Divoké koně z Exmooru ukazují lidem v hradecké přírodní památce Na Plachtě a v Ptačím parku Josefovské louky, jak mohla dříve příroda fungovat bez zásahů člověka. V péči o přírodu mají dokonce lepší výsledky než lidé.

„Koně krajinu zbavují agresivní trávy, která jinak utlačuje a zabíjí některé druhy bylin. Louku dokonale plejí, květinám se vyhýbají nebo je pro jejich malý vzrůst nepoškodí, to by se člověku pomocí sekačky jen tak nepovedlo,“ řekl předseda ochránců přírody z organizace JARO Jaroměř.

Pomáhají rostlinám i motýlům

Tento druh koně má trávící soustavu uzpůsobenou právě pro konzumaci trav. Díky spásání a netoxickému trusu zvířat se na místě daří mateřídoušce a čertkusu lučnímu, přítomnost koní kromě rostlin napomohla třeba výskytu modrásků. Na příchod druhů, které se dosud v lokalitě neobjevovaly, je však podle Čípa brzo. Oblasti, kde už zvířata působila, jsou od těch nedotčených na první pohled rozeznatelná.

„V dalších měsících se jako brigádníci musíme vrhnout na dřeviny, těm se koně vyhýbají, dříve je ve volné přírodě konzumovali třeba zubři,“ vysvětluje Číp. Příroda byla podle něj před lidským zásahem na spásání vždy zvyklá a důležitý vliv měly různé druhy zvířat včetně bobrů či vyhynulého pratura. Nespásaná byla podle Čípa dříve jen zvířatům špatně dostupná místa, třeba strmý terén nebo oblasti, kde hrozilo býložravcům nebezpečí od predátora. „Je otázkou, proč zmizela různá velká zvířata, nejen u nás, ale po celém světě. Působení člověka bylo nejspíš osudné pro mnoho druhů takzvané megafauny,“ upřesnil ochránce přírody.

Josefovské louky i Plachta jsou jediným místem v republice, kde se divoké koně pasou pod věděckým dozorem, do areálů přijíždějí zájemci z různých fakult vysokých škol. Do východních Čech se kopytníky ochranářům podařilo dostat v lednu letošního roku. Na koně pozitivně reaguje i veřejnost. „Máme radost z toho, že jsou lidé z exmoorských poníků nadšení, chovají se opravdu vzorně,“ potvrdil Číp. Na začátku bylo důležité vysvětlit, že koně není vhodné přikrmovat.

Divoké koně už v evropské přírodě nenajdeme, v drsném prostředí Exmooru však přežili koně, kteří těm původním z Evropy odpovídají vzhledem i řadou genetických znaků. Přežijí i bez lidské péče a mohou se pást celoročně.

Veronika Matúšová