Podle průzkumu provedeného pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK) je pětina obyvatel Královehradeckého kraje ochotna splnit přání svých dětí, ačkoliv se zrovna nenachází v příliš dobré finanční situaci. Investice do zboží, které dítě nezbytně nepotřebuje, mohou však snadno přerůst do problémů se zadlužením.

Snaha dopřát svým dětem to nejlepší však dětstvím nekončí. Pokračuje také v dospělosti, kdy se rodiče snaží dětem zajistit spokojený život a finanční nezávislost. Ty se během svého osamostatňování snadno ocitnou ve finančních problémech a jsou to opět rodiče, kteří jsou připraveni jim pomoci. Toho si jsou jejich potomci vědomi a tři pětiny z nich by tak byli ochotni od rodičů finanční pomoc přijmout.

„Pomoc rodičů se nemusí týkat pouze jejich finančních úspor. Často se například stává, že si lidé berou půjčky pro své potomky na své jméno, případně je čerpají potomci na jméno rodičů, v některých případech dokonce bez vědomí rodičů. Děti je následně mnohdy nejsou schopny splácet a přenesou toto finanční břemeno na své rodiče," uvádí Markéta Fixová ze společnosti KRUK.

Ne všichni si ale myslí, že pomáhat dětem za každou cenu je dobře. „Kdyby se děti ocitly v tíživé situaci, pomohla bych jim. Ale vše má své meze, pokud bych neměla, tak by se situace musela řešit jinak," myslí si Leona Horká z Hradce Králové.

„Když syn potřebuje peníze, půjčím mu je," říká Eva, která se kvůli němu zadlužila

Příkladem, kdy se rodiče zadluží kvůli svým dětem, může být příběh sedmdesátileté paní Evy, která přestože celý život poctivě pracovala a žila velmi skromně, má na sobě nyní několik půjček a ocitá se pravidelně na pokraji dluhové pasti. Do mezní finanční situace ji přivádí její bezmezná snaha pomáhat svým dvěma dětem.

„Před pěti lety se sešlo několik životních změn najednou. Odešla jsem do důchodu, tím se mi snížil měsíční příjem na 12 tisíc korun. Dcera mě požádala o pomoc, když se s manželem ocitli v dluzích. Přenechala jsem jim družstevní byt, kde jsem měsíčně platila 3 tisíce a odešla do nájemního, kde platím za bydlení 8 tisíc. Kdybych si nechodila přivydělávat na brigády, musela bych vyžít se čtyřmi tisíci," vypočítává paní Eva.

Maximálně se snaží pomáhat také svému téměř padesátiletému synovi, který neúspěšně podniká. Nedostatek příjmu řeší syn nejrůznějšími půjčkami. Již několik let je v situaci, kdy mu kvůli jeho neschopnosti splácet a mnohačetným exekucím žádná instituce finance nepůjčí. Jestliže potřebuje uhradit náklady na energie, sociální a zdravotní pojištění pro zaměstnance nebo případné nákupy materiálu, obrací se s žádostí o pomoc na svou matku. Paní Eva vždy ochotně vyhoví, vezme si půjčky a pomáhá synovi pokrýt jeho náklady a dluhy.

„Pomoc synovi beru jako samozřejmost. Potřebuje-li peníze, udělám maximum pro to, abych mu je pomohla obstarat. Poslední zkušenost mi ale nabourala jistotu, že dělám dobře. Před dveřmi se objevila žena, zastupující nebankovní společnost, a chtěla po mně splátku půjčky, kterou jsem si nevzala. V ten moment mi došlo, že to zašlo až příliš daleko a syn si bere úvěry na moje jméno bez mého vědomí," říká paní Eva.