Bouře přijdou do Čech odpoledne, na Moravu večer, během noci se počasí uklidní.
„Při přechodu studené fronty přes naše území se budou ojediněle vyskytovat silné bouřky doprovázené výskytem krup, přívalovými srážkami s úhrny v Čechách kolem 50 milimetrů, na Moravě a ve Slezsku kolem 30 milimetrů a silnými nárazy větru 70 až 90 kilometrů v hodině,“ uvedl ústav. V Čechách budou bouřky silnější, než meteorologové původně čekali, budou padat také kroupy.
První blesky protnou oblohu nad Čechami kolem 14:00, na Moravu pak bouře dorazí kolem 18:00. Přívalový déšť může rozvodnit malé toky nebo způsobit rychlý odtok ze svahů, je proto možné, že voda zatopí níže položená místa, třeba sklepy. Kvůli vichru by také měli lidé zajistit volně položené předměty, třeba zahradní nábytek.
Hasiči radí, aby se lidé nevydávali na výlety do přírody
Největší nebezpečí zásahu bleskem je na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí, například sloupů elektrického vedení, u vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Pokud už bouřka někoho zastihne ve volné přírodě, je prý nejlepší ji přečkat v podřepu s nohama a rukama u sebe.
SLOVNÍK METEOROLOGICKÝH POJMŮ:
Tromba je atmosférický vír s nehorizontální osou rotace. Průměr tromb se pohybuje v rozmezí decimetrů po stovky metrů.Malé tromby jsou menší přízemní víry, s rozměry od několika decimetrů po jednotky metrů. Jejich existenci signalizuje přítomnost vířícího prachu, písku, listí, apod. Malé tromby vznikají při přehřátí zemského povrchu (poušť, pole, letištní plocha, apod.). Velké tromby se vyskytují nejčastěji v souvislosti s výskytem bouřkových oblaků cumulonimbus (kumulonimbus). Podmínky pro vznik tromby jsou velmi specifické. Musí dojít ke střetnutí velmi vlhkého vzduchu (většinou oceánského) se vzduchem velmi teplým a suchým (pevninským). Vzhled tromby je nálevkovitý, popř. trychtýřovitý. V počátečním stádiu, kdy se tromba nedotýká zemského povrchu, je označována jako tuba (zvláštnost oblaku). V případě, že byla pozorována tuba, která způsobí na zemském povrchu nějaké škody, což lze považovat za důkaz, že tromba dosáhla země, je klasifikována stupněm F0 až F5 Fujitovy stupnice (podle závažnosti škod které způsobí).
Tornádo je silně rotující vír (se zhruba vertikální osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody.Vznese do vzduchu až 5 tun! Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 50 do 100 m.s-1 i více, přičemž jeho velikost se pohybuje ve stovkách metrů v průměru. Tornáda se vyskytují v bouřích téměř po celém světě, přičemž nejznámější oblastí je americký středozápad a jih, jedná se o tzv. tornádovou alej, resp. tornádový pás, která se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím - Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Ve Spojených státech je největší výskyt tornád na světě. Nejvíce tornád se tam vyskytuje v období od dubna do června.
Supercela (angl. supercell) je konvektivní bouře tvořená jedinou mohutnou konvektivní buňkou. Silně rotuje kolem své vertikální osy, neboť ji vytváří silný vzestupný proud. Lze v ní pozorovat tzv. mezocyklónu o průměru asi 20 km. Supercela patří mezi nejzávažnější poruchy v troposféře. Právě v souvislosti s výskytem supercel dochází ke vzniku nejničivějších tornád na americkém středozápadě. Navíc je doprovázena intenzivními elektrostatickými výboji a prudkým, vytrvalým přívalovým deštěm mnohdy doprovázeným mohutným krupobitím. Výskyt supercely v Evropě je poměrně vzácný, ale ne neobvyklý. Zdroj: Wikipedia
Čtěte také:
Tornádo zničilo halu, kde bylo přes sto lidí
FOTO: Tornádo řádilo v úterý i na Lužsku
