Podle přední české odbornice na léčbu sexuálních deviací Želmíry Herrové je přibližně čtyřicetiletý muž velmi nebezpečný. Pravidla ambulantní léčby, která mu byla nařízena Okresním soudem v Havlíčkově Brodě za sexuální zneužití devítileté dívky z Hradecka, nedodržuje a do ordinace Herrové nedochází.

Lékařka pro Deník uvedla, že by se měl pohybovat v obci Černožice, nebo v Hradci Králové. Jeho jméno redakci prozradit nechtěla.
„Trpí sexuální agresivitou vůči osobám opačného pohlaví. Vůči ženám, dívkám i děvčátkům,“ řekla Herrová.
Deviant se sice podrobil ochranné ústavní léčbě, riziko jeho dalšího útoku je však podle sexuoložky den ode dne vyšší.
„Mám informace, že začal pít alkohol. A když pije, tak se jeho ovládací schopnosti zhoršují. Mohl by vše, co se naučil v ústavu hodit za hlavu. Proto tolik roste nebezpečí, že svůj čin zopakuje,“ sdělila odbornice.
Z tohoto důvodu už třikrát kontaktovala soudce, který muži sexuální léčbu nařídil.

Léčit by se měl u vás v Havlíčkově Brodě?
Ano.

Máte nějaké informace o jeho pohybu?
Vím, že je někde v Černožicích, anebo v Hradci Králové. To já teď přesně nevím.

Má nařízenou ambulantní léčbu?
Ano, ale nedodržuje ji a momentálně pije. A když pije, tak se to nebezpečí zvyšuje ze dne na den.

Jako se u lidí bez deviace alkoholem uvolňují stavidla, tak u deviantů je s alkoholem větší riziko, že někoho napadnou?
Ano.

Kolik mu je alespoň přibližně let?
Asi čtyřicet.

Kým měl tu léčbu nařízenou?
Okresním soudem v Havlíčkově Brodě.

Už podobný čin spáchal?
Ano.

Jakou poruchou trpí?
Sexuální agresivitou.

Vůči dospělým ženám, nebo dětem?
Vůči osobám opačného pohlaví. Ženám, dívkám i děvčátkům.

Takže u něj je to rozpětí takhle široké?
To je složitější věc. Víte, to by napřed národ musel něco vědět o sexuálních deviacích. Už dávno volám po tom, aby existoval nějaký systém vzdělávání o sexualitě tohoto národa. To, co mává životem každého z nás, na to každý kašle. Málokdo se ve své sexualitě vyzná.

Myslíte, že toto vzdělání by mělo být v základních školách?
No všude! Všude možně. Na základních školách na to kašlou, tak je třeba média nějak k tomu vyprovokovat.

Jenže tyto informace se dostávají k veřejnosti až po případu, jako byl třeba ten Jakubův.
No, národ se sice vzrušil tímto případem, ale pak zase bude ticho po pěšině.

Kritizovala jste systém péče o sexuální devianty, jaký je na Slovensku.
No na Slovensku je to ještě horší. Tam totiž není vůbec žádný systém.

Jak to funguje u nás? Pokud pachatel spáchá sexuální zločin a je mu zjištěna deviace, je pravidlem, že je mu nařízena léčba?
Ano, pokud se dostane ke správnému znalci, který tomu rozumí, tak ten správný znalec- sexuolog, který tomu, podotýkám, rozumí, protože znalci jsou všelijací, tak je doporučena znalcem ochranná léčba. Upozorňuji, že pouze ústavní ochranná léčba má nějaký smysl. Jenom ve výjimečných případech stačí ambulantní. Když znalec takovou léčbu doporučí, tak to velmi často soudy nařídí.

Jak je možné, že muž z Hradecka, o kterém se bavíme, má nařízenou pouze ambulantní léčbu, pokud je tak nebezpečný?
Tento muž absolvoval ochrannou ústavní léčbu ve všech možných rovinách, měl vynikající náhled na svoji sexualitu, měl partnerku, se kterou realizoval svoji deviantní sexualitu. Vypadalo to velmi nadějně, ale tento muž opět začal pít.

On měl problémy s alkoholem i dřív?
I dřív, ale nebyla to závislost. Šlo o víceméně nedisciplinovanost. Proto jsem dávala avizo, že tento člověk pije. Když totiž začíná pít, tak se jeho ovládací mechanismy zhoršují a vzniká nebezpečí, že by hodil všechny ty hodnoty, ten náhled na tu deviaci za hlavu a mohlo by se stát, že svůj čin zopakuje.

