V Jihlavě s hradeckým divadelním souborem Ambrozia vystupovali s hrou S vyloučením veřejnosti. Eva Čunková nám vypráví o sociální patologii. Právě tato problematika, a hlavně drogově závislých, kteří jsou někdy ne vlastní vinou na okraji společnosti, ji vždy zajímala. I proto byla ve Vsetíně zapojena v takzvaném Peer programu.
„Chtěla bych lidem pomáhat, i když je to někdy těžké,“ říká. Vysvětluje, že už ve Vsetíně jako dcera starosty, dnes už vicepremiéra, byla vždy „víc na očích“. Když udělala nějaký menší běžný průšvih, hned se to zveličilo. Pokud se jí zase něco povedlo, byla vynášena do nebe… „V Hradci se mi líbí a jsem ráda, že se moc neví, že jsem dcerou toho Jiřího Čunka, který je teď stále pod palbou špíny a je na něj pořádána štvanice,“ tvrdí.
Eva říká, že právě proto, že tátu dobře zná, ví zcela určitě, že nic neprovedl, a ani o tom nepochybuje. “Vzít úplatek by bylo pod jeho úroveň. Jde o organizovanou štvanici zášti a nenávisti, za níž je asi člověk zaslepený závistí a postrádající svědomí. Je to nechutné,“ myslí si. Eva Čunková věří v dobro. „Věřím, že to táta zvládne a vše dobře dopadne. Zloba, lež a nenávist nemohou přece pořád vítězit,“ uzavírá.
