Tlupy cizinců vyhozených kvůli krizi z práce a hledajících v ulicích města možnost, jak přijít k penězům. Takový obrázek, z něhož mají české bezpečnostní služby hrůzu, v Hradci nehledejte. Nebo aspoň ne ve velké míře. Výhodou krajské metropole v tomto směru je malý podíl průmyslu na zaměstnanosti. V průmyslu totiž pracují zahraniční dělníci nejvíc.

„Zatím nemáme poznatky, že by se zvyšoval počet cizinců potulujících se po městě, nebo že by se sem stahovali z okolních okresů více postižených nezaměstnaností,“ informovala Deník mluvčí Městské policie v Hradci Králové Eva Čížková.

Bezpečnostní složky přesto nespí. „Na všech inspektorátech cizinecké policie v rámci oblastního ředitelství Hradec Králové je prováděn od prosince monitoring dopadů hospodářské krize na propouštění zahraničních dělníků. Největší dopad krize je v okrese Pardubice,“ sdělila Radka Jiroutová z královéhradecké cizinecké policie. Propouštění se podle ní dotklo zejména dělníků z Mongolska, Vietnamu a Ukrajiny.

Cizinecká policie navíc spolupracuje s úřady práce.

V případě, že zaměstnavatel cizinci ukončí pracovní poměr a nahlásí to úřadu práce, ten o tom informuje cizineckou policii. Ta následně zahájí správní řízení o zrušení přechodného pobytu za účelem zaměstnání.

Situaci se snaží čelit i úřad práce. „Přestože máme informace o propouštění cizinců, tak na druhou stranu pořád evidujeme žádosti o povolování práce cizinců. Snažíme se to tam, kde je to možné, zkoordinovat tak, aby sem noví cizinci nepřicházeli, ale na volná místa umisťovali ti, kteří tady už jsou,“ vysvětlil ředitel Úřadu práce v Hradci Králové Martin Horák.

Podle úřadu práce v okrese pracuje 1492 cizinců ze zemí Evropské unie, kteří povolení nepotřebují.

Vydaných platných povolení pro lidi ze zemí mimo EU je evidováno 3524. Nejčastěji na Hradecku z těchto zemí pracují Ukrajinci, hodně je i Mongolů, Vietnamců a Moldavanů.

Není práce, první Mongolové se vrací domů

Nezaměstnanost ve východních Čechách je o dvě procenta vyšší než před rokem. Nejhorší propuštění je ale možná už za námi.

Je to první vlaštovka úspěšného projektu, nebo naopak důkaz propadáku?

Prvních osm Mongolců, kteří v našem kraji pracovali ve firmávh jako agenturní pracovníci a o místo přišli při současném propouštění, se o víkendu rozloučilo s Pardubicemi a s využitím vládního projektu dobrovolných návratů odletělo do vlasti.

Od státu za to dostávají 500 Euro na cestu a letenku navrch. I jeden ze zastánců projektu, Milan Daniel z organizace Most pro lidská práva, připustil, že zájem o projekt je mezi občany třetích zemí malý. „ Nezájem daný tím, že ti lidé investovali spoustu peněz na cestu sem, zadlužili se ve svých domovech s vidinou peněz, které si převezou odsud. A státní příspěvek jim vrací jen 10 nebo 20 procent vkladu. Návrat je pro ně prostě neekonomický a cizinci se zde snaží udržet všemi dostupnými prostředky,“ uvedl Daniel.

Mongolové jsou mezi cizinci prakticky jediní, kdo o nabídku státu jeví aspoň nějaký zájem. Z 30 cizinců, kteří se do projektu zaregistrovali v Pardubickém kraji, je 27 Mongolců. Naproti tomu Vietnamci řeší nezaměstnanost jinak: měníc si účel pobytu ze „zaměstnání“ na „podnikání“. Důkazem je, že od počátku roku už v kraji požádaly o ohlášení živnosti stovky Vietnamců.

MARTIN ČERNÝ
KAMIL DUBSKÝ