Co přesně znamená spojení, které jste použila, náhled na svou sexualitu?
To znamená, že se vyzná v mechanismu své sexuální deviace. Když sexuolog diagnostikuje, jak funguje jeho sexualita, tak pak se postupně ten takzvaný náhled předává tomu pacientovi, aby pochopil, jak jeho sexualita funguje. To, co mu jeho doktor říká, kontroluje svými vnitřními city a pocity, které se týkají jeho sexuálního vzrušení. Když pochopí, jak jeho sexualita funguje, tak si konečně řekne: No tak chválabohu, už vím, jak to je. Ten sexuolog mu potom dál pomáhá v tom, jak má realizovat svou deviaci, samozřejmě pacientovým deviantním způsobem, ale v mezích zákona.

V čem se liší ústavní léčba od ambulantní, když pominu to, že při ústavní je pacient hospitalizován?
Při ústavní léčbě probíhá právě vytváření náhledu, to, aby přijal svou deviaci, vyžaduje určitý čas. Běžná léčba tady trvá rok. Každý den od pondělí do pátku máme takzvanou náhledovou terapii, kde rozebíráme všechny ty drobné nuance té deviace, jak se konkrétně u pacienta projevuje, jak se to projevilo u toho trestného činu, hledáme u toho dotyčného z normální sexuality a tak dál. Tohle všechno probíráme, možná stokrát, možná dvěstěkrát. Sedíme tam s pacienty, kteří mají podobný problém a probíráme to. Ze všeho nejdůležitější je ale diagnostika u sexuologa. To je nejpodstatnější.

Vytváření náhledu u pacienta tedy probíhá mezi čtyřma očima s lékařem, nebo skupinově?
Při diagnostice je to mezi čtyřma očima. Když probíhá „náhledka“ je to skupinově.

Vy jste kontaktovala právě soudce, který tu léčbu nařídil, a sdělila mu, že se léčbě vyhýbá?
Ano, ano. Tomu oznamuji, že vzniká nebezpečí recidivy u pacienta, který pije.

Máte vy jako jeho lékařka nějakou ohlašovací povinnost?
Samozřejmě, vedu tu i nějaké ambulantní léčby, pořád to kontroluji, jestli ti pacienti chodí. Když se nedostavují, moje sestřičky hned píšou pozvánky na doručenky a posílají je pacientům. Doručenky se mi samozřejmě vrací. Když pacient nepřijde jednou, dvakrát, tak hned to hlásím soudu. Záleží samozřejmě taky na frekvenci toho hlášení, ta je závislá na tom, jak je ten pacient nebezpečný.

Uvedla jste, že jste tomu soudci psala už potřetí? Dělá v té věci něco?
Předpokládám, že mi dnes, nebo zítra nějaké vyrozumění přijde. Pokud ne, tak mu zavolám.

On má pravomoce nechat ho hledat policií?
On má potom v kompetenci nařídit policii, aby pátrala, kde tento člověk je, a aby vyšetřila důvody, proč nedodržuje pravidla léčby. Teprve poté může soudce nařídit změnu léčby na ústavní.

Vy nemáte pravomoce, abyste přímo kontaktovala policii?
Můžu dát vědět policii. Jen mám zkušenosti, že když to oznámím soudci, tak se to sfoukne dřív.

Opravdu?
Opravdu.

Případ, za který mu byla nařízena léčba, se stal v kterém roce?
Bylo to už docela dávno, to jste mě zaskočila. Bylo to nejméně před patnácti lety.

Šlo o dospělou?
Šlo o dívku.

Takže šlo o nezletilou?
Devítiletou.

Ta je taky z Hradce Králové?
Tak z tamtoho okresu, ale přesně nevím.

Jak dlouho trvá ambulantní léčba?
Měla by trvat celý život. Když ale sexuolog zjistí dřív, než ten pacient zemře, že už by mohla být přerušena, tak může dát návrh na její zrušení. Jenže to se v tom musí člověk vyznat.

Slovákovi, který zabil Jakuba, byla také nařízena ambulantní léčba. V schengenském systému byl ale vyhledáván z důvodu za majetkovou trestnou činnost, nikoliv proto, že je sexuální deviant.
No, to je katastrofa.

Takže si myslíte, že s otevřením hranic je riziko, že se u nás budou stávat sexuální zločiny, vyšší?
Já osobně vím, že se sem tlačí devianti z Rakouska, Německa. Dokonce už jsem s nimi měla i co do činění. Slováci někteří devianti tu na léčení byli.

Uvažovala jste o tom, že byste zveřejnila jeho jméno.
Ještě ne, čekám, co ten soudce udělá.

Máte povinnost lékařského tajemství?
Ano.

Perete se s touto povinností, když víte, jak je nebezpečný?
No jistě. To je velký konflikt.

Na ty dva předchozí dopisy ten soudce reagoval?
Ano. Poprvé, když si ho soudce pozval, tak mu slíbil, že se začne znovu podrobovat léčbě. Chvíli slib plnil, pak jsem opět dostala signály, že pije. Musíme brát v úvahu, že na injekce k tlumení sexuality, které má brát, asi chodí. Ale pije. A to je tady ten problém, pro který toho soudce burcuju a nedám mu pokoj.