádi bychom, aby odtud byli také. Bydlíme v baráčku a máme pejska  jezevčíka, máme rádi přírodu a rádi chodíme na houby. Pokud jsme někomu padli do noty, tak budeme rádi, když nám odepíše. Na případné odpovědi se těší

Lucinka z Jičínska.

Hledám plnoštíhlou a vnadnou ženu

Vážená redakce, rád bych se touto cestou seznámil s ženou přiměřeného věku a podobných zájmů. Je mi 60 let, jsem dvacet let rozvedený a bezdětný. Bydlím v Radčicích v rodinném domku s velikou zahradou. Mezi mé záliby patří příroda a zvířata. Také se věnuji psaní knížek pro malé děti, mimo jiné jsem i spoluautorem Slabikáře.

Rád bych poznal plnoštíhlou vnadnou ženu, protože si myslím, že tento typ 
na vesnici patří. Nechci se dovolávat slibů, nechci ani soucit a ani si cokoliv připomínat. Rozhodne-li se nějaká žena pro mě, udělám cokoliv, aby byla tou nejšťastnější ženou na světě. Na vaše dopisy se těší

Jíra z Radčic.

Pomůžou tyto řádky k našemu vztahu?

Vážená redakce, ráda bych vaším prostřednictvím našla štěstí v podobě vhodného protějšku. Je mi 58 let, bydlím v malé vesničce v Českém ráji. Vychovala jsem dvě děti, které mě již nepotřebují. Zajímám se o přírodu, jízdu na kole, hudbu a mám i řidičský průkaz.

Je těžké žít sama, ale nevzdávám to a zkouším štěstí touto cestou.

Děkuji za upřímné odpovědi a moc se na ně těším.

Čtenářka od Jičína

Nevím, jak jít 
štěstí naproti

Vážená redakce, Vánoce jsou již za námi a přivítali jsme nový rok. Je to období, kdy člověk prožívá emoce silněji než jindy,  a  já jsem se cítila velice sama.

Nevím, jak jít štěstí naproti. Ráda bych, jako většina mých přátel v mém okolí, žila ve dvou. Nikdy jsem nebyla sama, až nyní.

Moc bych si přála to změnit. Psala jsem i Ježíškovi, věřila jsem a stále věřím, že se najde opuštěný muž, který se také cítí sám a napíše.

Já čtu Řádky důvěry už pár let. Noviny si kupuji pravidelně a číst je začínám vždy na této straně.

Něco málo o sobě. Jsem padesátnice, drobné, štíhlé postavy. Užívám si život podle možností. Přiměřeně věku sportuji, čtu a hodně času trávím v přírodě.

Chtěla bych se o někoho starat. Večer si popovídat, zajít do divadla nebo na výlety.

V našem věku už není zapotřebí hromadit peníze, ale užívat života dokud to jde.

Děti jsou zaopatřeny a žijí svůj vlastní život. Mám z nich radost, ale chybí mi spřízněná duše. Možná žije muž podobného osudu kousek ode mě, možná i o kousek dál. Vzdálenost mi nevadí. Když lidé chtějí, najdou si cestu k sobě.

Od muže očekávám upřímnost, pracovitost a trochu tolerance.

Čtenářka od Svitav

Pokud chcete reagovat na tyto příspěvky, pište na adresu redakce: Hradecký deník, Řádky důvěry, Kladská 17, 500 03 Hradec Králové, nebo na e-mailovou adresu g.capouskova@vlp.cz. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.

Deník pomáhá: Potřebujete se „vypsat" z těžké životní situace? Toužíte nalézt přátele? Svěřte svůj příběh Deníku. Samozřejmostí je diskrétnost.