Osmadvacetiletý Zdeněk Beran (na snímku) se specializuje na dějiny českého pozdního středověku a jeho nynějším úspěchem je vydání monografie Poslední páni z Michalovic, v níž se zabývá příslušníky jednoho z předních českých panských rodů, který se významně zapsal do českých středověkých dějin. Úspěch mladého studenta je významný i tím, že dosud nezavršil doktorské studium. Přesto již uskutečnil několik cenných výzkumů, jejichž publikované závěry mohou kromě odborníků zaujmout i širší poučenou veřejnost.

V knize Poslední páni z Michalovic mohou čtenáři nahlédnout do zákulisí „velkých dějin“ husitské a poděbradské epochy. Na osudech jedné panské rodiny autor sleduje postupný myšlenkový posun původních obhájců reformy české církve v duchu myšlenek mistra Jana Husa přes obrat k radikálně protihusitským pozicím až k postupnému růstu schopnosti soužití s českými kališníky.

A jak se dívá oceněný vědec na úlohu historie v současné společnosti? Středověk může být mnohým vzdálený a jeho výzkum není bezprostředně ekonomicky zužitkovatelný. Je tedy potřebný? „Z mého hlediska poskytují dějiny středověku jedinečnou možnost seznámit se s dobou, kdy se formovaly základy současné společnosti, kultury i civilizace. Jako takové si budou vždy zasluhovat naši kritickou, nikoli však přehnaně či zaujatě kritickou pozornost,“ uvedl Zdeněk Beran.

Nyní se připravuje k završení disertační práce a současně pracuje na nové knize.