Za čtyři dny po etapách absolvovali kolem 200 kilometrů. Kdo ze závodníků vzdal jízdu na nejdelší trati, mohl se přesunout do turistické kategorie a závod v ní dokončit. ČTK to řekl ředitel závodu Pavel Kučera.

„Trať byla náročná. Sníh byl jako písek. Není ale neobvyklé, že asi polovina závodníků hlavní závod nedokončí,“ řekl Kučera. Šediváčkův long je nejdelším kláním v Česku a jedním z nejtěžších závodů v Evropě.

Do závodu zasáhlo i počasí. Kvůli silnému sněžení ze čtvrtka na pátek musela být páteční etapa zkrácena a celková délka závodu nedosáhla zamýšlených 222 kilometrů. „Vítr nám zavál stopy a nešlo je již prohrnout,“ řekl Kučera. Počasí jinak hodnotil jako výborné, přestože hned první den se závodníci museli vypořádat s mrazy až minus 27 stupňů Celsia. Zdaleka však nehrozila situace z roku 2007, kdy kvůli nedostatku sněhu musel být závod zkrácen o více než polovinu.

Součástí soutěže byl i noční bivak ve volném terénu u chaty Bedřichovka v Orlickém Záhoří. Letos musherům a psům noc na otevřené louce znepříjemnil silný vítr. Na bivaku přitom podle pravidel soutěže není povolena pomoc závodníkům dalšími osobami.

Celkem se po Orlických horách prohánělo kolem 620 psů. Dvě třetiny účastníků byly z ciziny, a to z Francie, Itálie, Německa, Rakouska, Nizozemska, Švýcarska a Maďarska. Nejvíce byla obsazena kategorie pěti až osmi psů ve spřežení. Zapsaly se do ní asi dvě pětiny závodníků.

Šediváčkův long nese jméno po severském psu, kterého zastřelil myslivec před startem prvního ročníku závodu. V posledních letech je soutěž zařazena do série čtveřice extrémních závodů psích spřežení o titul Iron Sled Dog Man, které se vedle Deštného jedou v rakouských a švýcarských Alpách.

Zdeněk Rychtera kš