Co rok, to stovka porodů navíc. Takový nával v královéhradecké fakultní nemocnici nepamatují. A stejné je to i v dalších porodnicích východních Čech.
„Za celý loňský rok se u nás narodilo 2343 dětí, mezi nimi byla i dvoje trojčata. Porodů jsme měli celkem 2240. O rok dříve jich přitom proběhlo 2124, předloni 2099 a v roce 2004 jen 1997,“ vypočítává statistička fakultní nemocnice Lenka Kovařovicová.
Vysoká porodnost však stále nemá na polovinu 70. let. Tehdejší propopulační opatření za Husákova režimu, jako novomanželské půjčky, přídavky na děti a výstavba panelových domů, vyšvihly porodnost na nebývalou úroveň. Jen ve východních Čechách se v roce 1974 narodilo 15 tisíc dětí. Vloni jich bylo sotva 11 tisíc.
Oproti katastrofální sitauci na přelomu tisíciletí je však i toto opravdový baby boom.
„Stárnutí obyvatelstva je přesto neodvratné,“ varují statistici. Baby boom totiž za pár let odezní. Východ Čech dnes nevymírá hlavně díky přistěhovalcům.

Zakládání rodin Východočeši odkládají na vyšší věk

Extrémně nízkou porodnost před osmi lety způsobila podle sociologů skutečnost, že silné populační ročníky ze 70. let odkládaly zakládání rodin na pozdější věk.
Ani dnes ale porodnost nedosahuje zdaleka hodnot, potřebných pro zachování počtu obyvatel. Na Pardubicku a Hradecku dokonce patří mezi nejnižší v republice (viz mapa). Plodnost vyjadřuje počet narozených dětí za rok na 1000 žen ve věku plodnosti (tedy od 15 do 49 let).
PORODNICE PRASKAJÍ VE ŠVECH. Rodí se tolik dětí, že porodnice ve Fakultní nemocnici Hradec Králové musela několikrát uzavřít svůj příjem. Mezi nastávajícími maminkami jsou oblíbené takzvané přirozené a alternativní porody. Ty nabízí také porodnice ve Vrchlabí, která jako jedna z prvních umožnila matkám porod do vody. Foto: Deník/Petr Šimr