Výskyt zmijí v Orlickém Záhoří na Rychnovsku u hranic s Polskem není ničím výjimečným. Právě naopak. Zdejší radnice léta zápasí s jejich přemnožením.
„Stalo se to při procházce dětí z mateřské školy s učitelkou. Dívka nešťastnou náhodou spadla rukou přímo na hada,“ uvedl starosta Orlického Záhoří Vojtěch Špinler.

„Dívka je v dobrém stavu, na pozorování, a pokud nenastanou komplikace, půjde do konce týdne domů,“ řekl náměstek ředitele královéhradecké fakultní nemocnice Zdeněk Tušl.
Podle starosty Špinlera jsou zmije ve vesnici přemnožené, plazí se často po dětském hřišti a pískovištích, už několikrát je lidé objevili i v domech. Boj s nimi je však i přes spolupráci s ochranáři z Orlických hor neúspěšný.

„Zmije nejsou přemnožené, jen tam mají ideální podmínky. Situaci ale řešíme, náš specialista tam ročně odchytává desítky zmijí a vypouští je do volné přírody v okolních rezervacích,“ sdělil Josef Hájek z CHKO Orlické hory.

Ve východních Čechách jsou případy uštknutí zmijí výjimečné. Před dvěma týdny kousla zmije jedenáctiletého chlapce na Liberecku, předtím v květnu 53letého muže na zahradě jeho chalupy na Berounsku. Vloni na jaře pak u Karlštejna třináctiletého chlapce, předloni v Říčanech u Prahy dokonce dvouleté batole. Uštknutí ani v jednom případě nebylo smrtelné, to bývá jen výjimečně.

Zdravotníci radí jako první pomoc ránu ochladit a sterilně překrýt. Naopak už je zavrhována dřívější metoda zaškrcování místa těsně nad ránou.

Kousnutí je smrtelné? Jen hloupá pověra

Východní Čechy/ Uštknutí zmijí, vyskytujících se v Česku, nebývá smrtelné a většinou i bez vážnějších zdravotních komplikací.

U zdravého člověka může dojít k bolestivosti a otoku místa kousnutí. Rizikovější skupinou jsou jen děti, staří a nemocní lidé. U nich uštknutí může vyvolat alergickou reakci či poruchy srdeční činnosti. Člověk se může také nadměrně potit, někdy se objeví břišní kolika, průjem, zvracení, otok obličeje, rtů a jazyka. Úmrtí na uštknutí zmijí se ale v Česku za poslední desetiletí dají podle zdravotníků spočítat na prstech jedné ruky.
A pokud vás zmije uštkne, v každém případě zapomeňte na zaškrcování rány.

Jak je to s jedovatostí zmije obecné?

Michal Valášek, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Zmije obecná je jediným přirozeně se vyskytujícím jedovatým hadem v České republice. Plní důležitou funkci predátora drobných savců. Jako regulátor jejich početnosti má nepřímý pozitivní hospodářský význam. Tato ozdoba naší přírody se často stává předmětem vášnivých diskuzí. Díky neznalosti, mylné, nebo neúplné informovanosti je každoročně mnoho zmijí ubito. Jsme tak připravováni o možnost pozorovat tohoto krásného, bohužel kriticky ohroženého živočicha v jeho přirozeném prostředí. Kolem jedovatosti zmije a nebezpečí jejího uštknutí existuje mnoho neověřených informací. Podívejme se tedy, co o tom víme.

Veškeré dění kolem zmije obecné a její nebezpečnosti pro člověka je opředeno mnoha mýty a pověrami, které vesměs pramení z neznalosti tohoto plachého tvora, které je podporováno ze strany bulvárních médií a vede k jejímu nesmyslnému vybíjení.

Uštknutí zmijí nepatří v našich podmínkách mezi epidemiologicky závažné příčiny morbidity a mortality. Mnohem častěji se setkáme s komplikacemi způsobenými vosím, nebo včelím bodnutím. Zmije obecná je sice jedovatá, ale její nebezpečnost je velmi často přeháněna a zveličována. V žádném případě by se nemělo kousnutí zmijí naopak podceňovat. Její jed neslouží k napadání člověka, ale k lovení kořisti.

K uštknutí člověka dojde pouze v případě, pokud se zmije brání. Pokud však není zahnána do kouta, nijak ji neohrožujeme, nebo na ni přímo nešlápneme, většinou se ztratí z dohledu mnohem dřív, než ji vůbec spatříme. Pokud přesto dojde k uštknutí, mělo by se u zdravého člověka obejít bez vážnějších komplikací, avšak zvýšená pozornost musí být věnována v případě uštknutí dítěte, alergika, starého člověka, nebo člověka s oslabeným zdravotním stavem.